Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí! (17)

Každý aspekt separačního režimu – zpředmětňování světa, přeměna života na peníze, program porozumění a kontroly, odcizení samostatného a separovaného já – je vepsán do oficiálního dogmatu naší civilizace, jímž je náboženství vědy. Jako mnoho náboženství, i věda zahrnuje ideologii, program a metodu. Ideologie konstruuje základní příběh našeho světa a jeho fungování, naši schopnost analyzovat možné a chápat ho buď jako skutečné nebo smyšlené; a rovněž zakládá naše definice toho, které typy vědomí jsou platné.

Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí! (16)

Spojení padesát let starého výzkumu DNA s padesát let starou holografickou vědou dalo zrod teorii, kterou nazýváme kvantovým biohologramem. Garjajevovy objevy fantomové DNA a charakteristiky DNA jako vlnového počítače silně naznačují, že tu hovoříme o něčem víc, než jen o pouhé teorii, ale vlastně o fyzikálním mechanismu našeho zjevení se prakticky z ničeho. Kdybychom šli do důsledků, dalo by se říci, že jsme „přišli odnikud“...

Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí! (15)

Garjajevova skupina přišla v roce 1994 s teorií DNA jako vlnového biopočítače. Tito vědci tvrdili, že 1) existují genetické „texty“ podobné textům v lidském jazyce, které jsou stejně jako ony závislé na kontextu; 2) že chromozomální aparát se chová jako zdroj i jako přijímač těchto genetických textů a 3) že chromozomální spojité prostředí se chová jako dynamická holografická mřížka, která zobrazuje nebo vysílá slabé laserové světlo a solitonová elektroakustická pole. Přišli vlastně na to, že DNA se transformuje na fyzickou hmotu, přičemž ji usměrňují světelné a zvukové signály.

Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí! (14)

Co potom jsme? Zatím nevidíme, jakou rovnováhu užívání genomu se snažíme nastolit – zda to bude k dobrému nebo to vyústí v něco špatného. Dokonce ještě ani netušíme, zda si uchováváme svojí „lidskost“ a genetickou integritu. Lidstvo nikdy předtím takto průlomový projekt nespustilo. Často se říká, že „mít mapu ještě neznamená znát krajinu,“ a přesně to samé platí i o „mapě“ lidského genomu. Čtením mapy rozhodně neodhalíme přírodní účinky experimentů v reálném životě. Ve složitých a spletitých systémech mohou i malé změny narůst do nestvůrných důsledků, často nepředvídatelných a potenciálně katastrofických.

Top