Analýza 17. listopadu

Nejdůležitějším – životně významným úkolem skutečných politických garnitur moderních států druhé poloviny XX. století i současnosti je zajištění KONTINUITY MOCI.1984 a jím vybudovaný - omlazený zpravodajský tým. Neobyčejně schopný, inteligentní, pragmatický a vzdělaný šéf tajných služeb a diplomat vypěstil z bývalých prominentů komunistického režimu (Sacharov, Bonnerová, Medvěděv a další) použitelné disidenty, jako strategickou zálohu pro nadcházející změny. O tom, že tyto změny jsou neodvratné, věděla KGB velice dobře od roku 1972, kdy byly pod jejím dohledem podepsány první smlouvy mezi SRN a NDR o částečné normalizaci vztahů mezi oběma státy. Připravovala se mírová smlouva s Německem a v jejím důsledku i sjednocení země, tedy faktický rozpad Východního bloku. Tyto změny se musely logicky promítnout do politického a společenského klimatu celé Evropy, o čemž nepochybovaly ani dobře informované a ke spolupráci ochotné zpravodajské služby Západu, zejména partnerská CIA. Bylo by sebevražedné, kdyby nastávající vývoj nebyl podroben vzájemně korektní kontrole.

Třetí komunistický převrat

Jako devatenáctiletý student jsem na taneční zábavě ve Velkém Přítočně u Kladna vyvěsil britskou státní vlajku, kterou jsem dostal v upomínku od majora Josefa Horáka z Lidic před jeho útěkem z Československa v roce 1948. Stalo se to 14. října 1950, tedy téměř k dvouletému výročí Horákova útěku (Horák byl za války pilotem RAF a na statku jeho otce byli postřílení lidičtí muži). Po denunciaci jsem byl vyloučen ze studií tehdejším předsedou ÚV ČSM v Kladně Vladimírem Kolmistrem, spolužákem ze 4. ročníku Vyšší průmyslové školy v Kladně, a poslán do TNP na důl Gottwald ve Švermově u Kladna. Fanatický komunista a svazák Kolmistr, který už tenkrát intenzivně spolupracoval s StB (její velitelství sídlilo hned vedle školy v budově porodnice), zahájil svým počinem můj 18,5 roku trvající pobyt ve věznicích a lágrech komunistického režimu.

Top