Miroslav Zelenka

Teoversum je pojem, který považuji za nejpřesnější a nejvhodnější ve srovnání s jinými pojmy, které jsou pro podobné účely používány, jako jsou Bůh, Universum, Prazdroj (pro někoho možná i ten plzeňský:), Kosmická inteligence apod.

Inkarnovaná duše a ego (tělo a mysl) mají často, ne-li většinou, rozdílnou úroveň. Úroveň duše je dána do značné míry jejím „stářím“ (počtem inkarnací na Zemi i jinde), úroveň ega je dána do značné míry geny převzatými od předků a morfogenetickými poli, ve kterých se lidská bytost převážně vyskytuje či vyskytovala.

Je to svým způsobem zvláštní pocit být tak blízko období, kdy má dojít k podstatným změnám. O datu 21. 12. 2012 a událostech a fenoménech, které by se měly v souvislosti s ním odehrávat bylo napsáno tolik věcí, že to vypadá, že už se nedá napsat nic nového. Kromě popisu toho, co by se mělo odehrávat je také mnoho textů popisujících proč a z jakých příčin k tomu dojde. Přestože samozřejmě neznám ani zdaleka všechny zdroje, mám pocit, že není pozornost věnována jednomu možnému aspektu, na který se chci soustředit v první části textu.

Subjektivní hodnocení - blázen je člověk, který se odchyluje od představy konkrétního člověka o tom, co je normální.
Relativně objektivní hodnocení - blázen je člověk, který se odchyluje od představy převládající v konkrétní společnosti o tom, co je normální. Různé společnosti hodnotí stav normality a bláznovství velmi rozdílně až protichůdně. Kromě toho každý génius je svým způsobem blázen, ale ne každý blázen je génius, tak jak si to nesprávně vykládá spousta bláznů.

Bůh stvořil vše. Kromě jiného stvořil i poznání. A jako vše ve stvořeném světě i poznání má mnoho úrovní. Jako nejvyšší úroveň poznání určil bůh poznání sebe. Mnoho lidí poznání víceméně nezajímá. Ale jsou i tací, pro něž je poznání jedním z nejvyšších motivů jejich jednání. Jeden z nich, říkejme mu pro jeho historickou bezvýznamnost človíček, se rovněž rozhodl pro cestu poznání. Začal usilovně pracovat a po nepříliš dlouhé době se mu podařilo dostat se na první úroveň.

M: Zdravím tě Gaio. Mohu ti tak říkat? Je to tvé jméno?
G: Děkuji za navázání kontaktu. Na jménu tolik nezáleží, těch už jsem měla ve svém životě tolik a stále mám.
M: Jak se ti líbí české jméno Země?
G: Líbí se mi to spojení „ze mě“, ale vy tento pojem používáte v mnoha různých významech.
M: Neobtěžuji tě se svými otázkami?

Málokdo asi pochybuje, že současná doba je charakterizována víceméně neustálým stresem pro mnoho lidí a většinu společnosti na Zemi, minimálně její tak zvané západní části. Těch důvodů je samozřejmě více, ale v následujícím textu se budu věnovat jednomu faktoru, který často není zdůrazňován či dokonce ani zmiňován. Jsme zahlcováni nejen stále novými informacemi, ale i stále novými programy, což si často ani neuvědomujeme.

Skutečné poznání základních filozofických otázek, ale i otázek týkajících se současné situace lidstva se pomalu ale jistě začíná dostávat k poměrně širšímu okruhu lidí. Tato „pravda“ je samozřejmě trnem v oku těch, kteří nemají zájem, aby se lidé probouzeli, protože pak již není možno s nimi tak snadno manipulovat a ovládat je k prospěchu svému.

Mnoho lidí, kteří se vážně zabývají prací na svém duchovním vývoji, se v současné době dostává do situace, kdy má někdy až silně neuspokojivý pocit stagnace. Nelze samozřejmě tvrdit, že důvody tohoto pocitu jsou u všech stejné, protože každý jsme zcela specifická bytost se zcela specifickou historií svého vývoje (nejen této konkrétní inkarnace), ale přesto existují určité společné charakteristické příznaky vztahující se na většinu. Cílem tohoto článku je poskytnout můj pohled na vysvětlení tohoto fenoménu a případně nabídnout i jisté možnosti změny tohoto stavu.