Obrázok používateľa CEZ OKNO
POSELSTVÍ ASTRÁLNÍHO CESTOVATELE 1. a 2. díl (rozhovor s Tomem Poutníkem)

Před časem mě oslovila Alue, autorka webu http://karolinaloskotova.blog.cz/ zda bych s ní neudělal rozhovor. Měl jsem z toho dobrý pocit, a tak jsem souhlasil až nakonec vznikl tento rozhovor. Je rozdělen na 5 dílů a považuji jej za docela vydařený. Přeji Vám příjemné počtení. :)
Tom Poutník


Tomáš zvaný též "Poutník", je mladý astrální cestovatel, který se tímto intenzivně zabýval odhadem sedm let v kuse. Každý večer vytrvale cvičil (meditoval) a po určité době přinesla soustavná práce své ovoce. Tomáš se postupně dostal s astrálními výlety tak daleko, že byl schopen například s vedením svého průvodce (chcete-li anděla) navštěvovat různé světy a dimenze, ve kterých se mohl učit. Podíval se i na místa, kam se normálně dostáváme po smrti. Zkoušel i různé pokusy, jako jsou společné výlety skupiny vzájemně domluvených lidí do astrálního světa.
Mnoho se můžeme dozvědět z jeho dvou videí, dostupných na youtube (vřele doporučuji):
1. Video ►Povídání v čajovně
2. Video ►Menší přednáška na srazu Gošárníků
A nyní k samotnému rozhovoru:


 

Tome, co mě velmi zaujalo, jsou tvé začátky. Nikdy jsem nepotkala člověka, který by astrálně cestoval, byl v tom tak moc dobrý a přitom se to naučil "jen" soustavnou pílí. Věšinou to lidé mají buď dané, nebo se marně pokouší, ale ovoce to nenese a jsou z toho zklamaní. Moje první otázka tedy je: To jsi opravdu tak moc cílevědomý, že když si něco vezmeš do hlavy, tak na tom dřeš čtyři měsíce v kuse, děj se co děj, zatímco jiní lidé "odpadnou" kolikrát už za týden? Myslíš, že je to celé jen o píli (za předpokladu že jsme připraveni na podobný výlet), nebo je to zároveň i o technikách, které se u toho cvičí?

Neřekl bych o sobě, že jsem až tak cílevědomý :). Spíše mne před lety velmi oslovilo, že něco takového je vůbec možné, ale chyběla mi tehdy metoda "jak na to". Po pár letech se ale AC objevilo znovu a tentokrát i s metodami, jak je možné cvičit, uvolňovat tělo atd. Začal jsem usilovně cvičit a samozřejmě jsem po několika cvičeních zjistil, že to asi nepůjde tak snadno J Nicméně řekl jsem si, že když už cvičím, tak z každého neúspěchu si vezmu pro sebe nějaké ponaučení a budu se učit již i mými nezdary. Zároveň s tím se objevil i můj kamarád a řekl mi, abych cvičil i LD, že to je již na půli cesty a mohlo by to napomoci. Zpočátku se mi do toho moc nechtělo, ale nakonec jsem začal cvičit i LD a tam se úspěch dostavil velice rychle. To mne ještě více motivovalo i do cvičení na AC a i když v průběhu času přišlo možné zakolísání, tak jsem byl jednoduše odhodlaný to zkoušet, dokud to nepůjde až se zadařilo :)

Co se týče technik samotných, mnoho lidí stráví "mladí" hledáním dalších a dalších technik, které již zaručeně povedou k úspěchu. Tak to ale v praxi nefunguje. Důležité je uvědomit si princip, o kterém v nich běží - to znamená hluboce uvolnit tělo (do transu; abychom nechodili po pokoji J) a poté jen udělat vizualizaci na opuštění těla. Toto je základ a poté jestli někomu vyhovuje tato vizualizace či jiná (padání do studny, houpačka atd.) je už na každém člověku. Poté, co si ale vyberete, měli byste zůstat u jedné či dvou metod a cvičit je dokud se nezadaří.

Hodně lidí zkouší astrální cestování a různě tápou. Už například v základní otázce: "Jsem připravený astrálně cestovat?" Obecně totiž na co připraveni nejsme, to nás nepotká a naopak co potřebujeme, to přijde. Jaká by byla tvá definice člověka, který je připraven? Myslíš si, že je to pouze o jeho strachu, nebo v tom hraje roli i něco jiného? Dá se obecně říct, že koho AC zajímá, je připraven, nebo je to zavádějící označení?

:) Obecně řečeno souhlasím s tím, že pokud na to člověk není připraven, tak se tato možnost ani neobjeví, a pokud se již AC objeví, tak je docela slušná šance, že už je na ni také připraven. Rád bych ale řekl, že už i metody samotné, které cvičení na AC provází, mohou člověku dát mnohé, např. zmíněné vyřešení strachů, které je pro AC nezbytné, či další uvědomění o podvědomých procesech probíhajících v nás samých. I když poté třeba nemusíme ihned dosáhnout astrálního cestování, již samotné cvičení nám může mnohé nabídnout.

Pokud bych měl říci, jak by podle mě vypadal tzv. "ideální člověk", který je připraven, tak by to byl člověk, který narazí na pouhou zmínku o AC a hluboko uvnitř to s ním "pohne". Bude vědět, že tudy má nyní jít, nehledě na cokoliv a nebude se bát vykročit do neznáma. Všechno dodatečné, zda má strach, je skutečně připraven atd., se naučí takříkajíc cestou. Ale pocit hluboko v nás samých, že toto je nyní naše cesta, po které bychom se měli ubírat, je nezbytný. Tento člověk se poté nenechá tak snadno odradit po prvních neúspěších a sám se mnohé naučí již pouhým cvičením na AC.

Když jsi začínal, měl jsi po ruce nějaký návod, nějaké základní funkční shrnutí technik pro nacvičení astrálního cestování? Já osobně, ještě když mi bylo cca 14, jsem zkoušela cíleně AC podle technik z internetu, ale nikdy mi žádná nefungovala, proto jsem zůstala u metody pokus-omyl, ale v tom nebyly žádné valné pokroky. Teď zjišťuji, že je opravdu potřeba něco znát. Hlavně vědět jak se tam chovat a pohybovat, jaké to prostředí má vlastnosti a najednou tu pokroky jsou. Měl jsi podobné problémy s nedostatkem teorie k načtení? Podle čeho jsi se vlastně učil, a co z toho bys laikovi doporučil?

Jak jsem již sdělil, musel jsem si 3 roky počkat od první zmínky o existenci AC, než se ke mně dostaly nějaké metody na cvičení. Když se poté objevily, natolik jsem si jich vážil, že jsem byl jednoduše odhodlaný to zkoušet, dokud to nevyjde a "cestou" (neúspěchy) se učit o sobě i o všem okolo. J Sám jsem měl k ruce pouze pár návodů z jedné internetové stránky, které jsem poté doporučoval i všem ostatním. Momentálně je tento web zrušen, ale autor má v plánu upravit obsah a časem jej opět spustit. Samotného mne v nedávné době napadlo, sepsat jen pár základních metod a uveřejnit je na webu, aby byly pro kohokoliv snadno dostupné a oproštěné od hloupostí.

Nicméně když už se AC dostaví, je dobré zachovat chladnou hlavu a zbytečně se neděsit. J Člověk se strachem velice snadno vrátí ihned do těla.

Na druhou stranu pokud je člověk skutečně připraven, intuitivně bude vědět, co má dělat a tam, kde bude mít mezery, zážitky a přímé zkušenosti je rychle naplní. Mnoho lidí má načteno spousty teorie a neustále vymýšlí nová úskalí a možná teoretická východiska, ale nikdy necvičí a AC tak nezažije. Pokud bych mohl tedy něco doporučit, zbytečně o tom nečíst spousty teorie, která se vás může, ale také nemusí týkat (každý autor je na jiné úrovni, musel si projít trochu něčím jiným, aby "zaplnil mezery"), ale místo toho skutečně cvičit a učit se o všem přímo, přímo z vlastní zkušenosti.

Předtím než jsi začal cvičit astrální cestování, jsi si vědom nějakého zcela spontánního výstupu z těla, třeba už jako malé dítě? Nebo je to celé čistě jen o tvé píli a žádné předešlé vlohy a náznaky jsi nezaznamenal? Zkoušel sis dodatečně vzpomenout, jestli opravdu k něčemu takovému už kdysi došlo, jen sis to třeba jako malý neuvědomil, že jde o AC?

(smích) Když už jsem měl AC pravidelně každou noc zhruba rok, uvědomil jsem si, že prvně jsem skutečně vycestoval, když jsem byl ještě malý. Navštívily mne tehdy v noci dvě bytosti, které mě vytáhly z těla a ukázaly mi Akášu (jak jsem zjistil mnohem později), tehdy jsem jí viděl pouze jako ohromnou knihu a ukázaly na část pojednávající o mně. Byl tam napsán příběh mého života a mé tzv. "pravé jméno". Bytosti samotné mi poté předaly energetickou pečeť, která se ke mně váže a sdělily, že jsem nyní tady na zemi, ale že nejsem sám, ale většina bytostí "mého druhu" zůstává běžně v "neviditelné podobě". Po týdnu od prvního zážitku mne vytáhly z těla znovu a sdělily ještě nějaké informace. Nicméně vše, co mi předaly i co jsem si "přečetl" o svém životě v Akáše, energetické pečetě a vše jsem ihned zapomněl. Snažil jsem se si vzpomenout, ale marně. Jediné, co jsem jako malý věděl, bylo mé "pravé jméno" a že "nejsem sám" a teprve až mnohem později v průběhu mého života se po kouskách jednotlivé věci znovu odhalovaly.

S odstupem jsem si také uvědomil, že první LD jsem měl již jako malý. Velice často jsem měl noční můry a budil se vyděšený uprostřed noci a bál se znovu usnout. V jeden moment to ale u mě vedlo k uvědomění, že s tím chci bojovat a postavit se svému strachu. Vědomě jsem nevěděl nic, že je vůbec nějaké LD či AC, natož o nějakých metodách, nicméně uvnitř jsem se skutečně rozhodl postavit se tomu čelem a tak jsem také udělal. Brzy zmizely všechny mé noční můry a v podstatě se jednalo o mé první LD a probouzení se ve snu. Strach byl u mě spouštěcím mechanismem k probuzení a změně snového děje.

Když jsme u toho strachu ve snech: Znáš také ty situace, kdy se ti něco hnusného zdá, ty máš strach, ale najednou ti to dojde a řekneš si: "Tak na tohle kašlu, takovej sen neberu." a násilím otevřeš oči? Období nočních můr jsem jako dítě řešila právě tímto a dá se to naučit jako podmíněný reflex. Člověk má v podstatě kopu způsobů, jak se toho zbavit a nemusí si to "vyžrat" až do konce, když nechce. Někdy se podaří úplně probudit, nebo se člověku oči samy zavřou a on přeskočí do jiného snu. Tohle považuji za takový první "pidi" krok k ovládání svého snění. Postavení se přímo té noční můře, už je vyšší level. - Prošel jsi i tímto?

Nasilím otevírat oči jsem nikdy nezkoušel, spíše jsem se tomu chtěl poté postavit rovnou přímo.

(K tomu jen odbočka, postavení se svému strachu je také pouze jednou z úvodních metod, teprve později přichází skutečné hledání přičiny strachu a její vyřešení.)

Vždy když jsem se probudil a zjistil, že se opět bojím a jsem vyděšený, vedlo to u mě k ještě většímu odhodlání, že příště už tomu bude jinak. Nakonec mé odhodlání se dostalo natolik do mého podvědomí, že kdykoliv jsem byl ve snu, který se poté změnil v noční můru, okamžitě mě to probudilo uvnitř daného snu a přímo jsem se postavil dané projekci.

Samotný princip strachu je založený na tom, že veškerá naše energie v daný moment jde ve prospěch toho, čeho se bojíme. Daná iluze ještě více o to roste a my jsme slabí a naprosto bezmocní. Když si ale uvědomíme, že se jedná o pouhou iluzi, která nemá ve skutečnosti dostatek energie na vlastní existenci (proto ji potřebuje od nás). Tím více si můžeme uvědomit vlastní sílu a převahu v daný moment. Často již samotný fakt, že projekce (našeho strachu) nedostane okamžitě energii pro další růst, ji vyčerpá a sama rychle splaskne.

Pamatuješ si ještě své první dojmy, když se ti konečně podařilo dostat se do astrálního světa? Byla to euforie? Údiv? Nebo sis řekl "no konečně už bylo na čase!" ? Co ses rozhodl zkusit jako první?

Když jsem prvně vědomě vycestoval, nevycestoval jsem pouze nad své tělo, jako většina lidí. Nicméně jsem cestoval ihned do jiných světů.

Celý zážitek začal tím, že jsem vystoupil z těla, v té době jsem začínal být i trochu nemocný, a tak jsem si jej ihned energeticky uzdravil (dělal jsem vše intuitivně), setkal se s nějakými bytostmi v tzv. "vnějším astrálu" (neohraničený bílý/šedý prostor) a poté navštívil jiný astrální svět.

Byla tam relativně vyspělá civilizace a já tam coby návštěvník procházel mezi normálními lidmi (měl jsem tedy na chvíli i tělo) a prozkoumával jejich svět. Plně jsem si uvědomoval, že jsem astrální cestovatel. Nakonec jsem se i zapojil trochu více do děje daného světa, kdy jsem tam narazil na jakousi "sféru" (začarované místo), kde byla bytost, která pravidelně lákala běžné obyvatele dovnitř, ale jakmile vstoupili, tak je plně pohltila do sebe. Rozhodl jsem se, že s tím něco udělám (pohltila totiž i místního člověka, se kterým jsem se tam spřátelil a který mě tam provázel - nevěděl, že cestuji) a nakonec jsem danou sféru odstranil a ukázalo se, že daná bytost tam byla sama uvězněná a musela pohlcovat ostatní bez svobodné volby.

Během mé návštěvy tohoto světa jsem také potkal jiného astrálního cestovatele. Jak se později ukázalo, byla to duše člověka, kterého znám již zde a který se snažil o AC, ale zatím bez větších úspěchů. Potkal jsem jeho duši z budoucnosti, jeho budoucí inkarnaci. Ukázal mi co "dělá" na Zemi a jaký je jeho letopočet, z kterého přichází. Měl jsem neskutečnou radost a přirozeně jsem hned za ním běžel a vyptával se na další metody na astrální cestování atd. V daný moment jsem ale nijak nerespektoval svět, ve kterém jsem byl ani úroveň jeho obyvatel, kteří neměli ani tušení, že existuje něco jako AC atd. Náš rozhovor se odehrával před zraky jednoho z místních obyvatel a ten poté kamsi zmizel a poté to spustilo jakýsi ochranný systém tohoto světa. Byl jsem tam záhy nevítaným hostem a musel odtamtud odejít. Dostal jsem se opět do "meziprostoru" a poté zpět do těla.

Díky tomu zážitku jsem zjistil, že se nemohu spoléhat pouze na pár informací z internetu, které rozhodnou jestli cestuji nebo ne, ale že se musím učit přímo ze své přímé zkušenosti a vnímání v dané chvíli tam. Další mé poučení bylo, že pokud člověk cestuje po dalších světech, měl by respektovat úroveň vědomí jeho obyvatel a neměl by se snažit nijak vyčnívat. Krátce poté jsem pro sebe sepsal jakýsi pomocný seznam bodů, které mi pomohly lépe odlišit zda skutečně cestuji či nikoliv. Potřeboval jsem danou zkušenost lépe odlišit od LD. Časem jsem byl schopný již přímo vnímat vibrační úroveň a podle toho vědět, zda se jedná o AC či LD.

To je velice zajímavé, protože tvá zkušenost je opravdu hodně unikátní. Já osobně se zatím pohybuji jen uvnitř domu a velice opatrně pomaličku zkouším co a jak. A ty si klidně rovnou vyletíš někam do čudu :) Také se mi nikdy nestalo, že bych měla problém odlišit, co byl sen a co bylo AC. Oboje mi přijde tak moc rozdílné, že se to jakoby zaměnit nedá. Přijde mi to jako nový rozměr bytí. Ale když startuji ve svém pokoji, zatímco ty se objevíš už v jiné rovině, chápu, z toho může být zezačátku po probuzení docela pěkný maglajz.
Potýkal jsi se s typickými problémy při cestování, jako je chybění vizuálních vjemů po opuštění těla? Někdo dokonce popisuje své výlety mimo tělo jako prostor, kde není možné nic ovládat. Někdo se prostě vznáší, a nedokáže se tam ani otočit. Zažil jsi to ve svých začátcích? Jak sis s tím poradil?

Musím říct, že toto do mých prvních zážitků vneslo spíše zmatek, protože všude bylo, že něco takového bych měl zažívat, ale já jsem přirozeně věděl, co dělám a rovnou cestoval mnohem dále než do vedlejší místnosti. Byl jsem tak moc na pochybách zda skutečně cestuji, nebo zda se jednalo pouze o LD (protože přeci musím mít takovéto problémy?!), že nechybělo mnoho a odsoudil jsem mé první vystoupení z těla mezi jakási "podivná LD". Můj rozum a běžné vědomí chtělo celou věc smést už už ze stolu, když najednou převládl klidný vnitřní pocit, který naprosto jistě věděl, co jsem zažil a já si plně uvědomil, že od této chvíle se musím oprostit od "dogmat" pár zlomků informací a učit se pouze z mé vlastní přímé zkušenosti.

Tak to ti velice gratuluji, protože já se léta prala se slepotou, až mi právě načtená teorie pomohla s ní pracovat a předtím jsem ani nevěděla, že to je klasický cestovatelský problém. Ona ta teorie asi není o tom, brát ji skálopevně na beton, že funguje pro všechny stejně, ale spíš "když mě to náhodou potká, tak budu vědět co s tím." Protože čím víc se do toho tématu dostáváme, tím víc je jasné, že ten svět je pro každého z nás trochu jiný.
Slyšela jsem tě říct, že astrální svět má mnoho rovin. Je tedy možné, že pokud já po výstupu z těla jsem v dokonale hmotném světě, ale někdo jiný u toho prochází zdmi a někdo se zase vznáší v neurčitém prostoru, kde nic neovládá, že jsou to právě ony odlišné roviny? Nebo je to celé jenom o hloubce naší fáze, případně o našem očekávání, nebo projekci? Vstupujeme každý do trochu jiné roviny, nebo naopak do svého osobního "startovacího" prostoru, který můžeme opustit, až si ho dostatečně ohmatáme? - Proč jsou mezi našimi zážitky takové významné rozdíly?

Z toho, co jsem mohl během svých cest se naučit a zažít, tak mám za to, že je to jako v pohádce ze Shreka, kde svět se jako cibule skládá z mnoha vrstev. J Vše okolo nás se odehrává v astrálu, jsme v něm přímo teď, v jakési základní energetické matrici. Když vycestujeme, podle naší pokročilosti, vibrační úrovně a zaměření našeho vědomí, když je mimo tělo, se dostaneme na rozdílná místa a uvidíme rozdílné věci.

Známý je test, kdy si dva lidi řeknou, že jeden vycestuje z těla, podívá se k druhému do pokoje a řekne, co tam leží na stole. Jak se ukázalo, svět, ve kterém žijeme má mnoho energetických vrstev a otisků, které se vzájemně prolínají, tzn. že dotyčný cestovatel mohl vidět dané místo jak vypadalo před 10, 50 či 100 lety, což bylo po pokusu vyhodnoceno samozřejmě jako špatná odpověď. Vše se liší naším "vyladěním" v daný moment. Je to jako s rádiem, když se ladí frekvence, v daný moment jsou tam všechny, ale na nás je, jaké z nich uvidíme.

To přesně sedí, protože v astrálu jsem potkala svoji postel v budoucnu (jak pak vypadala další den) a taky jsem tam potkala skříň, co už tam několik let není, ale při dalším výletu na tom samém místě už byl stůl, co tam teď doopravdy je. Takže vlastně nikdy nevím, do jakého času tam vlezu. Můj pokojíček mi najednou přijde takový kouzelnější :)
Jaký je podle tebe zatím tvůj nejkrásnější zážitek z astrálního cestování, pokud to vůbec jde popsat přes písmenka?

Zažil jsem tam mnoho věcí, také jsem tam strávil kus života.. J ale ani tak mi nevytane v mysli, nějaký zážitek či svět, jako moment, kdy už jsem aktivně necestoval a kdy mne tam kontaktovala duše člověka, který zde nedávno zemřel a bylo nesmírně důležité, abychom se my dva fyzicky setkali. Popisoval jsem tento zážitek již ve videu. Zrovna jsem byl na druhém konci světa, v Himalájích v oblasti, kde nebyl signál ani internet a já neměl žádnou možnost se dozvědět, že je po smrti. Chtěl jsem se s ním setkat ještě před mojí cestou, ale nakonec to nebylo možné až najednou jsem jednu noc cestoval a zjistil, že jeho duše mne tam vyhledala. Nějak musel poznat, že mne může vyhledat a že cestuji a setkal se se mnou tam. Bylo to krátké, ale nádherné setkání. Díky tomuto jedinému momentu, mělo to celé smysl.

Samozřejmě je tam mnoho zajímavých míst a mnoho možností se učit, ale upřímně, zas tak důležité cestování není. Když jsem se rozhodl, již necestovat a více se zaměřit na můj život zde, už za první týden jsem se naučil mnohem více než za 7 let cestování.

To je krásné, a zase dost přesné. Když člověk shodí klapky z očí a začne žít hodně vědomě, tak si toho odnese najednou z jednoho dne milionkrát víc, než ten s klapkami.
Mezi lidmi se hodně traduje, že astrální cestování je nebezpečné, protože někdo mezitím může ovládnout naše tělo, nebo že se už nemusíme vrátit zpět. I já jsem nad tím jednu dobu dumala. Ale postupně člověk zjistí, že obojí jsou nesmysly. Otázka ale je, jestli máš vlastní názor na to, proč vůbec taková přesvědčení vznikají? Proč si je lidé mezi sebou vůbec přehazují, když se nezakládají na pravdě? Myslíš, že to je něčí zájem, nebo je to opět jen o strachu nezkušených lidí, smíchaném s bujnou fantazií?

Těžko říct, kde přesně tyto fámy vznikly. Neříkám, že jiná bytost nemůže převzít kontrolu nad naším tělem, toto možné je, ale nikoliv při AC. Většinou se jedná o lidi, kteří se snaží vzývat různé bytosti a přitom ani sami plně neví, co vlastně dělají až se jim to nakonec vymkne z rukou a může na chvíli stát.

Nicméně, co se týče AC, tato možnost již v základu není. Jednak se říká, že jsme neustále spojeni s naším tělem tzv. "stříbrnou šňůrou" (převzaté z buddhismu), ale také když cestujeme, neustále nás provází náš duchovní průvodce. Je v neviditelné formě a nezasahuje do toho, co děláme, pouze je jako jakási přítomnost v pozadí, která na nás dohlíží a chrání před případnou újmou. V AC je nebezpečný pouze člověk sám sobě. Pokud nemá vyřešené otázky strachu, brzy si jimi bude muset projít, aby mohl pokračovat dále. Právě náš strach vytváří všechny překážky, které se mohou objevit. AC se odehrává v jemnohmotném prostoru, kde každá naše myšlenka je okamžitě činem.

Bojíte se, že se nebudete moci vrátit zpět? Váš strach to pro vás ihned uskuteční a vy máte skutečně problém se vrátit. Sami jste si jej ihned vytvořili. Časem nakonec zapadnete do těla vyděšení ještě víc, co toto bylo za zkušenost?! :-D Sami jste tvůrci svého osudu. K tomu jen malá rada, pokud se vám toto stane, zaměřte svoji pozornost na palec u své fyzické nohy a zkuste s ním pohnout. Koncentrujte se jen na tento pohyb a za chvíli budete ihned zpět.

Z tohoto krátkého příkladu je dostatečně vidět, proč je důležité mít vyřešené otázky strachu a jednoduše zachovat klidnou hlavu. :)

Proč se tyto fámy stále ještě šíří, těžko říct. Povětšinou vznikají z neznalosti a z pár malých zážitků či "šeptandy", která vznikne okolo nich. AC může působit děsivě, např. paralýza, která probíhá u tranzu. Naše tělo během AC je natolik uvolněné, aby se nemohlo fyzicky pohnout (tzv. spánková paralýza) a najednou se člověk probere zpět v těle a chce se zvednout ze země a nejde to. Opět stačí zachovat chladnou hlavu, zaměřit na pohyb palce u nohy a za nějakou chvíli s ním skutečně pohneme a zachvíli s celým tělem. Mnoho lidí může ale takovýto zážitek skutečně vyděsit. Tuto zkušenost mohou lidé zažít již při pouhém cvičení na AC. Vše je otázka naší osobní připravenosti uvnitř. Když jsme připraveni, vezmeme to vše s klidnou hlavou a vždy si rychle poradíme. Navíc v případě jakýchkoliv potíží, vždy můžeme zavolat našeho duchovního průvodce o pomoc.

Lidské ego a strach z neznáma dělají někdy z běžných věcí hotové divy. :)

Říkáš, že na co člověk pomyslí, to se v astrálním světě okamžitě stane. Stalo se ti ale, že se najednou stalo něco absolutně neočekávaného, na co jsi vůbec nemyslel? Něco, co ti vyrazilo dech a vůbec jsi nevěděl co s tím, odkud to přišlo? - Jsou takové zkušenosti pouze o našem podvědomí, že i to si projektujeme sami?

Jak jsem již sdělil předtím, během AC každá naše myšlenka je okamžitě činem. Nemůžeme tam tedy "v klidu přemýšlet o nesmrtelnosti brouka". J Na co pomyslíme, kam zaměříme naše vědomí, tak se ocitneme. To, co nás tam potká, ale není výsledek toho, jak si to předem vymyslíme ve své hlavě. Zde udělám malou odbočku.

Momentálně jsme při běžném vědomí a máme naší mysl, ego a všechny tyto věci. Když vystoupíme z těla, naše mysl již s námi není, pouze naše vědomí, ale jedná se o celé vědomí včetně velké oblasti našeho podvědomí. V krátkosti řečeno, mimo tělo jsme "skutečně sami sebou" v tom největším slova smyslu. Jsme to my, nezatížení myslí, myšlenkami a názory atd. Jsme jako čisté vědomí, energetický shluk. Záleží poté na našem zaměření, co budeme dělat. Já jsem se od začátku chtěl především učit povaze světa a všeho okolo. "Kam" půjdu a "kde" se ocitnu jsem nechal v 95% na mém duchovním průvodci. Bral mě do různých světů či situací, abych se něco naučil, pochopil nový princip, jak věci fungují atd. Nechával jsem to tedy na jeho vůli. Sám jsem se zaměřoval spíše, když jsem chtěl někoho navštívit či něco vyzkoušet. Párkrát se mi také stalo, že jsem si zde něco vymyslel a když jsem byl jako čisté vědomí (tedy v rozšířeném stavu vědomí), tak jsem se tomu jen usmál a šel dělat něco mnohem hodnotnějšího.

V průběhu cest jsem samozřejmě zažil spoustu věcí a všech možných zážitků a ne všechny byly krásné, byly jaké byly a v daný moment byly pro mě nezbytné. Rozhodně bych to ale nepopsal tak, že jsem si létal spoustu let po obláčcích v harmonických světech. J Spíše jsem se učil jednotlivé lekce a postupně vyvíjel dál.

Co se týče "plnění myšlenek", tak vše se děje okamžitě. Žádné čekaní, žádné zpoždění, každá naše myšlenka je čin. To to vystihuje nejlépe. Žádná přání nejsou, pouze zaměření naší pozornosti a okamžitý děj. Proto je dobré se před cvičením na AC věnovat i koncentračním technikám na kontrolu vlastních myšlenek a naučit se je alespoň trochu ovládat. Co budete dělat v prostoru, kde každá vaše myšlenka se ihned uskuteční? J To je další důvod, proč říkám, že člověk musí být na tuto zkušenost připraven, jinak mu není ani umožněna (z dobrých důvodů).

S tímto jsem si jen vzpomněl na jeden zážitek, o který se s Vámi podělím a který byl jakousi vstupní zkouškou, zda jsem připraven. Odehrál se několik měsíců předtím než jsem prvně našel metodu, jak cvičit na AC či vůbec, že existují LD a všechny tyto informace. Nevěděl jsem nic a pouze jsem chtěl jednou zažít AC (a neměl žádnou metodu nic, jak na to). V noci jsem vycestoval (nevěděl jsem, že mám AC) a pouze v energetické formě se vznášel nad nočním městem. Velice rychle se objevila bytost s děsivým výrazem v očích a mečem v ruce s naprosto jasným odhodláním mne zabít. Začal jsem utíkat a ve velice vysoké rychlosti jsme letěli nad městem a mezi budovami a já si po pár vteřinách uvědomil, že se nenechám honit. Ihned jsem zastavil a začal honit já jeho. Měl jsem prázdné ruce a on meč, ale přesto jsem uvnitř byl jasně rozhodnutý. Bytost se dala ihned na útěk a scéna se najednou změnila (letěli jsme v opravdu neskutečné rychlosti) a zastavili jsme se na pláni, kdy já jsem klečel na kolenou a on stál nade mnou s mečem v ruce a už se připravoval na poslední úder, kterým mě "zabije". Okamžitě jsem vytvořil (myšlenkou) dýku a zabodl mu jí do nohy. Věděl jsem, že jsem ho "zabil".

Vše se odehrálo neskutečně rychle a nebylo zde žádné přemýšlení a ani prostor pro myšlenky, vše se ihned dělo. Co bylo zajímavé po návratu do těla jsem byl z celého zážitku docela otřesený, nikoliv však z létání nad městem, ale z toho, že jsem věděl, že jsem ho "zabil". Bylo pro mě nepochopitelné a naprosto se mnou neslučitelné, proč jsem to udělal a co to celé mělo znamenat.

Teprve až po letech cestování jsem kdesi narazil na zmínku, kde autor popisoval, že někdo se může při začátcích cestování setkat s touto bytostí. Jedná se zde o princip hrotů, které usměrní vaší energii. Kdyby mě zapíchl, tak bych se probudil lehce vyčerpaný zpět v těle. Tato bytost byla jakýmsi "Strážcem prahu" (z jiných tradic), který pouze hlídá, aby se do astrálu nedostali lidé, kteří na to ještě nejsou připraveni. Tento zážitek opět jen ilustruje, proč je dobré být připraven.

-pokračovanie-

(Pozn. Otázky od Alue jsou v rozhovoru zvýrazněny tučně, aby se text lépe četl.)

Zdroj: http://tompoutnik.webnode.cz/


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

 

Súvisiace:

ASTRÁLNÍ CESTOVÁNÍ A LUCIDNÍ SNĚNÍ
http://www.cez-okno.net/clanok/astralni-cestovani-a-lucidni-sneni

ASTRÁLNÍ CESTOVÁNÍ A LUCIDNÍ SNĚNÍ 2
http://www.cez-okno.net/clanok/astralni-cestovani-a-lucidni-sneni-2

OBE
http://www.cez-okno.net/oobe

Seriál: Dr. T. Lobsang Rampa - ŠKOLA ESOTERIKY
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-dr-t-lobsang-rampa-skola-esoteriky

Faktor Apopa a faktor Seta
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-navrat-tajomstiev-starovekeho-egypta

 


Autori: 
september 30, 2014 23:45 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

 

Top