Miroslav Provod

Množství pokusů o pochopení smyslu megalitických staveb napovídá, že známé skutečnosti je zapotřebí doplnit. Empiricky jsem dospěl k závěrům, že ono „doplnění“ nejsou žádné maličkosti, ale současnou vědou opomíjené přírodní zákony. Zní to neuvěřitelně, znal snad člověk v dávné historii přírodní zákony lépe než současná civilizace? To jistě neznal, ale věděl jak mezi kontinenty komunikovat.

Obsah mých webových stránek http://www.miroslavprovod.com je převážně založen na manipulaci náboje statické elektřiny lidského těla, v souvislosti s náboji vodních toků. Identifikaci přesunů energie si nemohl ověřit každý, ale pouze ten, kdo měl zkušenosti s činností virgule. Bylo to málo přesvědčivé, proto jsem sestrojil jednoduché laboratorní zařízení, které lze snadno zhotovit, a nikoho nenechá na pochybách o funkčnosti přesunu energie.

K následné úvaze o homeopatii mne inspiroval objev rakouského občana Johanna Grandlera. Zaujaly mne jeho poznatky o revitalizované vodě, zejména o jeho aktivační jednotce, ve které protékající voda mění své vlastnosti. V průběhu výzkumu, který popisuji na www.miroslavprovod.com, jsem protřepávání vody prováděl v jiné souvislosti a změny vlastností vody jsem také zaznamenal.

Z mého mnohaletého výzkumu vzájemných vztahů mezi živou i neživou hmotou a různorodými energetickými náboji vyplynuly čtyři poznatky statické elektřiny, o jejichž existenci jsem se v žádné „fyzice“ nedočetl.
Tyto zcela nové poznatky poskytují reálné vysvětlení nejen pro stavby megalitické kultury, ale také pro existenci mnohých dalších jevů, označovaných jako zázraky nebo záhady.
Úvodem tyto nové poznatky rekapitulačně připomenu:

VEĽKÁ EPOCHA | Před počátkem třetího tisíciletí před naším letopočtem vznikla v poříčí Indu a jeho přítoků zvláštní osobitá kultura, jejímž charakteristickým znakem byla civilizační vyspělost a vysoká urbanistická úroveň. Starověká kultura byla nazvána podle geografické lokalizace kulturou poříčí Indu nebo se jí podle jednoho ze dvou hlavních nalezišť říká kultura harrapská.

VEĽKÁ EPOCHA | Před počátkem třetího tisíciletí před naším letopočtem vznikla v poříčí Indu a jeho přítoků zvláštní osobitá kultura, jejímž charakteristickým znakem byla civilizační vyspělost a vysoká urbanistická úroveň. Starověká kultura byla nazvána podle geografické lokalizace kulturou poříčí Indu nebo se jí podle jednoho ze dvou hlavních nalezišť říká kultura harrapská.

VEĽKÁ EPOCHA | Za jednu z nejstarších kamenných památek v Egyptě je považována stavba Osireion. Jde o stavbu, pro kterou vědci dosud nenašli vhodné vysvětlení. Nikdo nezná její účel ani důvod, proč je v její konstrukci zabudováno tak velké množství hmoty. Prastará stavba byla vybudována z gigantických kamenných kvádrů dopravených z velkých vzdáleností. Vnitřek budovy tvoří dvacet pět metrů dlouhý a dvanáct metrů široký podstavec z mohutných dlaždicových kvádrů.

Jednou z mnoha záhad megalitů jsou do jejich povrchů vysekané miskové nebo hrncové prohlubně, ve vodorovné, svislé nebo šikmé poloze. Ve velkém množství se vyskytují po celé Zemi, jen v Austrálii bylo nalezeno na kamenných blocích tisíce takových prohlubní. Jejich zdůvodnění bude snadnější, když se nejprve seznámíme s fyzikální podstatou tohoto fenoménu na podobných příkladech ze současné doby, nebo středověku.

V 15. a 16. století bývaly zvony zavěšovány také opačně než je obvyklé - srdcem nahoru. Bylo to výhodné zvláště pro těžké zvony, které tak bylo snadné rozhoupat - zvon se rozhoupal vlastní vahou a v pohybu dále udržoval šlapáním. Protože tento způsob zavěšování byl v 17. století považován za nekatolický, na většině věží byly takto umístěné zvony zavěšeny srdcem dolů. Zdůvodnění "nekatolický" se mi jevilo málo přesvědčivé pro množství pracných rekonstrukcí, zejména když se to netýkalo zvukového efektu a zavěšení nebylo viditelné. Abych se přesvědčil, jaký mohl být jiný důvod pro změnu v zavěšení zvonů, rozhodl jsem se celou věc zpětně prověřit. Výsledek se dostavil rychleji než jsem očekával, k důvodu nekatolický je nutné přidat důvod energetický.