Obrázok používateľa CEZ OKNO
Božské poselství Velké pyramidy 2

"Je tu ale jiná záhada, kterou dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Je všeobecně známo, že čtverec, na němž pyramida stojí, má obvod rovný obvodu kruhu, opsaného výškou pyramidy. To by ukazovalo nejen na znalost řešení kvadratury kruhu, ale dalo by se usoudit, že stavitelé pyramidy znali a dokázali vypočítat Ludolfovo číslo nejméně na pět desetinných míst. Tato úvaha je namístě i přesto,že základna pyramidy je zasypána pískem a vrcholek údajně chybí. Nebo pyramida žádný neměla? Aniž by vědátoři byli schopni alespoň připustit byť vzdálenou možnost, že stavitelé pyramidy by byli schopni znát Ludolfovo číslo a tím tedy byli schopni takové přesnosti, šmahem je to odmítáno jako zhola nemožné. Vždyť matematikové poprve dokázali vypočítat Ludolfovo číslo na pět desetinných míst teprve roku 1580 po Kristu!"

Početní příklady v Ahmesově papyru jsou opravdu na takovém stupni, že by odpovídaly znalostem dnešního žáka šesté třídy základní školy. Pokud je překlad originálně správný, mohu uvést jeden z příkladů egyptské matematiky oné doby. Například tento: Uchatebet její je 360, její pirems 250. Zadání: urči její seqd. Je připojeno i řešení: Vezmi polovinu z 360, což činí 180, děl 180 číslem 250 a dostaneš 1/2, 1/5 a 1/5 lokte. Loket má sedm pěstí, násob tedy sedmi. Její seqd pak činí 5 a 1/2 pěsti. Tady je chyba, správně by mělo být 5 a 1/25 pěsti. Egypťané nazývají pyramidu "smr", nebo "in". Výraz "pirems", který se nachází v početním příkladu, patrně už staří Řekové považovali za jméno stavby. A odtud je asi odvozen název pyramida. Je to ale trochu jinak. "Uchatabet" je hrana základny pyramidy, "seqd" cotangenta sklonu stěny a "pirems" je prostě výška pyramidy. Co nás to ale učili ve škole? Prastaří Egypťané byli primitivní zemědělci. Tři tisíce let před Kristem se údajně měli sjednotit a vzniknout Egyptská říše. Je li datování Ahmesova papyru alespoň přibližně správné, pak se o primitivitě dá stěží hovořit. A v té době měli primitivové stavět pyramidy!

Je tu ale jiná záhada, kterou dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Je všeobecně známo, že čtverec, na němž pyramida stojí, má obvod rovný obvodu kruhu, opsaného výškou pyramidy. To by ukazovalo nejen na znalost řešení kvadratury kruhu, ale dalo by se usoudit, že stavitelé pyramidy znali a dokázali vypočítat Ludolfovo číslo nejméně na pět desetinných míst. Tato úvaha je namístě i přesto,že základna pyramidy je zasypána pískem a vrcholek údajně chybí. Nebo pyramida žádný neměla? Aniž by vědátoři byli schopni alespoň připustit byť vzdálenou možnost, že stavitelé pyramidy by byli schopni znát Ludolfovo číslo a tím tedy byli schopni takové přesnosti, šmahem je to odmítáno jako zhola nemožné. Vždyť matematikové poprve dokázali vypočítat Ludolfovo číslo na pět desetinných míst teprve roku 1580 po Kristu!

Co všechno lze údajně z pyramidy vyčíst? Má toho být celá řada. Tzv. pyramidový loket má představovat desetimiliontinu polární poloosy Země, z níž byl loket zřejmě odvozen. Podobně je náš metr desetimiliontinou kvadrantu poledníku. Egypťanům je připisována také znalost kulovitého tvaru Země. I když je tato znalost zpochybňována, v egyptské "Knize mrtvých" stojí: ...nechť nechodím hlavou dolů jako protinožci. Výška pyramidy násobena miliardou má udávat vzdálenost Země od Slunce. Toto tvrzení je ale sporné. Nikdo neví, zda pyramida měla, nebo neměla nějaký vrchol a tedy jaká je její opravdová výška. Z rozměrů pyramidy se má dát vyčíst velikost a hustota nejen Země, ale i Měsíce. Z těchto rozměrů mají jít dešifrovat i atomové váhy prvků. Nekomentujme tato tvrzení. Jisté je jedno. Z astronomického hlediska je pyramida velmi zajímavá a podnětná.

Dokazuje mimo jiné schopnost dá se říci přesné hvězdářské orientace stavitelů podle světových stran. Severojižní strany se shodují s poledníkem až na zanedbatelnou chybu 2´28" a 1´57", západovýchodní hrany jsou přesné. Neméně přesné jsou i vnitřní chodby, ty se shodují s poledníkem až na 4´30". Do Velké pyramidy se vstupuje přímou chodbou, která je v podstatě rovnoběžná se zemskou osou. Astronom Herschel z toho po mnoha měřeních usoudil, že chodba je skloněna tak, aby se v ní objevila hvězda Alfa Draconis. Pátráním ve starých záznamech a propočty zjistili, že to bylo možné jednou kolem roku 3400 a podruhé kolem roku 2100 před Kristem.

Pokud by se tato teorie "ujala", zcela by vyvrátila oficiálně platnou chronologii egyptských dějin. Doba pyramid je podle ní kladena do vlády IV. dynastie, tedy do 27. až 26. století před Kristem. Rozdíl je tak značný, že ho nelze vysvětlit připouštěnou tolerancí 200, nebo 300 roků. Dnešní egyptologové se přesnějšímu datování zcela vyhýbají i přesto, že disponují údajně spolehlivými metodami. Příště se na pyramidy podíváme z jiného pohledu.

-pokračovanie-

-jš-

Zdroj: http://tajomstva.org/


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

 

Súvisiace:

PYRAMÍDY
http://www.cez-okno.net/stitok/pyramidy

 


Autori: 
Sekcie: 
Štítky: 
máj 06, 2015 15:05 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

Top