Štědrovečerní povídka

"U nás je Štědrý den vždycky samé vzpomínání, vzdychání a div, že to nekončí pláčem," povídal můj otec, "a já bych chtěl jednou Štědrý večer plný legrace, křiku a smíchu. Plno dětí kolem a tak vůbec."
Matka věděla, že když otec končí řeč obratem "... A tak vůbec", že je to jako když indiánský náčelník řekne HOWGH!, že je to definitivní. Proto se usmála a řekla: "Nic snazšího. Pozveme si lidi a bude legrace. Proč ne?"

Top