I. Astromedicína versus vedecká medicína 12. časť + RYBY

Motto: „... Život je krátky, cesta umenia dlhá, okamžik prchavý, skúsenosť klamlivá, súdnosť problematická. Preto musí nielen lekár využiť všetko, ale aj chorý a jeho rodina - všetky vonkajšie okolnosti musia byť využité...“
Najstaršia veda súvisí s uvedomením si bolesti a snahou ju odstrániť. Medicína sa najskôr rozvíjala ako kultové liečiteľstvo - sugescia, zaklínanie, prinášanie obetí bohom (viď obetovanie Ábela z prvorodených zvierat a Kaina z úrody zeme). Nasledovalo obdobie, keď ľudia prinášali „bohom“ nielen zvieracie, ale aj ľudské obete - vzor im ukázal bratovrah Kain.

Sila myšlienky (2. diel)

Čo veľa ľudí nevie je, že každá myšlienka má frekvenciu. Myšlienku môžeme zmerať. Keď na niečo znovu a znovu myslíte alebo keď si to predstavujete v mysli, že máte nové auto, že máte peniaze, čo ste potrebovali, že budujete spoločnosť, nachádzate ideálneho partnera; keď si predstavujete, ako to vypadá, neustále vysielate súhlasnú frekvenciu. Myšlienky vysielajú príťažlivý signál, ktorý sa vráti naspäť k vám. Predstavujte si, jak žijete v dostatku a tým si ho pritiahnete. Funguje to vždy. Fungovalo vždy a so všetkým. Problém je v tom, že väčšina ľudí myslí na to, čo nechcú a potom sa čudujú prečo sa im to deje stále znovu a znovu. Zákon Príťažlivosti nezaujíma či to vnímate ako dobré alebo zlé, či to nechcete alebo chcete, proste reaguje na vaše myšlienky. Takže ak sedíte a pozeráte na horu vašich dlhov a cítite sa pri tom zle, vytvárate signál, ktorý vysielate ďalej do vesmíru.

YUKONSKÝ INCIDENT

"Pracoval jsem jako noční vrátný v Yukonu v dole na zlato, který se na zimu zavíral. Neměli jsme tam elektřinu. Byl jsem zcela izolován, měl jsem pouze svého psa. Toho dne jsem pekl chleba a griloval nějaké hovězí na kamnech. Byla zima 14. 2. 1950 a nikdo by se neodvážil vyjít ven do 30° mrazu. Toho dne se to stalo. Náhle přede mnou stáli ve dveřích tři muži. Vyděsilo mě to. Když jsem k nim mluvil, jen zírali a nic neříkali. Rozhlédli se po místnosti a já, abych ulehčil situaci, začal jsem s běžným klábosením. Napadlo mě, že jsou to asi Rusové. Studená válka totiž klepala na dveře a tak se o Rusku hodně mluvilo. Jenže oni na žádná ruská slova nereagovali. Nabídl jsem jim chleba, ale rovněž bez odezvy. Řekl jsem jim, aby zavřeli dveře, ale ty zavřeli až po chvíli, ale nikoli na můj popud. Mluvili "klapavými" a hrdelními zvuky."

Stránky

Top