Slyší trávurůst... Pomocí citlivých mikrofonů lze zachytit zvuky, které vydávají tkáně kukuřice při svém růstu. Dokázali to Douglas Cook z New York University spolu s Rogerem Elmorem a Justinem McMechanem z University of Nebraska. Kukuřice (rod Zea) patří do čeledi jednoděložných rostlin lipnicovitých (Poaceae), které označujeme jako trávy. Skutečně tedy slyší trávu růst. Růst tkání probíhá jako neustálé hojení miniaturních poškození, která vznikají díky nárůstu mechanického napětí. Při posilování našich svalů je to úplně stejné jako při růstu stonku rostliny. Akustickou emisi využívají technici již dlouhou dobu, protože je zpravidla spojena s poškozováním materiálu a přináší o něm důležité informace. Je to obdobné, jako když jdeme po ledě a nasloucháme, zdali neuslyšíme nebezpečné praskání. O svých měřeních budou objevitelé kukuřičných zvuků přednášet 28. listopadu na 172. kongresu Americké akustické společnosti v havajském Honolulu. Jeden z druhů kukuřice, kukuřici setou (Zea mays), vidíme na obrázku: http://bit.ly/2f4yFeU Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSt, 16/11/2016 - 17:27
OtevřeníJežíšova hrobu. V rámci restaurátorských prací a oprav jeruzalémského Chrámu Božího hrobu došlo poprvé po mnoha století k otevření údajného hrobu Ježíše Krista. Restaurování provádí experti z Národní aténské technické univerzity známí svou prací na aténské Akropoli a v istanbulském chrámu Boží Moudrosti. Restaurování edikula, zděné svatyně nad Kristovým hrobem, začalo v březnu tohoto roku pod vedení prof. Antonia Moropoulou a má ukončeno na jaře 2017. V rámci těchto prací otevřeli odborníci i údajný Kristův hrob zejména za účelem průzkumu a důkladného zadokumentování. Jako místo posledního Ježíšova odpočinku ho poprvé označila až svatá Helena, matka římského císaře Konstantina Velikého, roku 326 po Kr. Chrám poškodilo zemětřesení v roce 1927 a britská správa ho tehdy jen provizorně zajistila. Nedostatek prostředků a neshody mezi správci Chrámu Božího hrobu způsobil, že se na skutečnou opravu čekalo skoro sto let. Chrám patří společně katolické, pravoslavné a arménské církvi s menším vlivem koptské, etiopské a syrské církve. Významnou částkou ve výši 4 milionů USD přispěl na restaurování edikuly jordánský král Abdalláh II. Vstup do Chrámu Božího hrobu vidíme na obrázku: http://bit.ly/2eeGF9h (Berthold Werner – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSt, 02/11/2016 - 21:11
Stopyvelmi staré. Více než 400 otisků lidských chodidel zdokumentovali antropologové v severní Tanzanii u břehu Natronového jezera poblíž vesnice Engare Sero. Pocházejí doby asi před 10.000 let z rozhraní pleistocénu a holocénu. Nachází se spolu s otisky kopyt zebry a tura na ploše 300 m2. Vznikly ve vrstvě vlhkého bláta, jejíž stáří podle datování pomocí radioaktivního argonu 40Ar/39Ar a uhlíku 14C dosahuje 5.760±30 až 19.100 ±3.100 let. Zachovaly se díky velké náhodě. Krátce po jejich vzniku je překryla vrstva sopečného spadu z blízkého vulkánu Oldoinyo L’engai. Muselo k tomu dojít nanejvýš několik měsíců po jejich otištění. Další zvlhčení vrstvy bláta, ať už deštěm nebo vodou z jezera, by je spolehlivě zlikvidovalo. Ke ztuhnutí kryjící vrstvy vlivem zásadité jezerní vody, které ji uchovalo až do dnešních časů, došlo před 10 až 12 tisíci let, což mohlo být dlouho po jejím vzniku. Jednoznačného datování vzniku otisků se nepodařilo dosáhnout ani s pomocí dalších metod, takže není jasné, zdali jsou již pleistocénního nebo až holocenního původu. Plochu o rozloze 125 m2 s 56 lidskými otisky odkryla přirozená eroze, zbytek vědci během dalšího výzkumu. Na fotografii vidíme celou lokalitu: http://bit.ly/2fr0GyH (Liutkus-Pierce, C.M., et al., Radioisotopic age, formation, and preservation of Late Pleistocene human footprints at Engare Sero, Tanzania, Palaeogeogr. Palaeoclimatol. Palaeoecol. (2016). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 29/10/2016 - 19:37
Nobelovu cenuza fyziologii a lékařství pro rok 2016 získal Jošinori Ósumi z Tokijského technologického ústavu za objev mechanismu autofagie. Jde o velmi důležitý proces, kterým buňka odstraňuje a recykluje některé své součásti. Zjistil, že tento proces probíhá i u kvasinek Saccharomyces cerevisiae, se kterými prováděl své pokusy. Jde o přesně ten druh, který se využívá při kvašení alkoholických nápojů nebo při přípravě kvásku. Náhodným poškozování genomu kvasinek určil geny, které za autofagii odpovídají. Pro prostudování jejího přesného mechanismu u kvasinek zjistil, že v našich buňkách probíhá velmi podobně. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 08/10/2016 - 18:05
Šetrné zobrazeníÚčinnou metodu zobrazení poškození kostí vyvinul prof. Thorfinnur Gunnlaugsson se svými kolegy z dublinské Trinity College i z Royal College of Surgeons in Ireland. Umožňuje odhalit velmi drobná poranění, dosavadními metodami, např. rentgenem, nezjistitelná. Základem je sodná sůl komplexu europia Eu, jehož strukturu vidíme na obrázku. Pomocí karboxylových skupin -COO- Na+ se zachytí na čerstvě obnažených površích kostí, tedy na poškozených místech. Ty obsahují na svém povrchu mnoho vápenatých kationů Ca2+, na které se karboxylové skupiny váží pevněji. Přes skupiny -SH na konci dlouhého alifatického řetězce (na obr. http://bit.ly/2deZmyG míří vpravo vzhůru) se molekuly komplexu naváží na nanočástici zlata, až pokryjí celý její povrch. Ve fyziologickém prostředí další nutné činidlo, (4,4,4-trifluoro-1-naftalen-2-yl)butan-1,3-dion - obr. vpravo) doplní komplex europia, takže po excitaci světlem vlnové délky 750 nm komplex vyzařuje v oblasti 565 až 610 nm. Z této luminiscence lze vytvořit podrobný trojrozměrný obraz poškozené části kosti. Výhodou nové metody není jen její citlivost, ale i to, že vůbec nepracuje se škodlivými vlnovými délkami elektromagnetického vlnění, nýbrž jen s běžným světlem. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 24/09/2016 - 21:14
Archeologické n...Vzácnou zlatou minci z římských časů s vyobrazením císaře Nerona nalezli archeologové při vykopávkách na vyvýšenině Sijón v Jeruzalémě. Oznámili to Shimon Gibson, James Tabor a Rafael Lewis z University of North Carolina v Charlotte pověření vedením projektu. Minci vyrazili v letech 56-57 n.l. Prohlédnout si ji můžeme na obrázku vpravo dole (foto Shimon Gibson): http://bit.ly/2crcRbt

Nedaleko odtud ve zříceninách nabatejské Petry v Jordánsku odkryli archeologové rovněž z americké Severní Karolíny mramorovou sochu Afrodity, které vidíme na fotografii Toma Parkera na obrázku vlevo dole. Socha dosahuje přibližně poloviny životní velikosti a pochází nejspíš ze druhého století n.l. Jde o nejvýznamnější archeologický nález z této oblasti za dlouhá desetiletí. Projekt vedou společně Tom Parker z North Carolina State University a prof. Megan Perry z East Carolina University.

Mayský Grolier kodex, o jehož pravosti dlouho panovaly mezi odborníky pochyby, je pravý. Tvrdí to prof. Michael Coe z Harvard University spolu s dalšími kolegy, kteří provedli důkladnou analýzu jak kodexu samého, tak i všech předchozích analýzy. Stal se tak čtvrtým významným mayským literárním dílem (kodexem) a zároveň vůbec nejstarším. Pochází ze 13. století. Ty tři předchozí jsou kodexy Drážďanský, Madridský a Pařížský. Kodex Grolier nalezli lidé při rabování archeologického naleziště v jeskyni v mexickém státě Chiapas v šedesátých letech minulého století. Na veřejnosti se poprvé objevil v newyorském klubu Grolier, odtud pojmenování kodexu. Jeho šestou stránku vidíme na obrázku nahoře (via Wikimedia Commons) Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
St, 14/09/2016 - 16:26
Nejstarší fosilieZkameněliny stromatolitů staré 3,7 miliardy let v jihozápadním Grónsku odhalil a popsal Allen P. Nutman z australské University of Wollongong spolu s dalšími kolegy z Austrálie. Stromatolity představují nejstarší zkameněliny z prekambrických usazenin. Jde o hřibovité útvary vzniklé činností sinic v mělké vodě. Dodnes přežívají u australského pobřeží. Jde o nejstarší doklad existence života na Zemi. Jeho existenci jsme v té době zatím doposud předpokládali na základě izotopické složení odpovídajících usazenin, přímo doložena nebyla. Doposud nejstarší nalezené fosilie stromatolitů pocházejí z oblasti Pilbara v Západní Austrálii. Jejich stáří dosahuje toliko 3,480 miliardy let. Zkameněliny grónských stromatolitů velké od 1 do 4 cm vidíme na obrázku: http://bit.ly/2bFMh06 (foto podle A. P. Nutman et al., Rapid emergence of life shown by discovery of 3,700-million-year-old microbial structures, Nature 2016, doi:10.1038/nature19355). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 01/09/2016 - 21:13
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top