Geneticky dokázanámatrilinearita... Devět osob, pohřbených v nejvýznačnější hrobce označené jako místnost 33 puebla Bonito na severozápadě Nového Mexika, má shodný mitochondriální genom. Znamená to, že jde o blízké příbuzné v ženské linii. Z archeologického výzkumu lze usuzovat, že šlo o příslušníky rodiny místních předáků, kteří vládli zhruba v letech 800 - 1130 n.l. Pueblo Bonito představovalo v té době centrum kaňonu Chaco, jedné z oblastí osídlených pueblanskými Indiány, vyspělou společností amerického jihozápadu. Na obrázku najdeme letecký pohled na pueblo Bonito (foto Bob Adams, Albuquerque, NM, CC BY-SA 3.0: http://bit.ly/2mUXbEz Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 07/03/2017 - 23:40
Nový kontinentodhalil a popsal po více než dvacetiletém úsilí Nick Mortimer se svými kolegy z novozélandského výzkumného ústavu GNS Science ve spolupráci s Julienem Collotem z Geologické služby Nové Kaledonie a Marií Seton z University of Sydney. Jak vidíme na obrázku, Zélandia (Zealandia) leží východně od Austrálie a je z 94% pod vodou. Její celková rozloha činí 4,9 milionů km2. Nad hladinu vyčnívají jen její nejvyšší vrcholky - ostrovy Nový Zéland a Nová Kaledonie. Nicméně vyznačuje se řadou rysů pro kontinent charakteristických. Od okolí ji odlišuje rozdílné geologické složení typické pro kontinentální kůru a výrazně silnější zemská kůra než na oceánském dně. Jde o spojitou dobře definovanou oblast, která výrazně převyšuje své okolí. Od australské pevninské kry je zřetelně oddělena. Byla součástí superkontinentu Gondwany. V důsledku jejího rozpadu během svrchní křídy se potopila. Její současnou polohu vidíme na obrázku: http://bit.ly/2kTQWvK (N. Mortimer et al., Zealandia: Earth’s Hidden Continent, GAS Today, Volume 27 Issue 3, doi: 10.1130/GSATG321A.1). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 18/02/2017 - 15:33
Dvanáctá jeskyněK jedenácti jeskyním v okolí Kumránu, ve kterých beduíni a po nich archeologové nalézali svitky od Mrtvého moře, 2.000 let staré biblické a jiné náboženské texty, přibyla nedávno dvanáctá. Odhalili ji Oren Gutfeld a Ahiad Ovadia z hebrejské univerzity v Jeruzalémě spolu s Randallem Pricem z Liberty University v USA. Jeskyně původně také obsahovala svitky, v době nálezu byla bohužel již zcela vykradena. I tak jde o cenný archeologický objev, protože v ní zůstalo mnoho rozbitých keramických nádob s víčky, v nichž se svitky uchovávaly. K dalším nálezům patří kožení řemínky na vázání svitků a jejich látkové ochranné obaly, jakož i kousky šlach a kůže, jimiž se kusy pergamenu propojovaly. Na obrázku: http://bit.ly/2kbSQf0 (foto Casey L. Olson and Oren Gutfeld) vidíme jediný dochovaný nepopsaný pergamenový svitek. Nález železného ostří motyky z padesátých let minulého století dokládá, že k vyloupení došlo alespoň částečně až v moderní době. Ve spodnější vrstvě nalezli archeologové řadu pazourkových ostří, hrotů šípů a pečetítko z karneolu z mladší doby kamenné a doby měděné. Jeskyní v oblasti Kumránu najdeme stovky, některé z nich vyhloubené lidmi. Svitky byly uloženy pouze ve dvanácti z nich. Z dalších čtyřiceti pocházejí střepy a další drobné archeologické nálezy. Vzhledem ke stále probíhajícím vykopávkám nejsou další zajímavé nálezy vyloučeny. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czPi, 10/02/2017 - 19:09
Náš nejstaršípředek... Velmi zajímavé zkameněliny nalezli a popsali Jian Han a Degan Shu z čínské Severozápadní univerzity v Xianu s podporou čínsko-britsko-německého týmu. Jde o 540 milionů let staré fosilie živočicha Saccorhytus coronarius, které patří mezi nejstarší známé druhoústé (Deuterostomia). Proč paleontology tolik zajímá milimetrový tvoreček, který svůj život trávil sháněním potravy v písku na dně tehdejších moří? Na získání jejich zkamenělin museli zpracovat tři tuny vápence. Druhoústí jsou přímými předky celé řady živočišných skupin, včetně obratlovců, tedy i nás. Zkameněliny pochází z kambrických vápenců v provincii Šan-si ve střední Číně. Uměleckou rekonstrukci vzhledu S. coronarius vidíme na obrázku: http://bit.ly/2jRWDcA (S. Conway Morris/Jian Han). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 05/02/2017 - 23:12
Tajemství Venušinyatmosféry... Sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA identifikovala v atmosféře Venuše obrovský objekt rozpínající se v oblouku o délce 10.000 km od severu k jihu (viz obr., foto Planet-C/Akatsuki). Zaregistrovali ho pouze její citlivé infračervené kamery jako oblast s odlišnou teplotou než okolí. Velmi zajímavé je, že během čtyř dnů pozorování se pohnul jen nepatrně. Přitom vrstva oblaků z kapiček kyseliny sírové ve výšce přibližně 50-65 km obíhá planetu velmi rychle. Během čtyř dnů dokončí celý jeden oběh. Zřejmě jde o stojatou vlnu. Vytváří ji nejspíš vzdušné proudění, které do výšky zvedá tektonická vyvýšenina Aphrodite Terra. Jde o oblast na Venušině rovníku o rozloze přibližně naší Afriky. Leží přímo pod středem pozorovaného útvaru: http://bit.ly/2iRP9uf Podobné úkazy známe i z naší pozemské atmosféry. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 22/01/2017 - 19:46
Dávné osídleníTibetu. Zemědělci osídlili Tibetskou plošinu před 3.600 lety. Nicméně lidé tam žili již dlouho před tím, což dokládají antropologické výzkumy R. C. Meyera z Innsbrucké univerzity a jeho kolegů ze Spojených států, Německa a Nového Zélandu. U vesnice Chusang v jižní části Tibetské plošiny ve výši 4.270 m.n.m. se nachází v travertinu řada otisků lidských rukou a nohou, které jsou staré minimálně 7.400 a maximálně až 12.670 let. Jejich věk určili datováním pomocí radioaktivního rozpadu uranu a thoria-230. Travertin je porézní uhličitan vápenatý, který vzniká usazování na zemi. Otisky vznikly během jeho tuhnutí. Jeden z nich vidíme na fotografii Marka Aldenderfera: http://bit.ly/2jNzcBm Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 15/01/2017 - 22:37
Minerální oblakaCitlivost současných analytických přístrojů je tak vysoká, že nám přináší detaily i o dění na exoplanetách, vzdálených tělesech obíhající hvězdy mimo naší Sluneční soustavu. Byť jsou zpravidla podstatně větší než naše Země, z vesmírné hlediska jde o malé objekty, navíc přezářené zářením své mateřské hvězdy. D.J.Armostrong se svými kolegy z týmu N. Fereshteho Sanieeho z University of Warwick ze světla odraženého a emitovaného během roku planetou HAT-P-7 b usuzují na složení její atmosféry. Z našeho pohledu je poněkud zvláštní - oblaka tam netvoří kapičky vody, ale krystalky oxidu hlinitého Al2O3 a oxidu titaničito-vápenatého CaTiO3. HAT-P-7 b je extrémně horká planeta, jejíž průměru činí 1,4 násobek průměru našeho Jupitera. Kolem své hvězdy HAT-P-7 obíhá mnohem blíž. Její rok uběhne během 2,2 našeho pozemského dne. Povrchové teploty dosahují až 2.860 K, takže mraky tam mohou vznikat opravdu pouze ze sloučenin, které tuhnou a vypařují se při podstatně vyšších teplotách než voda. Teplota tání oxidu hlinitého se pohybuje v závislosti na krystalové struktuře mezi 2.300 - 2.350 K, teplota varu činí 3.253 K. Oxid titaničito- vápenatý taje při 2.248 K a vypařuje se při 3.270 K. Hvězda HAT-P-7 leží v souhvězdí labutě ve vzdálenosti 1.044 světelných let. Planetární spektra naměřily družice Kepler ve viditelné oblasti a Spitzerův vesmírný dalekohled v infračervené. Před startem roku 2003 ho vidíme na snímku NASA: http://bit.ly/2hVZo0a Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 05/01/2017 - 22:17
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top