Náš nejstaršípředek... Velmi zajímavé zkameněliny nalezli a popsali Jian Han a Degan Shu z čínské Severozápadní univerzity v Xianu s podporou čínsko-britsko-německého týmu. Jde o 540 milionů let staré fosilie živočicha Saccorhytus coronarius, které patří mezi nejstarší známé druhoústé (Deuterostomia). Proč paleontology tolik zajímá milimetrový tvoreček, který svůj život trávil sháněním potravy v písku na dně tehdejších moří? Na získání jejich zkamenělin museli zpracovat tři tuny vápence. Druhoústí jsou přímými předky celé řady živočišných skupin, včetně obratlovců, tedy i nás. Zkameněliny pochází z kambrických vápenců v provincii Šan-si ve střední Číně. Uměleckou rekonstrukci vzhledu S. coronarius vidíme na obrázku: http://bit.ly/2jRWDcA (S. Conway Morris/Jian Han). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 05/02/2017 - 23:12
Tajemství Venušinyatmosféry... Sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA identifikovala v atmosféře Venuše obrovský objekt rozpínající se v oblouku o délce 10.000 km od severu k jihu (viz obr., foto Planet-C/Akatsuki). Zaregistrovali ho pouze její citlivé infračervené kamery jako oblast s odlišnou teplotou než okolí. Velmi zajímavé je, že během čtyř dnů pozorování se pohnul jen nepatrně. Přitom vrstva oblaků z kapiček kyseliny sírové ve výšce přibližně 50-65 km obíhá planetu velmi rychle. Během čtyř dnů dokončí celý jeden oběh. Zřejmě jde o stojatou vlnu. Vytváří ji nejspíš vzdušné proudění, které do výšky zvedá tektonická vyvýšenina Aphrodite Terra. Jde o oblast na Venušině rovníku o rozloze přibližně naší Afriky. Leží přímo pod středem pozorovaného útvaru: http://bit.ly/2iRP9uf Podobné úkazy známe i z naší pozemské atmosféry. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 22/01/2017 - 19:46
Dávné osídleníTibetu. Zemědělci osídlili Tibetskou plošinu před 3.600 lety. Nicméně lidé tam žili již dlouho před tím, což dokládají antropologické výzkumy R. C. Meyera z Innsbrucké univerzity a jeho kolegů ze Spojených států, Německa a Nového Zélandu. U vesnice Chusang v jižní části Tibetské plošiny ve výši 4.270 m.n.m. se nachází v travertinu řada otisků lidských rukou a nohou, které jsou staré minimálně 7.400 a maximálně až 12.670 let. Jejich věk určili datováním pomocí radioaktivního rozpadu uranu a thoria-230. Travertin je porézní uhličitan vápenatý, který vzniká usazování na zemi. Otisky vznikly během jeho tuhnutí. Jeden z nich vidíme na fotografii Marka Aldenderfera: http://bit.ly/2jNzcBm Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 15/01/2017 - 22:37
Minerální oblakaCitlivost současných analytických přístrojů je tak vysoká, že nám přináší detaily i o dění na exoplanetách, vzdálených tělesech obíhající hvězdy mimo naší Sluneční soustavu. Byť jsou zpravidla podstatně větší než naše Země, z vesmírné hlediska jde o malé objekty, navíc přezářené zářením své mateřské hvězdy. D.J.Armostrong se svými kolegy z týmu N. Fereshteho Sanieeho z University of Warwick ze světla odraženého a emitovaného během roku planetou HAT-P-7 b usuzují na složení její atmosféry. Z našeho pohledu je poněkud zvláštní - oblaka tam netvoří kapičky vody, ale krystalky oxidu hlinitého Al2O3 a oxidu titaničito-vápenatého CaTiO3. HAT-P-7 b je extrémně horká planeta, jejíž průměru činí 1,4 násobek průměru našeho Jupitera. Kolem své hvězdy HAT-P-7 obíhá mnohem blíž. Její rok uběhne během 2,2 našeho pozemského dne. Povrchové teploty dosahují až 2.860 K, takže mraky tam mohou vznikat opravdu pouze ze sloučenin, které tuhnou a vypařují se při podstatně vyšších teplotách než voda. Teplota tání oxidu hlinitého se pohybuje v závislosti na krystalové struktuře mezi 2.300 - 2.350 K, teplota varu činí 3.253 K. Oxid titaničito- vápenatý taje při 2.248 K a vypařuje se při 3.270 K. Hvězda HAT-P-7 leží v souhvězdí labutě ve vzdálenosti 1.044 světelných let. Planetární spektra naměřily družice Kepler ve viditelné oblasti a Spitzerův vesmírný dalekohled v infračervené. Před startem roku 2003 ho vidíme na snímku NASA: http://bit.ly/2hVZo0a Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 05/01/2017 - 22:17
Genová terapieParkinsonovy choroby... Po úspěšných pokusech s genovou terapií na lidech vzrostli akcie společnosti Voyager Therapeutics z Massachusetts o 35%. Testují terapii, jež podstatně zvyšuje účinnost léku levodopa. Náleží mezi antiparkinsonika, léky proti Parkinsonově chorobě. Chemicky jde o L-3,4-dihydroxyfenylalanin, ze kterého vhodný enzym (AADC) ze skupiny dekarboxyláz dělá dopamin (viz obr.) http://bit.ly/2gxa67U Právě nedostatek neurotransmiteru dopaminu způsobuje odumírání některých mozkových buněk, v důsledku čehož nemocní přestávají kontrolovat své pohyby. Hovoříme o Parkinsonově chorobě, protože ji poprvé popsal roku 1817 londýnský lékař James Parkinson. Podávání levodopy potlačuje příznaky choroby, avšak její účinnost postupně slábne, protože působení enzymu AADC je s rozvojem choroby slabší a slabší. Přípravek VY-AADC01 společnosti Voyager Therapeutics obsahuje gen kódující strukturu AADC. Po vpravení do příslušné části mozku dopraví VY-AADC01 tento gen do jeho buněk. V důsledku toho vzroste produkce enzymu AADC a tím i neurotransmiteru dopaminu. Další testování proběhne v příštím roce. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 13/12/2016 - 19:49
Kočovnickékamenné stavby... Nedávno objevené rozsáhlé kamenné stavby pokrývají v kazachstánské lokalitě Altynkazgan nedaleko východního pobřeží Kaspického moře plochu 1,2 km2. Představují významnou a ojedinělou archeologickou lokalitu, jejíž původní určení zůstává nejasné. Jejich staří činí kolem 1.500 let a jsou kupodivu nejspíš hunského původu. I když nelze vyloučit, že Hunové jako loupeživí kočovníci si je jen přivlastnili a upravili. Rozměry největší struktury dosahují 34 x 24 m Některé kameny zdobí rytiny, což vidíme na obrázku: http://bit.ly/2gDtuUF (foto Jevgeniji Bogdanov). K objevu celé lokality vedl v roce 2010 nález stříbrného zdobného kování jezdeckého sedla pomocí detektoru kovů. Od té doby lokalitu zkoumají archeologové Andrej Astafjev z Mangistauské státní historické a kulturní rezervace a Jevgeniji Bogdanov. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 29/11/2016 - 23:09
Slyší trávurůst... Pomocí citlivých mikrofonů lze zachytit zvuky, které vydávají tkáně kukuřice při svém růstu. Dokázali to Douglas Cook z New York University spolu s Rogerem Elmorem a Justinem McMechanem z University of Nebraska. Kukuřice (rod Zea) patří do čeledi jednoděložných rostlin lipnicovitých (Poaceae), které označujeme jako trávy. Skutečně tedy slyší trávu růst. Růst tkání probíhá jako neustálé hojení miniaturních poškození, která vznikají díky nárůstu mechanického napětí. Při posilování našich svalů je to úplně stejné jako při růstu stonku rostliny. Akustickou emisi využívají technici již dlouhou dobu, protože je zpravidla spojena s poškozováním materiálu a přináší o něm důležité informace. Je to obdobné, jako když jdeme po ledě a nasloucháme, zdali neuslyšíme nebezpečné praskání. O svých měřeních budou objevitelé kukuřičných zvuků přednášet 28. listopadu na 172. kongresu Americké akustické společnosti v havajském Honolulu. Jeden z druhů kukuřice, kukuřici setou (Zea mays), vidíme na obrázku: http://bit.ly/2f4yFeU Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSt, 16/11/2016 - 17:27
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top