Profesionálne preklady a korektúry

Somnium: podivný sen Johannese Keplera

Johannes Kepler, který definitivně rozřešil spor o podobu sluneční soustavy, kupodivu vůbec nebyl prosluněná racionální povaha řídící se chladným úsudkem vědce. Jeho matka byla vědma a léčitelka čelící obvinění z čarodějnictví a on sám napsal podivuhodný spis, v němž mluví o cestování kosmickým prostorem. Věřil také, že jednoho dne budeme mít "nebeské lodi s plachtami přizpůsobenými pro nebeský vítr... jež budou plout po nebi a budou obsazeny výzkumníky, kteří nebudou mít strach z nesmírnosti prostoru". Výrok je o to fantastičtější, že jím předpověděl existenci kosmických lodí poháněných slunečním větrem - částicemi vylétajícími ze Slunce - které se dnes opravdu testují.

Člověk ve světě magie II.

"Všem, kdož přistupují k magii s jinými než ryze noetickými cíli, jsou určena Papusova slova, umístěná na začátek jeho úvodu do magické praxe: “Zpátky lidé profánní a profanující! Ať jsi kdokoli, ty, jenž chceš vésti svá bádání až k praxi, uvažuj dobře a obáváš-li se předsudku, posměšku anebo šílenství, uvrhni do ohně tyto počerněné stránky! Vzpomeň si, že – pán svých pohnutí a znalý tajů hvězd – nesmíš nikdy dovolit víru ženství, aby ovládla tvou bytost."

Člověk ve světě magie

Učeným antropologům z konce devatenáctého století, kteří studovali čarodějnické praktiky primitivních národů, byla magie symptomem afekty zatíženého, inferiorního myšlení, produktem katathymie, ignorující kauzální vztahy mezi jevy tohoto světa. Teprve E. Spranger na konci svého života si položil otázku o smyslu této magie a její zodpovězení předznamenalo konec této antropologické iluze.

Marion Weinsteinová: PROSTOR A ČAS - HLEDÁNÍ MÍSTA II.

Člověk jako středobod vesmíru - i to je pojetí charakteristické pro věk Ryb, jakož i názory, ze kterých se vyvíjí rasismus. V období střídání věků dochází k uzákonění rovných podmínek pro každého, k integraci, zrovnoprávnění menšin. Až nastane věk Vodnáře, ztratí otázka rasismu, nacionalismu a sexismu své opodstatnění, neboť ze společnosti vymizí dualistické chápání života, jež je pro to nezbytné. V tomto období se střetáváme s tématy věku právě končícího a věku nadcházejícího: ocitáme se na křižovatce mezi novým a starým. Jak už řekl Tennyson, starý řád je určen k tomu, aby podstoupil místo novému.

Stránky

Top