FYZIKA VE STAROVĚKÉ ČÍNĚ II.

STAROVĚKÁ ČÍNSKÁ TECHNIKA využívala koncept těžiště, jak se ukazuje u dynastie Čchin (221-207 př. n. I). Vahadlo na nošení vody bylo vyvážené, když byly obě nádoby plné, ale převážilo se, když se jedna z nádob vyprázdnila. Náznak konceptu síly je v Mo-ťing. Pochází ze zkušeností lidí získaných při práci, ačkoliv sinolog A. C. Graham říká, že mohisté přemýšleli jenom v pojmech "váha a tah", a ne síla. Mo-ťing svazuje mechanickou sílu s lidskou silou, kterou nazývá tělesná sing neboli tvar, zatímco působení těles, např. při zvedání, je nazýváno fen neboli "námaha." "Síla" je podle Mo-ting "to, čím působí "tvar" na "námahu".

FYZIKA VE STAROVĚKÉ ČÍNĚ I.

Moderní západní věda 2000 let staré nauky jen přejmenovala. Archimédes a jiní už mohli jen „opisovat“.
Starověcí a středověcí čínští fyzikové nepředvídali aspekty kvantové teorie. Prováděli však experimenty. Snad kvůli tomu čínská fyzika té doby zmizela v zrcadle klasické západní fyziky - období od Galilea do začátku 20. století - kdy začala kvantová éra. Experimentální techniky starověkého a středověkého světa mohly docela přirozeně dávat klasické výsledky. "Pospěšme si dodat, že Číňané," říká David Park, "nikdy nedali dohromady uzavřenou teorii dynamiky jako Isaac Newton."

Top