Kanada

Vážený pane Stwora.
Se zájmem jsem si přečetl Váš článek „Cizincem ve vlastní zemi“ (http://cez-okno.net/clanok/cizincem-ve-vlastni-zemi). Faktem je, že „běžní lidé“, kteří žijí a pracují „doma“ (ať je ono doma kde chce) a cizinu znají pouze z „exotické“ dovolené nevnímají hodně věcí, které jsou pro cizince do očí bijící.

Aká bude migračná politika Európy?

Európsky projekt vybudovania spoločnosti založenej na tolerantnosti, harmónii kultúr, náboženstiev a národov, prepadol. S takým vyhlásením vystúpil na Mníchovskej konferencii o bezpečnosti britský premiér David Cameron. Jeho vystúpenie spôsobilo efekt nevybuchnutej bomby. Predstavitelia európskej elity najmenej očakávali uslyšať také radikálne výroky od britského premiéra. Jeho krajina sa tradične dištancovala od posúdenia ostrých otázok súvisiacich s imigrantmi z moslimských krajín. Na rozdiel povedzme od Nemecka, alebo Francúzska, pre ktoré vyšiel tento problém z roviny posúdenia a prejavil sa v praxi. Nemecká kancelárka napríklad už koncom roka priznala prepadnutie migračnej politiky vo svojej krajine. Verejne vyzvala imigrantov učiť sa nemecký jazyk, dodržiavať zákony a aktívnejšie sa integrovať do spoločnosti.

O dánském školství a také o psaní tiskacím písmem

Psát o školství v Království dánském by se dalo velmi zasvěceně a obšírně. Já se zde jako laik pokusím zachytit alespoň některé postřehy, odlišnosti a tendence, kterých jsem si při svém dvanáctiletém pobytu jako matka tří dětí v Dánsku všimla a které mohou být pro Středoevropana – českého rodiče i pedagogického odborníka - zajímavé a poučné, zejména v době, kdy do Čech jsou přesunovány experimentální reformy, již déle prováděné na Západě. (Mimochodem článek v iDnes uvádí, že v Jinonicích ve Waldorfské škole se děti učí psát tiskacím. Ale ony se tam učí psát také, a hlavně psacím a až do deváté třídy píší perem. Takže pozor na mlžení médií. Článek v každém případě vyvolal na stránkách zajímavou a bouřlivou diskusi.)

Klaus: Multikulturní koktejl povede k frustracím a konfliktům

Koktejl, o nějž multikulturalisté usilují, bude nestravitelný a povede k novým hlubokým frustracím a k narůstání napětí mezi odlišnými kulturními a civilizačními okruhy. První náznaky takové budoucnosti vidím v Evropě v podobě současného „stěhování národů“. Konflikty, které v některých zemích toto umělé prolínání kultur již dnes vyvolává, jsou pouze náznakem budoucího střetu, k němuž – pokud bude vše takto pokračovat – neodvratně musí dojít. Šestým okruhem mých obav z budoucnosti je multikulturalismus. Aby nebylo mýlky: vzájemné působení a obohacování jednotlivých kultur je jevem přirozeným, pradávným a ve své podstatě plodným. Probíhalo odedávna více či méně spontánně. Nemusíme chodit daleko.

Stránky

Top