Profesionálne preklady a korektúry

Obrázok používateľa CEZ OKNO
MIMOZEMSKÉ NÁVŠTĚVY V BUDHISTICKÉM PÍSMU

Budhistické písmo nazývané Saddharma Pundarika, nebo "Lotus of the true law", bylo napsáno přibližně v roce 300 n.l. (sútra znamená písmo, text). Přesný letopočet původní verze z Indie není znám, ale první čínský překlad pochází někdy z roku 265 a 315 n.l. Budha samotný se narodil v roce 563 př.n.l. takže text Lotosové sútry byl očividně napsán budhistickými mnichy asi osm století po jeho smrti.


Zde citovaná anglická verze byla přeložena H. Kernem a původně publikována v roce 1884 vydavatelstvím Clarendon. Stejný překlad byl také později znovu publikován vydavatelstvím Dover Books v roce 1963 a je zdrojem tohoto článku. Musím podotknout na začátku, že budhistická kosmologie je překvapivě moderní. Budhismus uznává existenci milionů jiných světů a běžně tvrdí, že jsou obydlené. Dokonce prý každý obydlený svět má svého vlastního Budhu v určité formě. (Budha znamená “osvícená bytost“). V budhistickém učení je teoreticky každý schopen docílit osvícení a stát se Budhou, ale je to velice ojedinělé). Jedno budhistické písmo zmiňuje, že kázání na Zemi je dáno slovy, ale na jiných světech mohou být kázání předávána světlem, nebo pomocí vůně, či jiných neverbálních technik. Dalším moderním aspektem budhistické kosmologie je uznávání existence vesmíru starého mnoho milionů let. Čas se měří v jednotce “kalpa“. Kalpa se definuje jako doba, kterou trvá, než se jednu míli vysoká hora opotřebuje, když na ní přistane pták a naostří si zobák jednou za tisíc let.

 

Kalpa je slovo sanskritu znamenající eón, nebo relativně dlouhý čas (podle lidského měřítka) v hinduistické a budhistické kosmologii. Koncept je poprvé zmíněn v Mahabhárátě. Definice kalpy, která se rovná 4,32 miliardě let se nachází v Puránách (hlavně pak ve Višnu Purána a v Bhagavata Purána).

Budhistická kosmologie se také prolíná s moderní kvantovou teorií, protože Budhisti věří, že prázdnota, nebo vakuum, je zdrojem materiálních objektů a energie. Stejně tak i v kvantové teorii se mohou částice zjevit v existenci z prázdnoty. Skutečnost, že fyzické objekty se skládají z milionů malých částic, je také součástí budhistického učení. Centrální filozofie pak je, že všechny objekty složené z takových částic jsou určeny k rozkladu. Tato entropie, nebo rozklad se vztahuje na živé organizmy, materiální objekty a vesmír jako takový. Budhistická kosmologie se datuje do období před 525 př.n.l. a je zajímavé, že mnoho jejích aspektů se podobá naší moderní kosmologii.

Je snad pouhou náhodou, že přibližně ve stejné době, kdy byla napsán text Lotosové sútry, byla založena slavná Univerzita Nalanda v severní Indii. Nalanda byla první univerzita, která učila astronomii a kosmologii, ale také matematiku. Přestože Nalanda byla budhistická univerzita, překvapivě přitahovala také studenty z jiných náboženství a studenty z mnoha asijských zemí. Například překlady ze sanskritu do čínštiny prováděné na univerzitě pomohly zachovat důležité vědecké dokumenty, jejichž originály byly později zničeny během muslimské invaze v 11. století. Na začátku každé kapitoly Lotosové sútry je kontext informací, kde bylo specifické kázání Budhou předáno a většinou je také uveden seznam učedníků, kteří byli přítomni.

 


Nalanda University

 

Kapitola 23 Lotosové sútry se jmenuje Gadgadasvara a začíná na straně 393 doverské edice. Jelikož originální překlad z roku 1884 užívá mnoho indických jmen a dlouhých titulů (jako např. vzdálený svět nazvaný Vairokanarasmipratimandita) budu parafrázovat sekci, která se zmiňuje o návštěvě bytosti z jiného světa. V kapitole 23, když dával Budha kázání, vrhnul záblesk světla z kruhu mezi svým obočím. Tento záblesk světla byl spatřen na jiných světech, včetně toho popsaného výše s dlouhým názvem. Na tomto jiném světě místní Budha vnímal světlo ze Země. Jeden z jeho sudentů jménem Gadgadasvara také viděl světlo a pochopil že to znamená, že Budha na našem světě se chystal dát důležité kázání. Student požádal svého mistra o povolení navštívit Zemi a poslouchat projev Šákjamuniho, pozemského Budhy. Povolení bylo uděleno, ale mistr dává svému učedníku určité zajímavé rady co očekávat na Zemi:

 

“Po příchodu na Zemi o ní nesmíš získat špatný názor. Pozemský Budha Šákjamuni se oproti tobě bude zdát malý, včetně jeho učedníků. Vypadá jinak, než my a on se svými následovníky se budou zdát ošklivými, takže nebuď na ně zlý. Země jako taková má části, které jsou ošklivé jako kanál, tak si o ní nedělej špatný názor.“

 

(Je velice překvapivé, že budhistický náboženský text popisuje historického Budhu jako malého a ošklivého. Ve skutečnosti to byl právě on, který byl za mlada popisován mnoha očitými svědky jakožto atletického a hezkého vzhledu. Dokonce i v pokročilém věku byl Budha popisován, že má dobrou postavu a v jeho tváři byla vidět moudrost, byl benevolentní a mírumilovný. Ovšem z pohledu mimozemšťana je pochopitelně těžké si představit jak pro ně lidé vypadají.)

 

 

V tento moment kapitoly 23 vstupuje Gadgadasvara do hluboké meditace a poté se fyzicky zjevuje na Zemi přímo před Budhou a jeho stoupenci. Jeden z nich, Maňdžušrí, se ptá na tuto mentální manifestaci. Šákjamuni odpovídá, že návštěvník je student z jiného světa. Maňdžušrí se dál ptá, jestli se může naučit nějaké meditaci k cestování mezi světy. Maňdžušrí se také ptá, jestli může Gadgadasvara přijít i osobně, protože chce vidět jak vypadá doopravdy. Gadgadasvara souhlasí a přichází na Zemi ve fyzické formě doprovázen “hřmotem tisíců hudebních instrumentů.” Objevil se na nebi na “velké věži.” Poté, co “přistál” na Zemi jeho vzhled byl popsán následovně:

 

“Jeho tvář měla oči připomínající modré lotusy, jeho tělo bylo zlatavé barvy a třpytilo se.“

 

Potom měl Gadgadasvara zajímavou a slušnou debatu s pozemským Budhou. Vyptával se na tento svět a pozemské studenty. Gadgadasvara vyjádřil naději, že pozemští studenti nejsou snad příliš problematičtí, nebo neschopní se učit. Toto je zajímavá konverzace, protože se věnuje běžnému tématu, že každý obydlený svět má studenty a učitele a že studenti na některých světech je jednodušší učit, než ty na jiných. Šákjamuni žádá Gadgadasvaru, aby ukázal pozemským studentům svoje skutečné tělo a on tak učinil. Nicméně Šákjamuni také zdůrazňuje, že Gadgadasvara má schopnost se proměnit do různých jiných forem, tak jak se mu zlíbí. Gadgadasvara poslouchá proslov pozemského Budhy, poté dá slušné sbohem a vrátí se do svého světa:

 

“Znovu sestavil věž a s hukotem statisíců hudebních instrumentů se vrátil do svého světa.”

 

Tato krátká zmínka o mimozemském návštěvníkovi v kapitole 23 je jediné místo v sútře, kde se popisuje meziplanetární cestování. Zdá se, že důvod k debatě je ukázat, že budhistické principy a učení jsou platné na všech obydlených světech. Není pochyb, že diskuze v kapitole 23 je spíš alegorická, než popisující skutečnou událost. Je tak jednoduché vyvrátit událost jako pouhou fantazii, ale celá akce má v sobě sedm zajímavých aspektů:

■ existence mnoha obydlených světů je běžně akceptována
■ mentální a fyzické cestování mezi světy je běžně akceptováno
■ jiné formy komunikace kromě slov jsou běžně akceptovány
■ mimozemšťané mohou na sebe brát lidskou podobu, když uznají za vhodné
■ překvapivý motiv pro návštěvu Země je učit se a sdílet moudrost
■ lidé a Země jsou oškliví pro mimozemšťany
■ alespoň někteří návštěvníci jsou poučováni, že se mají k lidem chovat slušně

 

 

Když si uvědomíme, že Lotosová sútra byla napsána kolem 3. století n.l. a anglický překlad byl proveden v roce 1884, je koncept meziplanetárního cestování překvapivě brán jako skutečnost. Je výslovně dáno, že mimozemšťané mohou cestovat mezi světy a že návštěvy na Zemi nejsou ničím neobvyklým. Ještě více překvapivý je koncept okamžité mentální komunikace mezi osvícenými bytostmi na mnoha světech a že je to běžná aktivita. Je to překvapivě podobné myšlence moderní fyziky, okamžité komunikaci mezi velice vzájemně vzdálenými částicemi. Je také zajímavé, že 23. kapitola Lotosové sútry jasně uvádí, že kontakt mezi lidskými a jinými bytostmi může mít formu slušné diskuze a výměny informací na vědecké úrovni. Je zajímavé, že pozemský Budha nebyl vůbec překvapen návštěvou mimozemšťana, naopak, v poklidu vysvětlil svým studentům, co se stalo. Závěr je, že Budhové na jiných světech o sobě ví. Zatímco většina literatury popisující mimozemský kontakt zmiňuje větší znalosti a moudrost na straně mimozemšťanů, je zajímavé, že kapitola 23 popisuje návštěvu bytosti odjinud za účelem poslechu kázání našeho pozemského Budhy a mistra.

 

V závěru kapitola 23 Lotosové sútry neobsahuje dvojsmyslnou debatu, která musí být překroucena a upravena, aby prokázala určitou formu mimozemského kontaktu. Kapitola 23 udává specificky, že meziplanetární cestování a kontakt mezi člověkem a mimozemšťany se skutečně děje. Navíc stejná kapitola tvrdí, že takové kontakty mohou být laskavé a nemusí ubližovat ani jedné zúčastněné straně.

 

Zdroj a foto: Capers Jones, world-mysteries.com

Preklad: Michael M. Faitl

Zdroj: astronauti.cz


 

Súvisiace:

Buddha
http://www.cez-okno.net/autor/buddha

Mystika
http://www.cez-okno.net/rubrika/rubriky/mystika

 


Štítky: 
október 08, 2014 22:59 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

 

Top