Obrázok používateľa CEZ OKNO
„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 5

Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. V prvním dílu jsme sledovali průběh experimentu se stavbou malé pyramidy, kdy i s použitím moderních prostředků to bylo fiasko. Pokoušeli jsme se vstoupit do dutin Velké pyramidy pomocí robotů s tušením nálezu. Zatím bez výsledku, ale naděje existuje. Zkoumáním komor nad pohřební komorou jsme dospěli k neprokázanému autorství Velké pyramidy. Je celá řada dalších skutečností, které se vymykají našemu myšlení. V tomto dílu budeme sledovat otázku tvorby kamenných artefaktů, které nebylo možné vytvořit měděnými nástroji. Tedy kdy, kdo a jak odpovíme nakonec.

 

Kámen


Kámen měl pro egyptskou kulturu posvátnou hodnotu, a nesměl se používat ve stavbách běžného života. Chrámy, domy pevnosti, paláce se stavěly z obyčejných materiálů, jako jsou hliněné cihly, sušený jíl či dřevo. Egypťané při pozorování svého okolí si uvědomovali, že jediným materiálem, který se nezrozkládá, je kámen. Jednalo se o neměnný materiál, který byl věčný, byl učiněn předmětem kultu a směl se používat pouze k náboženským účelům. Stavěly se z něho hrobky a chrámy, které měly přetrvat věky.

Byly nalezeny artefakty, např. džbány, nádoby, vázy s úzkým hrdlem z tak tvrdých krystalických hornin, že je téměř vyloučeno, aby při jejich výrobě nepraskl nebo byl opracován měděným dlátem nebo doleritovou koulí. Nehledě k tomu, že krystaly mohou být opracovány pouze nářadím tvrdším, než je hornina.

Staří Egypťané věnovali dlouhodobě velkou energii na pozorování, studium a experimentování s nerosty. Naučili se nerosty nejvyšší tvrdosti opracovávat, tvářet dlouho před započetím dynastického Egypta. Důkazem by mohl být nález 38.000 nádob, váz při vykopávkách v Džoserově pyramidě 2700 let př.n.l.

 

Některé z nich si prohlédneme v Egyptském muzeu v Káhiře:

 

Porfyrová váza z Egyptského muzea z předdynastické doby, tvrdost 8,5 Mohsovy stupnice - nelze opracovávat jiným prostředkem než diamantem. O měděných dlátech nemůže být ani řeč, protože porfyrová váza má tvrdost 8,5 a měděnými nástroji můžeme opracovávat kámen do tvrdosti 3 Mohsovy stupnice.

 

 

Dalším exponátem, kterého si všimneme, je rotační disk z předdynastického období 3150 př.n.l. nalezený v hrobce královského prince Sabua, syna krále Adžiba z 1. dynastie v Sakkaře, uložený v Egyptském muzeu v Kahiře. Disk je z břidlice s jemně modelovanými tvary, jako kdyby byl z měkké hlíny, ve skutečnosti je z kamene tvrdosti 7. 

Bohužel, jak jsme uvedli v předchozích dílech, pakliže artefakt nemá vysvětlení, nenápadně zmizí někde v depozitáři, jako se to stalo i s tímto exponátem.

 

 

Nádoby z tvrdého kamene 3500 let př.n.l. uložené v Louvru. Vázy s širokým vnitřkem a úzkým hrdlem z alabastru, dioritu, granitu a břidlice. Takovýchto váz bylo v Džoserově pyramidě nalezeno 38.000. To znamená, že byly vyrobeny do doby 2700 př.n.l. Do té doby byla známa technologie hliněných nádob.

 

Základní fyzikální limity v opracování kamene:

Kámen lze opracovávat jiným kamenem nebo nářadím vyšší tvrdosti. Granit tvrdosti 8 je možné opracovávat např. diamantem. Vzhledem k tomu, že bylo použito při stavbách velké množství granitu (žuly), vyžadovalo by to i velké množství diamantu. Bohužel nejsou doklady o diamantech ve Starém Egyptě, tím spíše v tak velkém množství.

Odpovědí je, že kameny vysoké tvrdosti nebylo možné opracovávat a tvarovat měděnými nástroji tvrdosti 3, v nejlepším případě tvrdosti 3,5 kalenou mědí.

Nyní jsme stále na stejném místě a točíme se v kruhu – máme artefakty z tvrdého kamene, přitom neznáme a nemáme nářadí, kterým byl opracován, přesto ty artefakty existují. Existuje jedno často používané řešení – prostě ty artefakty schováme a máme po starostech a budeme se zabývat jenom těmi, u kterých nacházíme vysvětlení, která jsou zastřešena současnou vědou.

 

Otázka pro egyptologa doktora Marka Lehnera:

Čím byly řezány, tvarovány a opracovány a artefakty z tvrdého kamene?
Odpověď: Egyptští tvůrci artefaktů byli velmi šikovní, pracovití a vynalézaví, takže ty artefakty dokázali vytvořit. Používali měděná dláta, doleritové koule a brousili a brousili a brousili.., pracovali přesně, milimetr po milimetru.

Čas pro ně nehrál žádnou roli, brousili třeba celý život. Pro prostého člověka je obtížné vžít se do mentality egyptského člověka. My egyptologové jsme to během svého výzkumu pochopili.

Tolik M. Lehner.

 

Stejná otázka pro profesora Davidovitse:

Čím byly řezány, tvarovány a opracovány a artefakty z tvrdého kamene?
Odpověď: Tvůrce použil techniku blízkou tvarování hrnčířské hlíny, přičemž nahradil keramiku chemicky vytvořenou kamennou pastou a zpracoval ji jako hrnčířskou hlínu. Znalost, jak vytvořit kamennou pastu, je výsledkem dlouhého dějinného vývoje, předávání poznatků.

Tolik zatím prof. Davidovits.

Ale jak dokázat, že před 5000 roky lidé uměli vytvářet kámen vysoké tvrdosti?

 

Budeme pátrat, jestli v předdynastické době byly k dispozici znalosti, jak vytvořit pastu nebo směs vhodnou ke hnětení, modelování, opracování, která by po zatuhnutí ztvrdla v kámen konkrétních vlastností.

 

Kdo hledá, najde. Dokumenty o tvorbě umělého kamene existují:

Jedná se o tzv. Stélu hladu na ostrově Sáhel u Elefantiny z doby faraona Džosera. Obsahuje velké množství údajů týkajících se výroby umělého kamene. Z celkového počtu 2600 hieroglyfů se 650, tedy čtvrtina, týká popisu hornin, nerostných látek a jejich zpracování. V podstatě je to popis postupu výroby umělých kamenů.

Dalším dokumentem je tzv. Irtisenova stéla uložená v Louvru v Paříži, na které egyptský umělec Irtisen z r. 2050 př.n.l. ve výčtu všeho, co dokáže, je také uvedena schopnost pomoci substancí připravit směs, ze které lze vyrábět odlévané předměty, které nespálí oheň ani nerozmočí voda. To je předobraz budoucího cementu a betonu, ze kterého bylo možné vytvářet sochy a kvádry.

Tak to už je pokrok. Víme, že postupy výroby umělých kamenů existovaly. Ale jaké ty postupy byly? Kdo to uměl provádět?

I to víme. Byl to stavitel první stupňovité pytramidy, písař, architekt a lékař faraona Džosera Imhotep. On sepsal znalosti do knih, které se bohužel zatím nenašly. Až se najdou, potom stačí zalistovat a můžeme vyrábět, co se nám zlíbí.

Zahi Hawass prohlásil, že až se Imhotepovy knihy najdou, bude to největší objev v celé egyptologii.

Nám nezbývá než se uchýlit k experimentu.

 

Další otázku položíme profesoru Davidovitsovi:

Je možné v současnosti uměle vyrobit kámen?
Odpověď: Laboratorně dokážeme v současnosti prakticky vyrobit všechny zástupce mineralogických tříd, avšak těch nejpozoruhodnějších výsledků jsme dosáhli v průmyslu mikroprocesorů s křemíkem a germaniem a na druhé straně s geopolymery typu hlinitokřemičitanů. Umělé kameny jsou výsledkem aglomerace krystalických prvků s geopolymerovým pojivem. V přírodě je problém spolehlivě rozlišit „přírodní“ od „syntetického“.

 

 

Tolik stručně profesor Davidovits, kterému se laboratorně podařilo vytvořit produkty z umělých kamenů, přičemž ani geologové nebyli schopni rozlišit, který produkt je přírodní kámen a který umělý.

Na obrázku jsou produkty z umělého kamene vytvořené v laboratoři profesora Davidovitse.

Závěrem můžeme vyslovit uspokojení, že se nám podařilo experimentálně prokázat reálnost staroegyptských technik tvorby kamenných artefaktů.

 

 

Odpovídáme na otázky v úvodu:

Kdy k tomu došlo: Zatím nikdo neprokázal, že by se výroba artefaktů z umělého kamene prováděla v době dynastického Egypta. Z toho vyplývá, že uvedené artefakty byly provedeny v době před dynastickým Egyptem, ale kdy zatím není známo.

Kdo je tvůrcem: Tvůrce použil techniku blízkou tvarování hrnčířské hlíny, přičemž nahradil keramiku chemicky vytvořenou kamennou pastou nebo směsí a zpracoval ji jako hrnčířskou hlínu.

Jak to bylo provedeno: Buď na hrnčířském kruhu u klasických nádob se širokým hrdlem, nebo se využívá vnitřního odstranitelného jádra obtočeného provazem. Na něj se nanáší keramická pasta. Po uschnutí se jádro lehce uvolní zatažením za provaz a zůstane kamenná nádoba.

Závěr: Historicky jsme se dostali na začátek dynastického Egypta, kdy kamenné artefakty existovaly, ale nikdo je v té době neuměl vytvářet, takže to muselo existovat mnohem dříve. O tom zase někdy příště...

 



Mojmír Štěrba

exkluzívne.cez.okno


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Geopolyméry
http://www.cez-okno.net/geopolymery

Joseph Davidovits
http://www.cez-okno.net/joseph-davidovits

Egypt - pýtame sa
http://www.cez-okno.net/rubrika/egypt-pytame-sa


Sekcie: 
júl 18, 2014 23:54 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

Top