Obrázok používateľa CEZ OKNO
Arabská pověst o původu pyramid

Většina dějepisců se shoduje v tom, že ten, kdo postavil pyramidy, byl Saurid Ibn Salhouk, král Egypta, jenž žil tři sta let před potopou. Příčina toho byla, že viděl ve snu, že se celá Země přetočila i se všemi svými obyvateli, muži leželi na svých tvářích a z nebe padaly hvězdy, s hrozivým rachotem narážejíce jedna do druhé; a byv tím znepokojen, nejdříve to skrýval. Potom viděl hvězdy-stálice padat dolů k zemi v podobě bílých ptáků, uchvacujíce lidí, odnášeje je mezi dvě velké hory; a tyto hory se následně za nimi zavřely a ty zářící hvězdy potemněly.

 

Probudiv se s velkým strachem, svolal vrchní kněží ze všech krajů egyptských, sto a třicet kněží; hlavní z nich se jmenoval Aclimun (Aclimon, Aclimum). Zpraviv je o celé této věci, oni změřili postavení hvězd, a učinivše své věštebné prognózy, předpověděli potopu. Král řekl: "Přijde na naši zem?" Oni odpověděli: "Ano, a zničí ji." A zbývalo do té doby jistý počet roků, a on nařídil, aby v mezidobí byly vystavěny pyramidy a krypta, do které vcházeje řeka Nil, tekla by pak do zemí na západě a do země Al-Said. A naplnil je talismany a podivnými věcmi, poklady, cennostmi a podobným. Nechal do nich vyrýt všechny věci, které mu byly pověděny moudrými muži, stejně tak jako všechny důležité vědomosti, jména alakakirů (krystalů?), jejich používání i účinky; z věd astrologii, aritmetiku, geometrii a fyziku. Toto vše může být k užitku tomu, kdo rozumí jejich písmu a jazyku.

Poté co dal příkaz k jejich vystavění, vyřezali nasucho obrovské a krásné pilíře (sloupy) z kamene. Dovezli mohutné kameny z Etiopie a utvořili z nich základy těch tří pyramid, spojujíce je dohromady olovem a železem. Zbudovali z nich brány na čtyřicet loktů pod zemí a učinili výšku pyramid jedno sto královských loktů, z nichž každý je padesát našich dnešních; také udělal každou jejich stranu sto královských loktů. Začátek této výstavby byl za příznivé konstelace.

Když to dokončil, pokryl je odshora až dolů barevným vápencem - alabastrem (kalcitem?, selenitem?, angl. satin); a svolal slavnostní obřad, kterého se zúčastnili všichni obyvatelé království. Pak postavil v západní pyramidě třicet pokladnic naplněných až po strop drahocennostmi, přístroji, kartušemi z drahých kamenů, přístroji ze železa, hliněnými nádobami (nebo vozidly) a zbraněmi, které nerezaví, a také sklem, které lze ohýbat, aniž praskne, několika typy alakakirů, pro jednu (jednoduchými) i dvě [osoby] (dvojitými), smrtelnými jedy a kromě toho dalšími věcmi. Také udělal ve východní pyramidě různé nebeské sféry a hvězdy, a jak jednotlivě působí ve svých postaveních, a jaká vykuřovadla(?) vzhledem k nim používat, a knihy, které se tím zabývají. Také dal do barevné pyramidy do truhlic z černého mramoru doprovodné texty kněží, a od každého z kněží jednu knihu, ve které bylo to nejcennější z oboru jeho znalostí, z jeho činů, jeho povahy, a co udělal za svého života, a také vše co bylo, a co bude, od počátku času do jeho konce.

Do každé pyramidy dal poklad. Strážcem pokladu západní pyramidy byla socha z mramorového kamene vzpřímeně stojící, s kopím, a na své hlavě ověnčena hadem. Když někdo přišel do její blízkosti a zastavil se, had ho kousl na jedné straně, a ovinuv se kolem jeho hrdla a zardousiv ho, navrátil se na své místo. Strážcem pokladu východní pyramidy učinil modlu z černého achátu, její oči byly otevřené a zářící, seděla na trůnu s kopím. Kdo se na ni pozřel, uslyšel na jedné jeho straně hlas, jenž ho obral o rozum, takže padl tváří na zem a zůstal tak, dokud nezemřel. Strážcem pokladu barevné pyramidy učinil sochu z kamene albut, sedivší. Ten, kdo se podíval směrem k ní, byl sochou přitáhnut, až se k ní přilepil, a nemohl být od ní již oddělen, dokud nezemřel.

Koptové ve svých knihách píší, že na nich jsou vyryty nápisy, jejichž význam v arabštině je tento: "Já, král Saurid, jsem postavil pyramidy tehdy a tehdy a dokončil je v šesti letech. Ten, kdo přijde po mně a bude říkat, že mi je roven, nechť je rozboří v šesti stech letech; přitom ví se, že je snazší zbořit než postavit. Také jsem je pokryl, když jsem je dokončil, vápencem-alabastrem; nechť tedy on je pokryje rohožemi."

Poté co chalífa Al-Mamon (Al-Mamun) vstoupil do Egypta a viděl pyramidy, zatoužil zjistit, co je uvnitř, a jal se je otevřít. Bylo mu řečeno, že to není možné. On odpověděl: "Dozajista to udělám." A byla pro něj otevřena díra, která je tam dodnes, pomocí ohně a octa. Dva brusiči připravili a naostřili železo a nářadí, s kterým se dostali dovnitř, a celé to vydalo mnoho peněz. Síla zdí byla zjištěna, že je dvacet loktů; a když došli na konec zdi, za místem, kde kopali, nalézal se džbán se zelenými smaragdy; bylo toho za tisíc dinárů, velmi těžké, každý dinár byl za unci, jako jsou naše unce. Byli tím překvapeni a nechápali toho význam. Pak řekl Al-Mamon: "Spočtěte částku, která stála otevření toho vchodu." Oni to spočítali a hle: byla to ta stejná částka, kterou nalezli; nebyla ani vyšší ani nižší.

Uvnitř našli pravoúhlou šachtu. V její stěně bylo mnoho dveří; každé dveře vedly do komory, kde byly mrtvoly zavinuté do lněného plátna. Zcela u vrcholu pyramidy nalezli komnatu, v níž byl dutý kámen. V něm byla socha ve tvaru člověka a v ní člověk, na němž byl zlatý náprsní pancíř posázený drahokamy. Na jeho hrudi ležel meč nevyčíslitelné ceny a ne jeho hlavě leštěný drahokam velikosti vejce, zářící jako denní světlo, a na něm byla písmena napsaná perem; nikdo nevěděl, co znamenají. Poté co Al-Mamon otevřel otvor, vcházeli lidé dovnitř po mnoho let, a sestupovali kluzkým průchodem, který tam byl; někteří se bezpečně vrátili, jiní zemřeli.

 

Vyprávění arabského historika Ibn Abd Al-Hokmima, z knihy "Sedm divů světa", Carlton Phillips, 1854.

Zdroj: http://thovtovamoudrost.webgarden.cz/

 


 

Súvisiace:

Egypt
http://www.cez-okno.net/egypt-0

 


 

február 07, 2012 21:53 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

Top