Obrázok používateľa CEZ OKNO
Kvantové vědomí

"V roce 1976 jsem vyrovnal své čakry, terapií podle Reicha dovedl své tělo k orgastickému vyvrcholení, sedával v „horkém křesle" gestaltterapie, re-aktivoval jsem dramata svého dětství v psychodramatu, prozkoumával sub-osobnosti a stavy ega v psychosyntéze a transakční analýze, naučil se více než stovce meditačních technik, byl jsem „rebirthován" a zpíval jsem Jméno Boží v několika různých jazycích. Přesto jsem se cítil neúplně. Neměl jsem onen uklidňující pocit, že bych věděl, kdo jsem, nenašel jsem trvalou zkušenost sebe; nemohl jsem poukázat na neměnné Já. Sestával jsem nadále z různých já, která se měnila, kdykoliv jsem se dostal do jiného emocionálního stavu. V jednom okamžiku jsem se měl rád, v dalším ne. Jeden den jsem byl spokojený se svým životem, další den jsem byl neklidný."

"Při zkušenosti kvantového vědomí jde o to, otevřít dveře k větší skutečnosti, která nabízí širší kontext, do kterého můžeme „vevázat" naši zkušenost. Namísto zakoušení bolesti, izolace, frustrace nebo odtrženosti jako stavů, které jsou samy o sobě absolutní, získává člověk cit pro větší celek, pro to, jak – v terminologii fyzika Davida Bohma – „vše je spojeno se vším". Ačkoliv pocit spojenosti, dokonce neoddělitelnosti od ostatního stvoření, má tendenci přicházet a odcházet – člověk neprožívá kvantové vědomí 24 hodin denně – rozpouští periodická zkušenost vliv dřívějších omezených vzorců myšlení a přesvědčení. Už jen jediný přechod do kvantového vědomí může změnit trvale způsob, jak zacházíte s chronickými způsoby chování.

Když jsem se pokoušel překlenout tuto propast sám pro sebe, chápal jsem tento proces jako procházení „úrovněmi vědomí". Každá „úroveň" má zvláštní chápání a zkušenosti, kterými člověk může procházet „cestou" k další úrovni. Dalo by se to přirovnat k „oprávnění projít", kdy se s každým novým, na zkušenosti založeným pochopením nějakého aspektu vědomí stáváme svobodnějšími, abychom se vydali k dalšímu aspektu vědomí či k další úrovni chápání. Těmto přechodům, jimiž se prochází, říkám „kvantové skoky". Když se prochází nějakým aspektem vědomí, otevírají se nové přístupy, činí se nové zkušenosti, a pak lze pokračovat k dalšímu aspektu vědomí. Napočítal jsem sedm úrovní, ale toto číslo není nikterak absolutní. Odráží prostě stupně či roviny, které jsem zakoušel já.

Z těchto důvodů kvantový přístup nezdůrazňuje integraci nepravých já z raného dětství; nezabývá se uváděním traumatu do nové souvztažnosti ke zdroji a neprogramuje nová přesvědčení. Kvantová psychologie se zajímá především o ono ty, které je za všemi těmito částmi, traumaty a nepravými já. Čirá zkušenost kvantového vědomí není skutečně o integrování čehokoliv; je o poznání a zakoušení základní jednoty – základní nepřítomnosti či vzájemného propojení všech částí mezi sebou. V této základní zkušenosti jednoty lze zakoušet pravou celistvost, která je ve skutečnosti kontextem všeho. A co je ještě důležitější: je to kontext, který tu už skutečně je... Jde o poznání toho, co jest, totiž společné jednoty, kterou všichni sdílíme. V tomto prostoru mizí problémy a vynořujete se vy. Jinými slovy, stáváte se pozadím, které se nikdy nemění, a problémy, ať jsou psychologického nebo emocionálního rázu, jsou nahlíženy jako proměnlivé popředí. Stručně řečeno: moderní psychologie se zajímá o popředí, kvantová psychologie se zajímá o pozadí. To neznamená popírání popředí, nýbrž nakonec jednotu popředí a pozadí."

-ukážka z knihy-


Recenzia


Do rukou se mi dostala kniha: Kvantové vědomí, Praktická příručka kvantové psychologie, Stephen Wolinsky. Jsem velice skeptický k různým terapiím a alternativním psychologiím ve stylu „new-age“, které se snaží tvářit jako duchovní a přitom spíše odvádějí od duchovního cíle, vyjma těch, které se opírají o přímé poznání sebe a zákonitost vědomí Já, tedy těch, co neodvádí pozornost od skutečného cíle, kterým je poznání sebe v ryzím sebe si vědomém vědomí a nezamlžují skutečnou podstatu všech strastí, kterou je ego. Celá současná existující oficiální psychologie a s ní spojená psychoterapie (hlavní vědecký proud) jsou jen odrazem stavu ega. Popisují ego z různého pohledu a snaží se „léčit“ bídný stav ega směrem k o něco méně bídnému stavu ega, které je však stejnou nesvobodou a strastí. Výše uvedená kniha je však takřka praktickým manuálem pro práci s mocí pozornosti vědomí v sebe si vědomém pozorujícím vědomí. Vychází ze znalostí vědomí jako prvotního subjektu a našeho pravého Já, které je zdrojem všech zkušeností, které zakoušíme jako mysl. Popisuje principy práce s pozorností na jednoduchých, ale praktických meditačních cvičeních, které mohou být pro někoho opravdu užitečná. Opírá se o nauku advaity i kašmírského šivaismu, jehož tantrický pohled preferuje. Současně také uvádí citace význačných předních vědců z oblasti kvantové fyziky a uvádí je do souladu s poznáním sebe sama jako vědomí Já, jak učí tyto tradice. Nejsou v rozporu, ale naopak. V knize je zmínka i o Bhagavanu Nitjánandovi, Ramanu Mahárišim a dalších a také o nedvojném tantrickém díle Spanda kárika, které pojednává o tvořivém aspektu vědomí. Hovoří se zde také o způsobu rozpouštění energií vasán. Uvádí postup odtahování pozornosti neboli bytí „svědkem“, ale také zmiňuje přímější tantrický přístup, který přímo danou zkušenost v ohnisku pozornosti vědomí Já jsem Já jsem přetransformuje v blaženost a světlo vědomí, což osobně preferuji jako přirozenější. Nenašel jsem v knize nic, s čím bych nesouhlasil a většinu věcí jsem si sám uvědomil na stezce. Mohu jedině doporučit. Praktické a srozumitelné, bez zbytečného balastu.

Jiří Krutina

Čerpané z: Jiří Vacek.cz

Rubriky: 
marec 03, 2008 15:50 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top