Obrázok používateľa CEZ OKNO
Záhada okolo veľkej pyramídy

„Načúvaj svojmu presvedčeniu, aj keď sa rozumu zdajú dôvody nezmyselné.“
Egyptské príslovie

Pyramídy sa tešia najväčšej sláve spomedzi všetkých obdivuhodných stavieb starých Egypťanov. Hoci v 6. storočí padla mienka, že sú to Jozefove sýpky, a vyskytla sa hŕba najrozmanitejších teórií o ich účele, egyptológovia chápu pyramídy ako hrobky, hoci význam ich geometrického tvaru zostáva predmetom úvah.


Pyramídy by sme nemali chápať ako izolované objekty. Každá pyramída predstavuje ohnisko väčšieho komplexu s chrámami zasvätenými zádušnému kultu, často k nim patrí vzostupná cesta a iné vedľajšie stavby či ohrada.

 

Hoci obrovské egyptské pyramídy obdivovali ľudia staroveku takisto ako ľudia novoveku, visí nad nimi veľký otáznik. Kto vôbec postavil jeden z najpozoruhodnejších architektonických výtvorov ľudstva? Už otec dejepisu Herodotos z Halikarnasu tvrdil, že pyramídy stavali otroci.

Avšak dôvodov prečo to otroci nemohli byť je hneď viacero. Napríklad nemožnosť fyzického ovládania más pracujúcich z donútenia. Neprítomnosť otrokov nám čiastočne dokladajú aj neexistujúce písomné záznamy, alebo zmienky o otrokoch, či otroctve.

V písomných záznamoch a ani v archeológii sa nenašlo nič, čo by potvrdzovalo, že pyramídy stavali otroci. Naopak, ich prácu zjavne vnímali ako významný príspevok k splneniu dôležitej úlohy. V technickej vyspelosti týchto obrovských stavieb sa zračí obdivuhodná spoločenská usporiadanosť, keď boli úrady schopné naverbovať tisíce ľudí na práce mimo domova, ubytovať ich, stravovať a obliekať. Pyramídy sú výsledkom rozvoja pohrebných a náboženských predstáv, ale aj egyptskej spoločnosti ako takej.

Vrátim sa k Veľkej teda Cheopsovej pyramíde (2589–2566 pred Kr.), ktorá sa nachádza na gízskej plošine pri Káhire. Podľa názorov odborníkov Veľká pyramídy pozostáva z 2,5 milióna kamenných kvádrov pričom väčšina váži okolo troch ton. Ak by sa pyramída stavala 20 rokov muselo byť ročne spracovaných 125 000 kvádrov. Ak sa domnievame, že ani Egypťania nepracovali každý deň (sviatky, slávnosti) tak môžeme predpokladať, že pracovali asi 300 dní. 125 000 kvádrov za 300 dní vedie k dennému výkonu 416,6 opracovaných kvádrov ak predpokladáme, že pracovali 12 hodín denne. Takže 416 kvádrov delené 12 hodinami je 34 kvádrov za hodinu a keď to vydelíme ešte 60 minútami dostaneme sa k tomu, že každé dve minúty musel byť hotový jeden kváder (tento prepočet sa týka už opracovaných kameňov a vylúčili sme prepravu, vylamovanie zo skál a pod.)

Čo sa týka samotných pyramíd v Gíze hovorí sa o možnom usporiadaní podľa hviezd. Hviezdy nepochybne hrali významnú úlohu v starých egyptských predstavách o smrti. Existencia hviezdnych súvislostí náboženských predstáv o smrti sa v egyptológií všeobecne prijíma, ale polemizuje sa o tom, do akej miery zasahovali do projektov pyramíd.

Teórie spájajúce projekty pyramíd s hviezdami sa zameriavajú hlavne na pyramídy 4. dynastie, pretože sú najlepšie zachované. Tri najzávažnejšie okruhy z hľadiska prijateľnosti tejto teórie sú:

  • orientácia základní pyramíd na kardinálne (hlavné) body definované podľa hviezd
  • orientácia šácht Veľkej pyramídy na kulmináciu (prechod nebeského telesa poludníkom) konkrétnych hviezd
  • rozloženie troch pyramíd v Gíze ako názornú reprezentáciu troch hviezd Oriónovho pásu


Väčšina pyramíd je veľmi presne orientovaná na kardinálne body, najmä pyramídy štvrtej dynastie. Orientovať základňu pyramídy bolo možné tak, že sa použili dve hviezdy na opačných stranách pólu, keď sa nachádzali vo vertikálnom usporiadaní.

Taktiež bol vyslovený názor, že rozloženie pyramíd v Gíze (Chufuovej, Rachefovej, Menkaureho) reprezentuje tri hviezdy pása v súhvezdí Orión. Túto teóriu egyptológovia neprijímajú. Ale orientácia pyramíd podľa hviezd mohla predstavovať spojivo medzi kráľovým pozemským miestom odpočinku a nebeskou ríšou.

 

 

Existuje nespočetné množstvo kníh o „náhodách“ okolo Veľkej pyramídy, ale je to naozaj iba náhoda? Podľa Aristotela je náhoda to, čo môže byť takým, ale aj niečím iným; to, čo môže nejakej veci práve tak patriť, ako aj nepatriť. Facta voquuntur! (Fakty hovoria za seba!)

  • Pyramída je natočená presne podľa 4 svetových strán
  • Pyramída leží v ťažisku zemskej pevniny
  • Poludník, ktorý pretína Gízu, rozdeľuje oceány a súš na dve rovnako veľké časti
  • Pyramída je dokonalým geodetickým pevným a smerným bodom. Pomocou triangulácie (vymeriavanie plochy a výšok terénu pomocou sústavy trojuholníkov) sa dá vymerať celá krajina až po horizont, toto skonštatovali Napoleonovi vedci
  • Tri gízske pyramídy sú zapasované do Pytagorovho trojuholníka v pomere 3:4:5
  • Pomer medzi výškou a obvodom pyramídy zodpovedá pomeru medzi polomerom a obvodom kruhu
  • Pyramída predstavuje obrovské slnečné hodiny. Pozorovaním tieňa možno určiť dĺžku roka s presnosťou na 0,2419 dňa
  • Normálna dĺžka strany štvorcovej základne je 365,342 sakrálneho lakťa, čo predstavuje počet dní tropického slnečného roka
  • Vzdialenosť Veľkej pyramídy od stredu Zeme je taká istá ako vzdialenosť k severnému pólu a zodpovedá tak vzdialenosti severného pólu od stredu Zeme
  • Ak vydelíme obvod základne dvojnásobnou výškou, dostaneme Ludolfovo číslo π= 3,14
  • Priemerná vzdialenosť Zeme od slnka sa rovná výške pyramídy vynásobenej 10^9

 

 

Náhod okolo Veľkej pyramídy je naozaj neskutočne veľa. Niektoré sú archeológmi prijímané, iné len čiastočne a ostatné úplne zavrhnuté, pretože pre ne existujú pragmatické vysvetlenia. Napriek tomu prepočty neklamú a my stojíme pred záhadou ako je to možné. Ako je možné, že mali Egypťania pred tisíckami a tisíckami rokov tak vynikajúce architektonické či matematické znalosti? Teórií je určite dostatočné množstvo. Odpoveď spočíva možno v tom, že egyptská kultúra sa vyvíjala ako jedna z prvých kultúr a veľmi skoro dosiahla kultúrneho vrcholu čo umožnilo rozvoj vied ako takých a ich uplatnenie a zakomponovanie do architektonických stavieb.

 

Bibliografia

Bareš, L., Veselý, R.,Gombár, E. Dejiny Egypta.Praha: Nakladatelství lidové noviny (NLN) 2009
Bárta, M. Život a smrt ve stínu pyramid. Praha: Paseka 2008
Däniken, E., Lovci straceného vědení. Liberec: DIALOG 2005
Däniken, E., Oči sfingy. Bratislava: Vydavateľstvo Obzor 1991
Däniken, E., Výbušná archeologie. Liberec: DIALOG 2005
Manley, B., Sedemdesiat veľkých záhad starého Egypta. Bratislava: Perfekt 2001
Zamarovský, V., Ich veličenstvá pyramídy. Bratislava: Perfekt 2001

 

Kristína Rašlová

exkluzívne.cez.okno


Súvisiace:

ARCHEO
http://www.cez-okno.net/sekcia/archeo


Sekcie: 
jún 12, 2014 21:52 popoludní
  • Komentáre

9 Komentáre

  1. Obrázok používateľa Mojmír Štěrba
    Mojmír Štěrbajún 13, 2014 15:41 popoludní

    Komentár: 

    Komentář 1
    Uvedené údaje o Cheopsově pyramidě jsou velmi zajímavé ale notoricky známé. Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost je experiment.

    Takový experiment provedl egyptolog Mark Lehner s americkou televizní stanicí Nova, čímž chtěl dokázat, že to bylo možné pomoci měděných nástrojů a lan.

    V poušti východně od pyramid 12 kameníků otevřeli lom a během 21 dnů vytesali a očistili 186 kvádrů. K vytažení kvádrů z lomu použili ocelové lano a ocelové nářadí. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že takto bylo možné vytvořit 340 kvádrů kvádrů denně při nasazení 500 kameníků. S ohledem na prostoje by tyto kvádry vytvořilo 1200 kameníků po dobu 20 roků a tak zajistili kvádry pro Cheopsovu pyramidu. Přepravu kvádrů k pyramidám zajišťovalo 2000 dělníků, dohromady těžba + opracování + přeprava zajistilo 3200 dělníků.
    Je třeba dělat rozdíly mezi kvádry jádra pyramidy bez nároků na jejich přesné opracování a těch byla většina a vnějšími kvádry, které do sebe zapadaly s milimetrovou přesností. Na jednom kvádru nemohlo pracovat 50 dělníků, ale oni se točili po malých skupinkách. Včetně usazení kvádrů by po dobu 20 roků stačilo 5000 dělníků.
    Tolik slova M.Lehnera.
    Tímto chtěl Mark Lehner prokázat, že bylo možné tímto způsobem postavit pyramidu.

    Do toho nejsou započítáni dělníci těžící obkladové kvádry v lomu Tura a těžící a přepravující žulové kvádry z Asuánu vzdáleném 900 km, alabastr z lomů v Hatnúmu, pískovcové bloky pro vyrovnávání podloží, dělnící těžící na Sinaji měděnou a stříbrnou rudu a její zpracování, obslužný personál zajišťující jídlo, ubytování, ošacení. 

    Jak to ve skutečnosti proběhlo uvedu v dalším komentáři.
    S pozdravem Mojmír Štěrba

  2. Obrázok používateľa Mojmír Štěrba
    Mojmír Štěrbajún 13, 2014 16:42 popoludní

    Komentár: 

    Komentář 2
    Jak to ve skutečnosti probíhalo? Odpovídá prof. Davidovits, který byl experimentu přítomen.
    Položíli jsme mu několik otázek:

    Otázka: Věříte, že pyramidy postavili Egypťané svýma rukama a jednoduchými nástroji?
    Odpověď:
    Ano, pyramidy postavili Egypťané svýma rukama, ale s použitím jiných nástrojů než byla měděná dláta pro těžbu a opracování kvádrů, kamenná kladiva a sáně k přepravě.

    Otázka:Co víte o experimentu egyptologa Lehnera s těžbou a opracováním bloků vápence?
    Odpověď:
    V říjnu 1991 natočila americká televizní agentura NOVA dokumentární film k potvrzení teorie na kterou se experti odvolávají. Pokus byl proveden pomoci moderního vybavení, vysokozdvižného vozíku a nákladních automobilů na převoz kamenných bloků. Bloky byly těženy nikoliv v lomu, kde se původně těžilo, ale na plošině z vápence na východ od pyramidy. Důraz byl kladen na vytvoření rampy, na sáně, válce a manipulaci pomoci pák.
    Dokument odvysílala stanice PBS, hlavním průvodcem byl doktor Mark Lehner. Režizér však úmyslně neprozradil použití moderních zdvižných zařízení a nástrojů z ocele, čímž u diváků vzbudil dojem, že skutečně sledují výstavbu mini-pyramidy.

  3. Obrázok používateľa Lanoo
    Lanoojún 13, 2014 18:44 popoludní

    Komentár: 

    Súhlasím, ono je tu snaha vysvetliť celý starovek vrámci evolučnej teórie a ani za nič nie sú archeológovia ochotní pripustiť, že naši predkovia mohli mať VYSPELEJŠIU technológiu ako máme dnes. Avšak všetky pokusy zrekonštruovať výstavbu monumentov skončili buď kamuflážou a polopravdami ako v tomto prípade, alebo vysloveným fiaskom, viď http://www.cez-okno.net/clanok/dr-josimura-vime-jak-se-stavi-pyramidy-an...

  4. Obrázok používateľa Anonymný
    Anonymnýjún 18, 2014 16:58 popoludní

    Komentár: 

    Ohľadom Veľkej pyramídy odporúčam každému, kto ozaj stojí o pravdivé informácie o nej, si prečítať tento knižný titul: Roselis Von Sass - Veľká pyramída odkrýva svoje tajomstvo

  5. Obrázok používateľa Mojmír Štěrba
    Mojmír Štěrbajún 18, 2014 20:35 popoludní

    Komentár: 

    Komentář 3
    Ještě několik dalších poznámek.
    - Teorie o stavbě pyramid se vesměs týkají toho, jak kvádry byly přepravovány, ale nikdy jakým způsobem byly tvarovány a povrchy opracovány měděnými nástroji a doleritovými koulemi tak, aby na sebe kvádry na sebe navazovaly s naprostou přesností.
    Pan Davidovits s pobavením sledoval dr. M.Lehnera, který se marně pokoušel měděným dlátem opracovat povrch kvádru.
    - Vyzvednutí kvádru na vyšší stupeň pomoci lana a dřevěných páčidel trvalo 10 hodin. Prý by se jejich výkon zlepšil při opakovaných pokusech.
    - Ani s vysoce účinnými obráběcími nástroji nebyli schopni napodobit dokonalost spárování jako jejich předkové. Bloky jejich obložení na sebe nenavazovaly, mezery mezi bloky byly až 1 cm, u Velké pyramidy tam nelze vložit ani žiletku a to ještě u mnohem těžších žulových kvádrů.
    - Mini pyramida byl postavena jen z jedné strany pro oko diváka, kamery na druhou stranu nebyly vpuštěny.
    -Na místo těžby nebyly vpuštěny jiné osoby, které by mohly dosvědčit nedodržení podmínek experimentu.
    - Byly těženy kvádry malé velikosti, nebyl ani náznak těžby a přepravy mnohatunových kvádrů.

    Tolik na dokreslení toho, jak se vyráběl podvod. Velmi si vážím práce Z.Hawasse a M.Lehnera, kteří egyptské civilizaci zasvětili celý život.
    Otázkou je: mají takoví odborníci zapotřebí uchylovat se k podvodům aby dokázali to, čemu sami nevěří? Svoje teorie předkládají veřejnosti, jako kdyby byla složena ze samých hlupáků, kteří nedokážou odlišit skutečnosti od fikce.

  6. Obrázok používateľa MOJMÍR ŠTĚRBA
    MOJMÍR ŠTĚRBAjún 23, 2014 18:31 popoludní

    Komentár: 

    Komentář 4
    Nechci opakovat uvedené informace o Velké pyramidě, přesto se pokusím zrekapitulovat průzkum tzv. „větracích šachet“. Spíš bych chtěl zdokumentovat nejasnosti, které se kolem toho točily. Pokud někdo má informace o dalším vývoji průzkumu šachet, rádi je přijmeme.
    Podle Hawasse [Hawass blog] je logické, že uzavření šachet by mohlo znamenat, že Chufev je pohřben někde v komoře. Podle starověkého příběhu z Westcar papyrusu Chufev pátral po tajném dokumentu boha Thowta jak vytvořit komory této pyramidy, stále se pokoušíme pochopit komplex složitých problémů, které nám jeho architekti zanechali.
    Zde se nabízí otázka: Pokud Chufev postavil Velkou pyramidu, proč pátrá v tajném dokumentu jak ji vytvořit resp.jak vytvořit komory?

    Úvodní průzkum
    Šachty z královniny komory objevil r. 1872 inženýr Waynman Dixon. Na okraji našel hrubou kamennou kouli, malý háček se dvěma hroty a 12 cm dlouhý kousek cedrového dřeva. Tyto předměty vzal s sebou Dixon do V.Britanie a tam se ztratily. Znovu se objevily r. 1990, ale artefakt z cedrového dřeva chyběl. Metodou C14 bylo možné určit rok výstavby pyramidy.
    Někomu se to nehodilo, ale proč? Přeci to všichni chceme vědět.

  7. Obrázok používateľa MOJMÍR ŠTĚRBA
    MOJMÍR ŠTĚRBAjún 24, 2014 08:37 dopoludnia

    Komentár: 

    Komentář 5
    Další průzkum byl prováděn pomoci minirobotů.
    1. průzkum
    První pokus o průnik do větracích šachet byl proveden v roce 1993 německým výzkumníkem Gantenbrinkem, ale pokus skončil na koncových dveřích jižní šachty, za které se robot nedostal. Na konec severní lomené šachty kolem velké galerie se robot nedostal. Druhý pokus už Gantenbrink nedostal, i když to nabízel, údajně proto, že ukončila licence.
    Kolem toho jsou určité otazníky. Zůstala otázka co je přepážkou na konci šachty. Bez velké publicity byla roku 1996 blokovací přepážka překonána speciálním robotem Deadalos. Šachta prý nekončila v komoře, ale pokračovala pod úhlem 90 stupňů vpravo i vlevo do komory. Tyto informace Z.Hawass nepotvrdil a zrodil se další projekt, překonávající koncovou přepážku.
    2. průzkum - Pyramid Rower
    Ve spolupráci s časopisem National Geografic byl vyvinut v roce 2003 další model robota, umožňujicí do koncových dveří vyvrtat otvor pro zasunutí kamery a zjistit co je za koncovými dveřmi. Robot se ke dveřím dostal, vyvrtal otvor a vsunul kameru. Zjištěno bylo, že 21 cm za dveřmi byly další dveře, ani tam chodba neústila do volného prostoru. Není známo, co je za nimi.
    Následoval další projekt Džedi v následujícím komentáři.

  8. Obrázok používateľa MOJMÍR ŠTĚRBA
    MOJMÍR ŠTĚRBAjún 24, 2014 08:38 dopoludnia

    Komentár: 

    Komentář 6
    3. průzkum – Džedi (Djedi)
    Nyní prozkoumává komoru už třetí robot navržený Bobem Richardsonem, který je vybaven mikrokamerou schopnou „nahlížet" do nepřístupných zákoutí. Robot dostal jméno Džedi po kouzelníkovi, který Chufuovi zjišťoval jak se stavěla hrobka. Podle pověsti se navíc kouzelník Džedi setkal s Cheopsem když pátral po bohu Thowtovi, aby mu pomohl komoru objevit.
    Z. Hawas, který celý projekt Džedi řídí osobně, se však nevzdává, že najde skrytou komnatu s nějakým významným nálezem.
    Průzkum šachet pokračuje dále. Na Univerzitě Leads vytvořili robota Džedi, který dokázal zvládnout i zatáčky kolem překážek a vyfotit prostor za provrtanými dveřmi.
    Minirobot Djedi pronikal hladkými šachtami, v jižní komoře bez překážek, v severní komoře musel obejít velkou galerii.
    Z toho plyne, že galerie už byla v době instalace šachty postavena.
    Někteří říkají, že jižní šachta míří na Sirius a severní na Kochab (Malý vůz). Jak to mohou změřit, když obě šachty nedosahují na povrch pyramidy. Šachta končí na 74. vrstvě ve výšce 60 m na úrovni 4. odlehčovací komory.
    Robot Džedi se dostal až k provrtaným dveřím ke kterým se před tím dostal robot Upuaut 2 a nakoukl co je za nimi. Z přední strany byla dvě měděná madla a proti nim v prostoru za dvěřmi byla stejná madla, to znamená, že obě strany byly vodivě propojeny. Jednoduchá skála nebo daší dveře nebo něco jiného co mělo být uschováno před našima očima?
    Džedi zjistil, že za dveřmi byla další komůrka. Na druhé straně dveří našel 2 měděná madla a prázdný prostor šířky 75 cm. Je něco i za touto komůrkou?
    Vyvrtání dalšího otvoru však nebylo povoleno.
    Na stěnách se našly červené značky neznámého určení, pravděpodobně hieroglyfy, značky a linky kameníků, kteří šachty stavěli?
    V souvislém článku bych mohl poskytnout obrazovou dokumentaci z průzkumu, v komentáři to nelze.

  9. Obrázok používateľa Mojmír Štěrba
    Mojmír Štěrbajún 24, 2014 21:04 popoludní

    Komentár: 

    Komentář 7
    Jak jsme popsali, robot Djedi se dostal do prostoru mezi první a druhé dveře a vyfotografoval vnitřek.
    Hlavní úkoly Djedi:
    - určit tloušťku druhé přepážky, jestli to bude možné přepážku provrtat, zjistit její složení a podívat se za přepážku, jestli je tam další dutý prostor.

    S napětím se čekalo na proražení druhých dveří a zjištění, co je za nimi. Bohužel podle sdělení manažera projektu Whiteheada ze dne 14.10.2013 byl projekt zrušen aniž robot nahlédl za druhou přepážku. Jak frustrující .. prohlásil manažer Whitehead když po desetiletém čekání a úsilí nastal náhlý konec. Whitehead si je jistý, že druhé dveře byly dvakrát proraženy a výsledky měly být zveřejněny před mnoha měsíci, dokonce v televizním přenosu.
    Whitehead byl pověřen dalším projektem, který byl nazván „skleněná pyramida“, který by měl provést širší výzkum, někdy v budoucnu.
    Tak takhle skončil projekt Djedi.

    V jednom z minulých komentářů jsme uvedli, že „větraci šachty“ jsou neuralgickým bodem výzkumu Velké pyramidy. Je tedy na každém, aby odhadl co je za druhými dveřmi a proč to bylo tajeno v případě, že skutečně bylo možné se za druhé dveře podívat.

    Pokud čtenář bude mít trpělivost ke čtení delších textů, tak zde je podrobný popis:
    http://emhotep.net/2012/03/07/locations/lower-egypt/giza-plateau-lower-e...

 

Top