Vážení čitatelia, akiste ste si všimli, že sa stránky zobrazujú podstatne rýchlejšie.
Vďaka patrí Jurajovi Chlebcovi aka Havranovi, ktorý portál technicky rozvíja prakticky od jeho začiatkov.
Veríme, že Vám to Vaše vlastné výpravy za poznaním ešte viac spríjemní!

Nový kontinentodhalil a popsal po více než dvacetiletém úsilí Nick Mortimer se svými kolegy z novozélandského výzkumného ústavu GNS Science ve spolupráci s Julienem Collotem z Geologické služby Nové Kaledonie a Marií Seton z University of Sydney. Jak vidíme na obrázku, Zélandia (Zealandia) leží východně od Austrálie a je z 94% pod vodou. Její celková rozloha činí 4,9 milionů km2. Nad hladinu vyčnívají jen její nejvyšší vrcholky - ostrovy Nový Zéland a Nová Kaledonie. Nicméně vyznačuje se řadou rysů pro kontinent charakteristických. Od okolí ji odlišuje rozdílné geologické složení typické pro kontinentální kůru a výrazně silnější zemská kůra než na oceánském dně. Jde o spojitou dobře definovanou oblast, která výrazně převyšuje své okolí. Od australské pevninské kry je zřetelně oddělena. Byla součástí superkontinentu Gondwany. V důsledku jejího rozpadu během svrchní křídy se potopila. Její současnou polohu vidíme na obrázku: http://bit.ly/2kTQWvK (N. Mortimer et al., Zealandia: Earth’s Hidden Continent, GAS Today, Volume 27 Issue 3, doi: 10.1130/GSATG321A.1). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 18/02/2017 - 15:33
Dvanáctá jeskyněK jedenácti jeskyním v okolí Kumránu, ve kterých beduíni a po nich archeologové nalézali svitky od Mrtvého moře, 2.000 let staré biblické a jiné náboženské texty, přibyla nedávno dvanáctá. Odhalili ji Oren Gutfeld a Ahiad Ovadia z hebrejské univerzity v Jeruzalémě spolu s Randallem Pricem z Liberty University v USA. Jeskyně původně také obsahovala svitky, v době nálezu byla bohužel již zcela vykradena. I tak jde o cenný archeologický objev, protože v ní zůstalo mnoho rozbitých keramických nádob s víčky, v nichž se svitky uchovávaly. K dalším nálezům patří kožení řemínky na vázání svitků a jejich látkové ochranné obaly, jakož i kousky šlach a kůže, jimiž se kusy pergamenu propojovaly. Na obrázku: http://bit.ly/2kbSQf0 (foto Casey L. Olson and Oren Gutfeld) vidíme jediný dochovaný nepopsaný pergamenový svitek. Nález železného ostří motyky z padesátých let minulého století dokládá, že k vyloupení došlo alespoň částečně až v moderní době. Ve spodnější vrstvě nalezli archeologové řadu pazourkových ostří, hrotů šípů a pečetítko z karneolu z mladší doby kamenné a doby měděné. Jeskyní v oblasti Kumránu najdeme stovky, některé z nich vyhloubené lidmi. Svitky byly uloženy pouze ve dvanácti z nich. Z dalších čtyřiceti pocházejí střepy a další drobné archeologické nálezy. Vzhledem ke stále probíhajícím vykopávkám nejsou další zajímavé nálezy vyloučeny. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czPi, 10/02/2017 - 19:09
Náš nejstaršípředek... Velmi zajímavé zkameněliny nalezli a popsali Jian Han a Degan Shu z čínské Severozápadní univerzity v Xianu s podporou čínsko-britsko-německého týmu. Jde o 540 milionů let staré fosilie živočicha Saccorhytus coronarius, které patří mezi nejstarší známé druhoústé (Deuterostomia). Proč paleontology tolik zajímá milimetrový tvoreček, který svůj život trávil sháněním potravy v písku na dně tehdejších moří? Na získání jejich zkamenělin museli zpracovat tři tuny vápence. Druhoústí jsou přímými předky celé řady živočišných skupin, včetně obratlovců, tedy i nás. Zkameněliny pochází z kambrických vápenců v provincii Šan-si ve střední Číně. Uměleckou rekonstrukci vzhledu S. coronarius vidíme na obrázku: http://bit.ly/2jRWDcA (S. Conway Morris/Jian Han). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 05/02/2017 - 23:12
Tajemství Venušinyatmosféry... Sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA identifikovala v atmosféře Venuše obrovský objekt rozpínající se v oblouku o délce 10.000 km od severu k jihu (viz obr., foto Planet-C/Akatsuki). Zaregistrovali ho pouze její citlivé infračervené kamery jako oblast s odlišnou teplotou než okolí. Velmi zajímavé je, že během čtyř dnů pozorování se pohnul jen nepatrně. Přitom vrstva oblaků z kapiček kyseliny sírové ve výšce přibližně 50-65 km obíhá planetu velmi rychle. Během čtyř dnů dokončí celý jeden oběh. Zřejmě jde o stojatou vlnu. Vytváří ji nejspíš vzdušné proudění, které do výšky zvedá tektonická vyvýšenina Aphrodite Terra. Jde o oblast na Venušině rovníku o rozloze přibližně naší Afriky. Leží přímo pod středem pozorovaného útvaru: http://bit.ly/2iRP9uf Podobné úkazy známe i z naší pozemské atmosféry. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 22/01/2017 - 19:46
Dávné osídleníTibetu. Zemědělci osídlili Tibetskou plošinu před 3.600 lety. Nicméně lidé tam žili již dlouho před tím, což dokládají antropologické výzkumy R. C. Meyera z Innsbrucké univerzity a jeho kolegů ze Spojených států, Německa a Nového Zélandu. U vesnice Chusang v jižní části Tibetské plošiny ve výši 4.270 m.n.m. se nachází v travertinu řada otisků lidských rukou a nohou, které jsou staré minimálně 7.400 a maximálně až 12.670 let. Jejich věk určili datováním pomocí radioaktivního rozpadu uranu a thoria-230. Travertin je porézní uhličitan vápenatý, který vzniká usazování na zemi. Otisky vznikly během jeho tuhnutí. Jeden z nich vidíme na fotografii Marka Aldenderfera: http://bit.ly/2jNzcBm Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 15/01/2017 - 22:37
Minerální oblakaCitlivost současných analytických přístrojů je tak vysoká, že nám přináší detaily i o dění na exoplanetách, vzdálených tělesech obíhající hvězdy mimo naší Sluneční soustavu. Byť jsou zpravidla podstatně větší než naše Země, z vesmírné hlediska jde o malé objekty, navíc přezářené zářením své mateřské hvězdy. D.J.Armostrong se svými kolegy z týmu N. Fereshteho Sanieeho z University of Warwick ze světla odraženého a emitovaného během roku planetou HAT-P-7 b usuzují na složení její atmosféry. Z našeho pohledu je poněkud zvláštní - oblaka tam netvoří kapičky vody, ale krystalky oxidu hlinitého Al2O3 a oxidu titaničito-vápenatého CaTiO3. HAT-P-7 b je extrémně horká planeta, jejíž průměru činí 1,4 násobek průměru našeho Jupitera. Kolem své hvězdy HAT-P-7 obíhá mnohem blíž. Její rok uběhne během 2,2 našeho pozemského dne. Povrchové teploty dosahují až 2.860 K, takže mraky tam mohou vznikat opravdu pouze ze sloučenin, které tuhnou a vypařují se při podstatně vyšších teplotách než voda. Teplota tání oxidu hlinitého se pohybuje v závislosti na krystalové struktuře mezi 2.300 - 2.350 K, teplota varu činí 3.253 K. Oxid titaničito- vápenatý taje při 2.248 K a vypařuje se při 3.270 K. Hvězda HAT-P-7 leží v souhvězdí labutě ve vzdálenosti 1.044 světelných let. Planetární spektra naměřily družice Kepler ve viditelné oblasti a Spitzerův vesmírný dalekohled v infračervené. Před startem roku 2003 ho vidíme na snímku NASA: http://bit.ly/2hVZo0a Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 05/01/2017 - 22:17
Genová terapieParkinsonovy choroby... Po úspěšných pokusech s genovou terapií na lidech vzrostli akcie společnosti Voyager Therapeutics z Massachusetts o 35%. Testují terapii, jež podstatně zvyšuje účinnost léku levodopa. Náleží mezi antiparkinsonika, léky proti Parkinsonově chorobě. Chemicky jde o L-3,4-dihydroxyfenylalanin, ze kterého vhodný enzym (AADC) ze skupiny dekarboxyláz dělá dopamin (viz obr.) http://bit.ly/2gxa67U Právě nedostatek neurotransmiteru dopaminu způsobuje odumírání některých mozkových buněk, v důsledku čehož nemocní přestávají kontrolovat své pohyby. Hovoříme o Parkinsonově chorobě, protože ji poprvé popsal roku 1817 londýnský lékař James Parkinson. Podávání levodopy potlačuje příznaky choroby, avšak její účinnost postupně slábne, protože působení enzymu AADC je s rozvojem choroby slabší a slabší. Přípravek VY-AADC01 společnosti Voyager Therapeutics obsahuje gen kódující strukturu AADC. Po vpravení do příslušné části mozku dopraví VY-AADC01 tento gen do jeho buněk. V důsledku toho vzroste produkce enzymu AADC a tím i neurotransmiteru dopaminu. Další testování proběhne v příštím roce. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 13/12/2016 - 19:49
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top