Archeologické n...Vzácnou zlatou minci z římských časů s vyobrazením císaře Nerona nalezli archeologové při vykopávkách na vyvýšenině Sijón v Jeruzalémě. Oznámili to Shimon Gibson, James Tabor a Rafael Lewis z University of North Carolina v Charlotte pověření vedením projektu. Minci vyrazili v letech 56-57 n.l. Prohlédnout si ji můžeme na obrázku vpravo dole (foto Shimon Gibson): http://bit.ly/2crcRbt

Nedaleko odtud ve zříceninách nabatejské Petry v Jordánsku odkryli archeologové rovněž z americké Severní Karolíny mramorovou sochu Afrodity, které vidíme na fotografii Toma Parkera na obrázku vlevo dole. Socha dosahuje přibližně poloviny životní velikosti a pochází nejspíš ze druhého století n.l. Jde o nejvýznamnější archeologický nález z této oblasti za dlouhá desetiletí. Projekt vedou společně Tom Parker z North Carolina State University a prof. Megan Perry z East Carolina University.

Mayský Grolier kodex, o jehož pravosti dlouho panovaly mezi odborníky pochyby, je pravý. Tvrdí to prof. Michael Coe z Harvard University spolu s dalšími kolegy, kteří provedli důkladnou analýzu jak kodexu samého, tak i všech předchozích analýzy. Stal se tak čtvrtým významným mayským literárním dílem (kodexem) a zároveň vůbec nejstarším. Pochází ze 13. století. Ty tři předchozí jsou kodexy Drážďanský, Madridský a Pařížský. Kodex Grolier nalezli lidé při rabování archeologického naleziště v jeskyni v mexickém státě Chiapas v šedesátých letech minulého století. Na veřejnosti se poprvé objevil v newyorském klubu Grolier, odtud pojmenování kodexu. Jeho šestou stránku vidíme na obrázku nahoře (via Wikimedia Commons) Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
St, 14/09/2016 - 16:26
Nejstarší fosilieZkameněliny stromatolitů staré 3,7 miliardy let v jihozápadním Grónsku odhalil a popsal Allen P. Nutman z australské University of Wollongong spolu s dalšími kolegy z Austrálie. Stromatolity představují nejstarší zkameněliny z prekambrických usazenin. Jde o hřibovité útvary vzniklé činností sinic v mělké vodě. Dodnes přežívají u australského pobřeží. Jde o nejstarší doklad existence života na Zemi. Jeho existenci jsme v té době zatím doposud předpokládali na základě izotopické složení odpovídajících usazenin, přímo doložena nebyla. Doposud nejstarší nalezené fosilie stromatolitů pocházejí z oblasti Pilbara v Západní Austrálii. Jejich stáří dosahuje toliko 3,480 miliardy let. Zkameněliny grónských stromatolitů velké od 1 do 4 cm vidíme na obrázku: http://bit.ly/2bFMh06 (foto podle A. P. Nutman et al., Rapid emergence of life shown by discovery of 3,700-million-year-old microbial structures, Nature 2016, doi:10.1038/nature19355). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 01/09/2016 - 21:13
Létající elektr...Spí ptáci během svých dlouhých, často vícedenních přeletů? Na tuto otázku odpověděli Niels C.Rattenborg z Max-Planck-Institute für Ornithologie a Alexei L. Vyssotski ze švýcarské Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH Zürich) spolu s dalšími kolegy z různých zemí. Pomocí miniaturizovaného elektroencefalografu sledovali mozkové projevy fregatky obecné (Fregata minor) během jejího 3.000 km dlouhého okružního letu za potravou v okolí souostroví Galapágy. Let trval 10 dní a fregatka si během něj skutečně občas schrupla. Někdy odpočívala pouze jedna mozková polokoule, jindy obě najednou. V průměru naspala denně 41 minut, což je třináctkrát méně než na zemi. Fregatku s nainstalovaným zařízením kombinujícím elektroencefalograf, akcelerometr a GPS vidíme na obrázku dle Rattenborg, N. C. et al. Evidence that birds sleep in mid-flight. Nat. Commun. 7:12468 doi: 10.1038/ncomms12468 (2016): http://bit.ly/2bqMQcB Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czPo, 22/08/2016 - 22:32
Mytická povodeňPrvní čínskou dynastii Xia, jejíž vláda započala zhruba před 4.000, pokládá řada historiků za mytickou. Její zakladatel, císař Yu, získal moc po úspěšné organizaci stavby kanálů, které odvedly vodu po záplavě na Žluté řece do moře. Nicméně čínsko-americko-taiwanský archeologicko-geologický tým pod vedením prof. Wu Qinglonga z Nanjingské pedagogické univerzity nalezl časově odpovídající stopy po největší doložené povodni mladších čtvrtohor. V soutěsce Jishi na Žluté řece v provinci Quinghai došlo v důsledku zemětřesení ke zřícení břehů a vzniku hráze. Za ní vzniklo jezero s hladinou přibližně 200 m nad původní úrovní řeky. Jeho objem mohl dosáhnout až 17 kilometrů čtverečních vody. Její vylití po protržení hráze způsobilo níže po proudu gigantickou povodeň, jež byla podstatně větší, než by mohly způsobit i nejvytrvalejší deště. Současné zbytky hráze v soutěsce Jishi vidíme na obrázku: http://bit.ly/2aWhvxE (foto Google Earth). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 09/08/2016 - 11:29
Meteorický opálNález stop minerálu opálu v antarktickém meteoritu EET 83309 oznámil na Národním astronomickém kongresu v britském Nottinghamu tým z Birkbeck College London vedený prof. Hilary Downes. Opál je hydratovaný amorfní oxid křemičitý, takže jeho přítomnost v meteoritu je velmi neobvyklá. Skutečnost, že součástí meteoritu EET 83309 jsou zbytky mnoha dalších jiných meteoritů, ukazuje, že byl původně součástí většího asteroidu bombardovaného meteority. Po jeho rozpadu dopadl EET 83309 k nám na Zem. Izotopové složení nalezeného opálu neodpovídá pozemskému. Nevznikl druhotně po dopadu v Antarktidě, nýbrž nacházel se již v původním asteroidu. Jde o velmi zajímavý nález, který dokládá, že asteroidy mohou obsahovat významné množství vody. Na otázku, odkud se vzala voda na Zemi, totiž stále odpověď neznáme. Zatím jenom víme, že komety za to nemohou. Na obrázku napravo nahoře vidíme snímek opálu pořízený rastrovacím elektronovým mikroskopem. Opál je ten podlouhlý útvar. Na ostatních snímcích vidíme zastoupení různých prvků ze vzorku získané na základě zpětného rozptylu elektronů. Nahoře vlevo vidíme koncentraci kyslíku v opálu a okolním materiálu, vlevo dole křemíku, vpravo dole niklu (všechny foto H. Downes): http://bit.ly/29957tQ Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 30/06/2016 - 02:02
Zaniklé jezeroStopy po jezeře, které v poslední době ledové leželo pod kanadským kontinentálním ledovcem, nalezl Stephen Livingstone z University of Sheffield se svými kolegy. V provincii Alberta identifikovali příliš rovnou oblast v terénu jako jeho dno. Jezero samo tvořila tenká čočka vody sevřená mezi tuto plochu a ledovec. Jak už tomu pod ledovci bývá, souvisela s ním soustava odvodňovacích kanálů. Dva z nich můžeme rozeznat na obrázku, který znázorňuje terén ve zkoumaném regionu obr. Stephen Livingstone/University of Sheffield: http://bit.ly/28PzIdg Ve středu dole vidíme rýhu vyrytou odtékající vodou do terénu. Ze středu doleva směřuje val z usazenin, který vznikl v drenážním kanálu ve spodní straně ledovce. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czŠt, 23/06/2016 - 10:45
Novinky planetárníNeobvykle velkou planetu obíhající příliš mladou hvězdu nalezl Christopher M. Johns-Krull z Rice University v texaském Houstonu. Hvězda CI Tau v souhvězdí Býka vzdálená 450 světelných let je z vesmírného pohledu dosti mladá. Její staří nepřesahuje 2 miliony let. Přesto ji obíhá planeta CI Tau b o hmotnosti přibližně jedenáctinásobku našeho Jupitera. Podle dosavadních předpokladů je na vznik tak hmotné planety zapotřebí nejméně deseti milionů let. Prostě ne všechno ve Vesmíru probíhá tak, jak si představujeme. CI Tau b je velmi čilá planeta. Její oběžná doba činí devět dní. Astronomové ji nalezli na základě vlivu její gravitace na rychlost hvězdy.
Planetu s velmi krátkou dobou oběhu identifikoval Kaloyan M.Penev se svými kolegy z Princeton University. Masivní planeta zvaná HATS-18b vykazuje hmotnost 1,98 Jupitera a její oběžná doba činí 0,8378 pozemského dne. Vysoká hmotnost v kombinaci s pohybem ve velké blízkosti vyvolává extrémně silné slapové síly působící na její Slunci podobnou hvězdu HATS-18, vzdálenou 1.500 světelných let. Projevuje se to urychlením rotace hvězdy. Na obrázku: http://bit.ly/1tnddFH vidíme pokles svítivosti (magnitudy) HATS-18 v důsledku obíhající velké planety (obr. K Penev et al., HATS-18 b: An Extreme Short—Period Massive Transiting Planet Spinning Up Its Star, arXiv:1606.00848, June 2, 2016). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Ut, 14/06/2016 - 00:30
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top