Obrázok používateľa CEZ OKNO
JSOU LIDÉ POTOMCI ANDROIDŮ?

„Neuvěřitelné se stává někdy realitou, neboť, realita je v mnohých ohledech vážně neuvěřitelná!“
Živé organismy musí splňovat tři základní kritéria – tj. vykazují látkovou výměnu (metabolismus), jsou dráždivé, reprodukují se za účelem růstu a uchování předchozích generací. Kybernetický organismus - představuje spojení organických a mechanických částí, jde o syntetickou formu života, která se odlišuje od biologické, především svou potlačenou či zcela chybějící vůlí.


Tento druh se nerozmnožuje nahodile, je zplozen industriální cestou, podle kriterií a představ svého tvůrce. Ačkoliv je takový „kyborg či android“ známým pojmem ve vědeckofantastické literatuře, je skutečně pozoruhodné, kolik toho má společného s člověkem!

 

Uvnitř lidského obalu se ukrývá něco tajemného...

V každém živém stvoření, včetně člověka, se nacházejí stopy částic z hvězdného prachu. S naprostou jistotou lze proto tvrdit, že jsme výjimečné bytosti, které v sobě uchovávají světlo ze životadárného slunce. Tento citát není vskutku daleko od pravdy: „Světlo je světlem života“, a pokud by někdy vyhaslo, dojde k jeho absolutnímu zániku! Jak je tedy patrné, samotná existence lidstva je závislá na shůry přicházejících paprsků, které jsou energetickou stravou tohoto neobyčejně pestrého světa. V současnosti používáme mnohá zařízení, která fungují na fotovoltaickém principu, tj. solární nabíječky, venkovní osvětlení, solární ohřev a výroba elektřiny, ale i stacionární satelity či vesmírné sondy využívají těchto solárních prvků.

Jen málo kdo si však uvědomuje, že sám člověk představuje jakýsi solární mechanismus, který do sebe absorbuje energii ze slunce, stejně jako fotovoltaické panely na výrobu elektřiny. Uvnitř lidské bytosti se zřejmě nalézá, biologická baterie, která udržuje celou tuto složitou strukturu (tělesnou schránku) při životě. Nejčastěji účinků slunce využívá náš organismus ve formě zelené a živočišné stravy, která je chemickou cestou „např. fotosyntézou“ transformována do nám známé a poživatelné podoby. Lidské ústrojí ke své činnosti používá též elektřiny, tato síla je využívána v pohybovém aparátu kvůli vzruchům ve svalstvu, neboli jinak řečeno, nebýt elektrických podnětů, tak jsme jen hmotou bez života. Různé chemické reakce probíhající v mozkové tkáni, jsou taktéž závislé na přítomnosti tohoto zdroje, řídící orgán (mozek) využívá dokonce elektrických impulsů ke své činnosti. Když si uvědomíme, na jakém principu pracuje lidská bytost, musíme neodvratně dojít k přesvědčení, že se v mnohých aspektech podobáme kybernetickému organismu. Porouchaného robota lze snadno opravit, poškozené prvky na jeho výstroji, není těžké vyměnit za jiné funkční komponenty, které vždy zprovozní tento pohybový stroj.

Z dnešního pohledu předvádí moderní medicína taktéž obdivuhodné až přímo zázračné zákroky, které se podobají více či méně opravě mechanického robota, nežli chirurgické operaci zachraňující třeba lidský život. V tomto případě mám na mysli operativní zásahy - výměna kyčelních či kolenních kloubů, nasazení implantátů zlepšujících chrup, zrak, sluch, hlas, vzhled, aj. Životnost průmyslově stvořené bytosti, jakým je třeba robot, závisí na kvalitě a výdrži používaných baterií, které mohou být dobíjecí anebo jednorázové. Vše je totiž podřízeno dostatečnému množství energie, která je hybnou silou jakékoli aktivity, tj. pohyb, pozorovací schopnosti, komunikace, atp. Jestliže z nějakého důvodu energetický přísun selhává, dochází vždy k utlumení, případně zástavě či smrti kybernetického stvoření. Tohle konstatování samozřejmě platí i pro jiné formy života, počínaje těch živočišných.

 

Biologická baterie

Aby člověk mohl realizovat tyto základní úkony - přemýšlení, mluvu, pohyb, atp., musí uvnitř sám sebe shromažďovat nezbytnou energii, která je základní podmínkou pro všechny tyto (viz nahoře) uvedené činnosti. Tuto životadárnou energii si můžeme docela snadno představit jako Slunce. Naše domovská hvězda ovlivňuje podstatné události tady na Zemi, ohřívá přeci vodu a vzduch, prakticky utváří počasí, formuje veškerý život, neboť jde o energetický přísun vyživující tuhle planetu. Kdyby nedej Pán Bůh tato obří výheň vyhasla, společně s ní by ustrnul i tento vzácný pozemský život! Z tohoto důvodu nelze pochybovat o tom, že energie je nedílnou součástí lidského života, a to nejen na této planetární úrovni. Veškeré tvorstvo tohoto světa, je okamžitě po porodu obdařeno tzv. biologickou baterií, která je vybavena životní silou, ta každému jednotlivci napomáhá uskutečnit své poslání – tj. žít, konat dobro, porozumět božské podstatě. Tuto aktivitu přirozeného života, můžeme vykonávat do doby vyčerpání těchto takzvaných biologických akumulátorů. Proč si ale máme myslet, že pod povrchem tělesného obalu člověka, se nalézá něco tak neskutečného, co představuje ona popisovaná baterie umístěná vně lidské bytosti?

 

Vědecký časopis – Nature Biotechnology publikoval výsledky dvou vědců z Ameriky, kteří vytvořili vůbec první prototyp funkční baterie, kterou energeticky vyživují (dobíjejí) bakterie rodu Rhodoferax ferriducens. Velmi zjednodušeně řečeno, elektrický proud v tomto případě vytvářejí bakterie, které například transformují cukr na elektřinu. Tato zcela nová a unikátní metoda určená k výrobě elektřiny pro budoucnost, je zároveň ukázkovým modelem toho, na jakém fundamentu může ve skutečnosti existovat organismus člověka.

 

Mikroorganismy tenkého střeva mohou teoreticky vykonávat obdobnou činnost, jako tyto pozoruhodné bakterie pocházející ze sedimentů, které se našly hluboko v podzemí v Oyster Bay ve Virgínii. Shrňme ale tuhle úvahu do jednoho bodu. Jestliže vzniká elektrický proud, tak kvůli nějakému účelu, ovšem jeho využitelnost je podle zákonů fyziky možná jen za předpokladu, že je dostatečně akumulován do předem vybraného úložiště, aby se pro pozdější časy nevytratil a posloužil svému primárnímu poslání.

 

Prach jsi a v prach se obrátíš!

Na předchozích příkladech lze vypozorovat vzorec, který naznačuje, že naše fyzická struktura je v ledasčem totožná s kybernetickým schématem bytosti, kterou ve sci-fi románech často líčíme jako androidní či kybernetickou formu života. Z vědecko-fantastických románů a filmů dobře známe, že robotický stroj ''kyborg anebo android'' potřebuje pro svou činnost neustálý příjem energie, kterou těmto robotům propůjčují nejvýkonnější baterie. Jak již celou dobu naznačuji, u člověka je možno tento efekt taktéž vypozorovat, což svědčí o pozoruhodném odhalení, které nás o něco blíže posouvá k našemu Stvořiteli, o kterém toho mnoho nevíme! Ale co když je všechno úplně jinak?

Nemůžeme vyloučit, zvlášť po předchozích domněnkách, že lidská entita, kdysi bývala tím, co my dnes z pohledu fantazie nazýváme androidním druhem! Když si představíme nejdokonalejší podobu androidního robota, (pozn. Android je člověku podobný robot. Jde o stroj, který má vypadat, chovat se, pracovat, ale i myslet podobně jako člověk) který již nebude množen na výrobním pásu, jak se dočítáme ve vědeckofantastické literatuře, ale vlastní reprodukcí bez zásahů jiných strojů. Z tohoto pohledu nepůjde potom o robota, ale o stvoření se znaky člověka. Tato vidina je v dnešních časech stále fantaskní, nelze ji mentálně porozumět, což je pochopitelné, protože se dívat na sebe sama, jako na nejpokročilejšího robota, je vzhledem k dosavadním znalostem a poznání o člověku, téměř nepřípustná teze ve smyslu racionality, ale i filozofie.

 

Ovšem ve starém zákoně se praví - Bůh stvořil člověka k obrazu svému? Nepokouší se namátkou dnešní vývojáři robotů, docílit obdobného výsledku? Mimochodem, dnes nejcenněji hodnoceným robotem je právě takový stroj, který nejlépe imituje anatomický pohyb člověka. Roboti jsou vyvíjeni podle lidských předloh, čili k obrazu jejich konstruktérů! Jak ale může být člověk tím androidem (robotem), když je složen z masa a kostí, v žilách mu místo oleje proudí krev, rozmnožuje se přirozeně, atp. Komplikované řešení v sobě ukrývá vždy jednoduchou odpověď!

 

Předpokládám, že vyspělé technologie, kterým nelze nikdy porozumět, dokáží učinit zázrak v aktu stvoření. Jestliže jsme byli vytvoření z prachu, to se koneckonců dočítáme i v Bibli, stalo se tak s přispěním vesmírné moudrosti, která dokáže mrtvou hmotu přetvořit na živou, říkejme tomu vdechnutí života. Představme si, že vytvoříme hliněnou sochu s podobiznou člověka, tato skulptura je evidentně neživá, jde o pouhý slepenec prachu a hlíny, ale jakmile vstříkneme do této hmoty nespecifikovanou oživující látku, která spustí proces přeměny, kdy ustálená hmota (hlína) započne v sobě utvářet a množit živé buňky, dojde k transformaci neživé materie na živou.

Není snad tohle ten přesný popis výroby zdánlivého humanoidního androida, který byl kdysi touto nám neznámou metodou takto vytvořen? Nakonec v židovských příbězích se setkáváme s postavou golema, ten byl také vytvořen z hlíny a prachu, takže z této perspektivy vyplývá, že v teoretické rovině hliněný android, není zcela nepoznanou existencí v dějinách lidstva! Bytost vytvořená z hlíny, na rozdíl od jiných materiálů, vykazuje nejvyspělejší úroveň jejího vzniku, protože hliněná matérie je lépe recyklovatelná, oproti plastovým či kovovým surovinám. Po naplnění svého údělu se tohle stvoření z hlíny, navrací zpět ke svým elementárním kořenům, takže rovnou do humusu!

 

V tomto článku nám vyvstalo mnoho otazníků, záhad a tajemných pohledů na skutečný původ člověka. Kardinální otázkou stále zůstává, kým a proč jsme byli stvořeni, a jak k tomu vlastně došlo? Možná i proto donekonečna můžeme psát podobné úvahy, asi jako je právě tato neotřelá analýza o naší existenční podstatě. Hledejme pravdu o nás samých, abychom konečně pochopili, že Vyšší Moc stojí vždy nad vším!

 

Josef Čáp

Zdroj: http://odrazy-tajemna.wz.cz/

 


 

Súvisiace:

Kyborgovia (Androidi)
http://www.cez-okno.net/stitok/kyborgovia-androidi

 


 

Autori: 
október 31, 2013 12:03 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

Top