Seriál: Sila myšlienky

Rád bych se ještě zaměřil na jeden z oblíbených bludů pozitivního myšlení, a sice na chtění a jeho vyjadřování. Věta „Já chci“ je jedna z nejmocnějších manter ve vesmíru. Vyjadřuje lidskou vůli tím nejjasnějším a nejčistším způsobem. Každý lidský čin, velký či malý, byl zažehnut myšlenkou či slovy JÁ CHCI a podle síly vůle a chtění pak tato energie šla svou cestou, a buď časem zeslábla až vyprchala nebo se udržela a ve svém průběhu ještě zesilovala.

Rok 2012 přinesl mnohým z nás určité zklamání, protože se nenaplnilo to, co slibovaly (stále slibují) různé duchovní zdroje. Jistě jste si všimli, že z různými channelingy zde brzdím (:-))) Avšak zdroje, kterých si osobně nejvíc cením, jako Eckhart Tolle, a Abraham, kterého tlumočí Esther Hicks, nic nereálného neslibovaly...

Teal Scott o tom ako, každý človek žije vo vlastnej pravde a vlastnej subjektívnej realite, čím sa mu materializujú v jeho živote jeho pravdy, pravdy ktoré žije...

"...Země, náš domov - planeta překypující životem. Místo velké krásy a velkého údivu. Svět, ve kterém se spojuje ekosystém v rámci dalšího křehkého ekosystému a vytváří komplexní a jemně vyváženou síť života. Sympatická síť, v rámci které harmonický stav každého organismu, závisí zcela na stavu zbytku. Síť, ve které přežití každého jemného vlákna, spočívá na jeho symbiotickém vztahu k životnímu prostředí, ve kterém existuje. Samozřejmě, pavučina života byla vždy křehká, a přesto, tisíciletí to fungovalo perfektně, protože jako všechno v něm, mělo svoje jedinečné místo a jedinečný účel. V této pavučině přebývá také lidstvo..."

Bez komentára...

Bez komentára...

Jak se na ně dívat...

Jde o náš každodenní život. Jde o potkávání jiných lidí. Jde o otevřenou komunikaci bez strachu v očích a gestech, jde o to, ukázat, že mezi námi jsou lidé, kteří se druhých lidí nebojí. Komunikovat mezi sebou je přece normální. Uvolnit místo v autobusu nebo tramvaji, je přece normální. Podržet někomu dveře je přece normální. Normální to je, ale velmi snadno na to zapomínáme. Je jednodušší uhnout ohledem, abych nemusel zdravit. Je jednodušší nepočkat a dveře za sebou zavřít. Je jednodušší v tramvaji zůstat sedět. Ale ne vždy ta jednodušší cesta je ta správná.

Vaše touhy stojí za rozpínáním vesmíru. Své preference utváříte neustále a každý den bez ohledu na to, zda jste si toho vědomi či nikoliv. Nejspokojenější život žijí ti, kdo si tento proces uvědomují. Ti kdo dostávají, co chtějí, musí totiž nejprve vynaložili úsilí na to, aby vůbec zjistili co to vlastně je. 
Pravděpodobně jste se naučili, že život se netočí kolem toho, co VY chcete, ale kolem toho, jak učinit druhé šťastnými. A proto se vám být k sobě naprosto upřímný ohledně toho, co chcete, může nejprve zdát nebezpečné. Můžete si dokonce připadat jako blázni. Avšak právě toto je jedna z nejdůležitějších otázek, kterou si v životě můžete položit a zodpovědět.