audioknihy stiahni a počúvaj

Keď pošlete Dar, dajte nám vedieť aj e-mailom: ›› spravy@cez-okno.net ›› č.ú.: 0404091578/0900 ›› ĎAKUJEME

    

Obrázok používateľa CEZ OKNO
Roswellští fotografové ze základny

Nedávno byli nalezeni a zkontaktováni fotografové z roswellské vojenské letecké základny, kteří tam byli přiveleni v době zřícení UFO, což je nyní před více jak 60 lety. Tenkrát jim bylo kolem dvaceti let, dnes je jim osmdesát. A nyní také nabízejí pozoruhodné detaily o tom, co drželi v tajnosti – o velmi podivném dnu na začátku července 1947. Živě si na to vzpomínají a příběhy, které vyprávějí, se shodují a korespondují s ostatními.


Kupodivu jednotka fotografů základny byla tehdy úplně “odstřižena” od fotografování nebo filmování spadlého “balónu“, který byl “omylem“ považován za létající talíř. Fotografové uvádějí, že ačkoli mnohokrát předtím fotografovali všechny typy balónů a experimentálních letadel (včetně jejich obnovy), nikdy neobdrželi rozkaz fotit nebo zpracovávat záběry z roswellského zřícení, ani co se týče úlomků.

 

Nyní se objevuje důkaz, že velitel základny Butch Blanchard a jeho nadřízení souhlasili s tím, že bude nejlepší použít lidi zvenčí, kteří se nacházejí mimo základnu, které zaměstnají úkolem vyfotografování a nafilmování vraku a mrtvol. Tento zásadní úkol potřeboval být personálně rozškatulkován. Bylo totiž bezpečnostním rizikem mít příliš mnoho zainteresovaných, zkoumajících materiál a fotících zblízka mrtvoly, kteří by byli umístěni spolu na té samé základně zároveň. Bylo považováno za moudřejší využít vojáků z jiných základen anebo penzionované vojáky s prověřením na přísně tajné.

Zní neuvěřitelně, že velitel jednotky fotografů byl uvolněn ze své služby zvláštním rozkazem a přeložen z Roswellu na základnu v Kalifornii téměř okamžitě poté, co armáda objevila zřícení disku. Bylo to ve stejnou dobu, kdy byl uvolněn ze služby i roswellský kaplan ze základny a odvelen do vzdálené západní destinace.

Na základnu přiletěli “muži z DC”, aby sledovali dění kolem nalezení místa nehody. Říká se, že byli přivezeni, aby fotografovali mrtvá těla a úlomky. Jeden z těchto fotografů z DC přiznal své zapojení do fotografování následků srážky. A on byl po své účasti na místě srážky rovněž přeložen pryč z místa odkud přišel.

Fotografové ze základy, se kterými byl dělán rozhovor, nikdy nevěřili, že srážka byla výsledkem zřícení nějakého druhu balónu, ale spíše že to bylo jen cosi k ututlání.

Nějaký civilista, který se identifikoval jako člověk, který má vojenské prověření na přísně tajné, fotografoval těla téměř okamžitě poté, co byla objevena. Za tři hodiny přijela jednotka fotografů z DC a úkol převzala.

 

3. jednotka fotografů vypovídá

Tato jednotka v Roswellu měla osazenstvo, které mělo prověření na přísně tajné. To bylo proto, jak vysvětlují, že často museli fotografovat a zpracovávat fotografie experimentálních letounů a zbraní (a jejich havárií) a z mnoha dalších typů vysoce utajených projektů a technologií. Kdyby to byl ve skutečnosti spadlý balón typu Mogul (jak tvrdí letectvo), jistě by bylo bývalo nasazeno osazenstvo fotografické jednotky mající prověření na přísně tajné.

Dva z fotografů ze základny a žena třetího fotografa (on stále žije a je jasné mysli, ale neschopen vypovídat kvůli nedávné mozkové mrtvici) nedávno nabídli pohled na incident z havárie:

 

James Remiyac

Tomuto muži bylo tehdy 20 let a byl PFC (vojenská hodnost - pozn. překl.) 3. fotografické jednotky v Roswellu v červenci 1947. Nyní mu je 85, utrpěl nedávno mozkovou mrtvici, ale měl příležitost mluvit se svou ženou o tom, co se tam stalo.

Ona a její manžel spolu hovořili o havárii již před několika lety, včetně toho, že si četli všechny knihy a časopisy, které psaly o Roswellu. Řekla, že její manžel uvedl, že jemu a jeho jednotce nebylo “nic dovoleno” a že “i když tam měli být, tak jako mnohokrát předtím při podobných věcech, nebyli povoláni. A proto se tomu divili, poté, co si v novinách přečetli ony zprávy. Proč? Co na tom bylo tak zvláštního?“

Remiyac si všiml zvýšené letecké aktivity na základně a slyšel zvěsti, že přiletěli lidé z Washingtonu DC kvůli závažné záležitosti. Nazýval je “hlavouny”.

Nikdy nevěřil tomu, že to byl balón a věří, že to byla jen zástěrka. Nevylučoval, že havárie mohla být mimozemského původu, ale neměl o tom bezprostřední znalosti. Vysvětloval, že všichni o tom mlčeli, dokud neodešli. „Začátkem 50. let jsme se o tom znovu navzájem hovořili.“

 

Gene Niederschmidt

Byl také členem této 3. fotografické jednotky s hodností PFC, který držel prověření na přísně tajné. Gene souhlasil se vzpomínkami Remiyaca. Remiyac a Niederschmidt o incidentu mluvili po desetiletí a byli navzájem v kontaktu. Paní Remiyacová mě poskytla kontakt na Gena.

Ačkoli byli přiváženi, aby fotografovali a dokumentovali “všechny druhy havárií”, Gene si vzpomíná, že nikdo nebyl z jejich jednotky povolán, když šlo o specifickou havárii, zvláště v červenci 1947. Geneovi je dodnes nepříjemné, proč to tak bylo:

 


„Kdyby to byl vysoce utajovaný projekt jakéhokoli typu, který spadl, požadovala by se jako rychlá reakce vizuální dokumentace od operačního nařízení základny.
Kdyby to byl meteorologický balón, i těch fotografovali mnoho - jakékoli vzdušné zařízení, které skončí neúspěchem blízko základny nebo nad ní, bylo filmováno.“


 

Když byl dotázán, zda to byla spíše nějaká všední věc, Gene vysvětloval, že dělali dokonce i fotografie mechaniků poté, co byli na pátečních letech nebo z havarovaných jeepů opilých vojáků a podobné „události“.

Gene i já souhlasíme, že někdo odněkud fotografoval a filmoval spadlé úlomky bez ohledu na jejich původ. Lidi z DC mohli takovou roli sehrát.

Gene doporučil kontakt na Calvina Coxe, svého společníka, o kterém řekl, že by mohl všechno toto potvrdit a který má další příběh, o tom co se tenkrát odehrálo.

 

Calvin Cox

Pro něj, také důstojníka PFC z 3. fotografické jednotky, byl onen červencový den 1947 zvláštně rušný. Čtenářům připomenu, že Calvin byl naverbován majorem Edwinem Easleyem, aby pomáhal střežit hangár v Roswellu, který obsahoval trosky a který měl rozkaz „zastřelit“ každého, kdo by neměl povolení.

Calvin potvrzuje výpovědi Geneho a Jima, že tam panoval jakýsi „výpadek“ informací a “zákaz” účasti.

A tak jako Gene a Jim si rovněž vzpomíná na neznámé tváře kolem základny a na jejich oblastní aktivitu ihned po havárii. Všiml si, že o některých z těchto návštěvníků se říkalo, že jsou z FBI z DC.

Dřívější potvrzení těchto tří výpovědí pochází z krátkého rozhovoru, který se uskutečnil na základně jednotky s operátorem provozu Vernonem Zornem. V roce 1991 v knize UFO Crash at Roswell od Kevina Randlea a Dona Schmidta Zorn potvrdil, že “těmito muži nebyly pořizovány žádné fotografie z místa zřícení.”

 

Velitel fotografické jednotky vykázán z Roswellu

1. poručík Lewis Cain Bohanon byl velitelem 3. fotografické jednotky v Roswellu, která dělala polní fotky a zpracovávala přísně tajné snímky v laboratoři. Překvapivě byl vydán zvláštní rozkaz (#139), aby byl Bohanon uvolněn ze služby v Roswellu, 18. července 1947, méně než dva týdny poté, kdy armáda objevila havárii. Rozhodnutí jeho nadřízených bylo pravděpodobně učiněno o několik dní dříve. Bohanon byl přeložen až do Hamilton Field v Kalifornii a byl nahrazen člověkem zvenčí, poručíkem Haroldem W. Arnerem.

Stojí za povšimnutí, že reverend Elijah H. Hankerson, kaplan roswellské základny (jehož podivný příběh je popsán v mnoha článcích) byl také propuštěn ze služby krátce po havárii. Stejně jako Bohanon, byl také náhle nahrazen nějakým člověkem zvenčí.

K Bohanonovi se dostal autor William Moore, když bádal pro svou knihu z roku 1980 The Roswell Incident. Přestože nemluvil o svém okamžitém přeložení, na straně 196 Moore stručně uvádí: “Poručík Lewis Bohanon trval na tom, že žádné fotografické záznamy tento incident nedokumentovaly.“

Možná se Bohanon obával použití „lidí z vnějšku“, kteří fotografovali havárii. Veliteli základny v Roswellu, Blanchardovi, bylo asi řečeno, aby Bohanon nechodil na místo srážky, stejně tak, jako bylo řečeno armádou roswellským hasičům, aby tam také nejezdili. Nebo možná, že Bohanon aktivně koordinoval a spolupracoval s těmi zvenčí. Ať byl důvod k jeho přeložení jakýkoli, Bohanon věděl příliš mnoho a tak se uvažovalo, že bude nezbytné jej odvelet. Byl zřejmě ochotný a následně na to byl odměněn hodností majora.

Společně s rozkladem bytostí starosti, fotografování a filmování bytostí muselo nabýt bezprostředního významu. Býval by tam byl prostor pro nasazení fotografů. Jenomže tehdy nebylo žádáno rozvíření vody ve fotografické jednotce na základně; úkol musel být splněn v tajnosti. Pro tento úkol byl využit jistý vlastník blízkého fotografického studia. Civilista, který vedl úspěšné fotostudio v Roswellu, fungoval také jako příležitostný smluvní fotograf základny. Jako veterán, kterému bylo stále ponecháno prověření na přísně tajné, fotografoval mnoho citlivých vojenských záležitostí. Jeho jméno je Jack Rodden starší.

 

Jack Rodden

Podle Toma Careya a Dona Schmidta, jak uvádějí ve své knize Witness to Roswell, Mary Roddenová (snacha Jacka Roddena staršího, manažerka zdravotních sester v Rehabilitačním centru v Roswellu) uvedla, že jí řekl, že pořizoval fotografie trosek a těl a že byl nucen přísahat mlčenlivost.

Nejasně a nepřímo také naznačil svému synovi Jackovi Roddenovi mladšímu, že “oni to zabili“, když mluvil o jedné z fotografovaných bytostí. Rodden starší řekl svému synovi, že měl „o tom schované záznamy“. Ty je třeba ještě najít.

Jack Rodden starší také řekl své rodině „vedlejší příběh“, vztahující se k incidentu: Jistý rančer řekl, že jeho tři děti přišly domů v den oné havárie postrašené armádou, protože se dostaly moc blízko k tomu místu.

Potvrzením výpovědi třech veteránů fotografické jednotky, kteří mi řekli, že do Roswellu přiletěli těsně po havárii „muži z DC“, je svědectví jednoho ze samotných fotografů z DC:

 

FREDERICK BENTHAL

Byl v létě 1947 seržantem a fotografem vojenských leteckých složek ve Washingtonu, DC. Benthal vypovídal pro knihu Stantona Friedmana z roku 1994: Crash at Corona. V knize Friedmana byl zmiňován pouze jako “FB”, Carey a Schmidt o několik let později tento případ vyšetřovali a zjistili, že “FB” byl “Fred Benthal”.

Benthal vysvětloval, že on a plukovník Al Kirkpatrick dostali náhlý příkaz odletět na základnu do Roswellu, asi tři hodiny letu. Tam byli vzati na sever od Roswellu, kde zaznamenávali zakryté náklaďáky, převážející nějaký druh vraku. Dále byli odvezeni do pouště na místo havárie, kde byl stan. Tam on a ostatní dělali fotografie malých humanoidních těl, dočasně uchovávaných ve stanu na celtách. Těla měla velké hlavy, tmavou pleť a velmi tenké tělo. Uvnitř stanu rovněž cítil podivný zápach.

Benthal řekl, že jeho focení bylo ostře sledováno nějakým důstojníkem, který nechtěl, aby Benthal bytosti pozoroval moc dlouho. Uvedl, že všechno z jeho fotografií a vybavení bylo pak zkonfiskováno a on a jeho plukovník byli podrobeni výslechu, kde jim bylo řečeno, aby nikomu nic neříkali, protože jde o záležitost národní bezpečnosti. Poté odletěl zpět do DC.

A stejně tak jako byl plukovník Lewis Bohanon (který velel 3. fotografické jednotce v Roswellu) po havárii přeložen mimo základnu, byl těsně po incidentu v Roswellu „vyexpedován“ i Frederick Benthal.

 


VIDEO z prípadu v Roswelli nájdete na tejto adrese.

Video: http://www.youtube.com/user/Hibernate2012

 


VIDEO tiel z Roswellu nájdete na tejto adrese.

Video: http://www.youtube.com/user/aliewpit

 

Anthony Bragalia, 24. července 2013

http://ufocon.blogspot.cz/2013/07/the-roswell-base-photographers-their_2...

Preklad: Karel Rašín

Zdroj: http://www.exopolitika.cz/

 


Súvisiace:

Roswell
http://www.cez-okno.net/search/node/roswell

Z histórie UFO
http://www.cez-okno.net/rubrika/z-historie-ufo


september 24, 2013 23:48 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

Top