Obrázok používateľa CEZ OKNO
Nebeské symboly Mezopotámie

Pokračujeme v seznamu základních symbolů Staré Mezopotámie. Zaměříme se tentokrát na symboly nebeských těles a bohů.
Rozdělení nebes
Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie[1] str.32
V babylonské astronomii byl východní horizont rozdělen do tří vertikálních pásem, „cest" Enlila, Anua (An) a Ey (Enki), která se používala k určení postavení osmnácti souhvězdí zvěrokruhu uznávaných asi od roku 1000 př.n.1. Později byla tato souhvězdí přiřazována jednotlivě nebo v párech ke dvanácti měsícům a naznačila tak pozdější zvěrokruh.
Bylo známo pět planet: Merkur (zvaný „Skákající"), Venuše, Mars, Jupiter (zvaný „Přívoz") a Saturn (zvaný „Stálý").
Mnoho názvů souhvězdí bylo stejných nebo podobných těm, která přinesl do moderního světa řecký astronom Ptolemaios (asi roku 150 n.l.).
Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie[1] str.102
Podle jedné tradice existovala tři nebe položená nad sebou. Na nejnižším byly hvězdy, střední nebe bylo domovem Igigú a nejvyšší Anua (An).
Podle jiné, astronomické, tradice byl východní horizont rozdělen na tři vertikální pásy.

Hlavní nebeská tělesa

Nebeské těleso

Bůh

Symbol a vyobrazení
na hraničním kamenu kudurru

Slunce

Utu (Šamaš)

Kotouč s čtyřcípou hvězdou (od akkadského do
novobabylonského období, někdy na tyči jako standarta.

[1]

Podle některých badatelů byl symbol slunce
později přenesen na Aššura.

čtyřcípá hvězda v kruhu, sluneční disk



[1]str.188



 



[12]

Měsíc

Nanna-Suen (Sín)

ležící půlměsíc, často v kruhu

[1]

půlměsíc



[1]

půlměsíc v kruhu



[1]


[12]
A/Aa

chaldejská měsíční bohyně

[1]



 

kotouč  s osmi paprsky

[1]

   

Venuše

Inana (Ištar)

osmicípá hvězda, od Starobabylónské období
často hvězda v kruhu
[1]



podle jedné z vedlejších tradic byla dcerou Nanny a sestrou
Utua.
[1]

osmicípá
hvězda



[1]

 

[12]

Merkur

někdy spojován s bohem Nabú

klín, možná písařský stylus  (někdy
spočívající na hliněné tabulce), zvíře - had-drak

[1]

klín, stylus



[1]
[14]

[12]
 

[13]
 

Mars

snad spojován s bohem Nergal / Erra

 žezlo s jednou či
dvěmi lvími hlavami

hůl s hlavou lva-démona (lev se vztyčenýma
ušima),snad i se dvěmi lvími hlavami

[8],

možná i symbol mouchy
[1]

hůl - lví hlava



[1]
žezlo - 2 lví hlavy ?



[8]



[12]


Podle jiných zdrojů se může jednat o symbol Ninurty.
 

[14]



[15]


Jupiter

 Marduk ?



trojúhelníkový rýč či motyčka

zvíře - had-drak
[1]

rýč



[1]



[14]



[13]

 

[15]

 

Saturn

snad spojován s bohem

Ninurta ?


pták na bidýlku (novoasyrské umění)
[1]

Ninurta někdy spojován s bohem

Ningirsu

pluh

zvíře - lev[1]

pták na bidýlku

[13]



[14]
pluh



[1]



[15]
 

 

Souhvězdí a znamení

Souhvězdí a znamení
Mezopotámie

(naše označení)
Symbol a vyobrazení

Sedm (bohů)

(Plejády)

sedm teček či koulí jako sedm bohů (novoasyrské a
novobabylonské umění), někdy uspořádány ¨v kruhu kolem jedné,
často blízko symbolů slunce a půlměsíce
[1]



někdy 7 hvězd (snad spojení s Plejádami - asyrské, babylonské a
pozdější umění)
[1]

Enlil ?

podle [7]

souhvězdí Plejády?

7 hvězd




[1]

 

 

Enlil / Ellil

(Pastýř/Bootes)

rohatá čapka
[3]

(tiára) někdy 3 nebo
2(Babylonie) čapky
[1]




astrologicky spojen se
souhvězdím Bootes
[1]

 


souhvězdí Plejády?
[7]

7 malých koleček?[7]

rohatá čapka



[1]


[12]


[14]

Enki / Ea

(Ryby, Vodnář ?)



hůl s
hlavou berana, tiára

zvíře - koza-ryba a želva
[1]





astrologie - Ryby, Vodnář

na kudurru byl Enki zobrazován symbolem tiáry,
holí-beranem a želvy

symboly zobrazovány často v
blízkosti postavy kozy-ryby (suhurmašú) která mohla
představovat Enkiho nebo mít jen obecný ochranný význam
[1]

rohatá čapka



[1]

 

[14]
hůl - beran




[1]



[15]
 
želva



[1]


[12]
 
koza-ryba?

[15]
 

Išhara

(Štír / Scorpio)

zvíře - had bašmu, později štír (pozdní kassitské umění),

souhvězdí Štíra
[1]



[1]


[12]
[14]

Velká dvojčata

(Blíženci / Gemini)

spojena s bohy-dvojčaty Lugal-Irra a Meslamta-Ea, stráží vchody, drží sekeru a
žezlo
[1]



[1]
 

 

Pabilsag

(Kentaur / Centaurus)

postava je známa z kassitského,
středoasyrského a helénského období
[1]

spojována s Pabilsagem (helénská kultura)[1]

kentaur




[1]


[14]
 

Šala

(Panna / Virgo)


bohyně zemědělství -klas ječmene, souhvězdí Panny
[1]

klas ječmene


[15]



 

Další souhvězdí

souhvězdí Mezopotámie

 (naše pojmenování)
symbol a vyobrazení

Anunítu

(SV část Ryb / Pisces)[1]

Také babylonská bohyně.

 

     

Berla

(Vozka / Auriga)[1]

Berla byla také symbolem boha Amurrua (Martu)[1]

     

Bizon

(část Kentaura / Centaurus)[1]

sumersky gud-alim

akkadsky
kusarikku[1]

     

Brány

Babyloňané souhvězdí zvali také jako zbraň Ilaby.[1]

 

 

 

Býk nebes

(Býk / Taurus)[1]

V babylonském Eposu o Gilgamešovi hrdina
Enkidu vrhá býčí stehno na Ištar.  To může být pokusem
vysvětlit, proč v souhvězdí chybí zadní část býka.
[1]

Symbol býka byl spojen s bohem Adadem (Iškur)
a také Nanna-Suenem
[1]

bohyně Damgalnuna (Damkina)

byla astrologicky spojována s naším souhvězdím Malý vůz (Malá
medvědice)
[1]
     
souhvězdí symbolizované hvězdami Duha a Kůň

(část
Andromedy)



[14]

Lev

(Lev)[1]

Vepř

(snad Delfín)[1]

Astrologicky propojen s bohem Damu.[1] 

Hvězdy

hvězdy Mezopotámie

 (naše pojmenování)
symbol a vyobrazení

Duha

(hvězda v souhvězdí Andromedy)[1]

Duha, akkadsky manzát, byla označením bohyně a
také hvězdy. Hvězda byla zobrazena na kudurru jako duha klenoucí
se nad koňskou hlavou.
[1]



[14]

 

 

Kůň

Hvězda Kůň se nacházela v blízkosti hvězdy
Duha.
[1]

Hvězda byla zobrazena na kudurru jako koňská hlava pod klenbou
duhy.



[14]

Berla

(Vozka / Auriga)[1]

Berla byla také symbolem boha Amurrua (Martu)[1]

Lisin

(Alfa v souhvězdí Štíra)[1]

Bohyně-matka.

[1] Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999
[2] [1], str.17: Dvanáct symbolů vytesaných na skalních asyrských reliéfech v Bavianu (Khinnis) z příkazu krále Sennacheriba (704 - 681 př.n.l.). V doprovodném nápisu je vzýváno dvanáct božstev v pořadí: Aššur, Anu, Enlil, Ea, Sín, Šamaš, Adad, Marduk, Nabú, Nergal (?), Ištar, Sedm.
[3] [1], str.178: Od začátku třetího tisíciletí př.n.l je čapka se sedmi páry rohů položených na sobě charakteristickou pokrývkou hlavy božstev. Od pozdního kassitského do novobabylonského období je možné ji vidět jako oddělený symbol, často stojící na stupínku. Poté byla dále používána jako odznak božství v achajmenovském umění. Původně byla obecným označením božského postavení, ale její použití jako symbolu konkrétního hlavního božstva nebylo nikdy důsledné. Na kassitských kamenech kudurru se tento symbol nazývá stejně jako symbol nejvyššího boha Anua (Ana), ale v novoasyrském umění byl zřejmě přenesen na nového národniho boha Aššura. Někdy však tři čapky reprezentovaly Aššura, Anua (An) a Enlila nebo v Babylonii dvě takové čapky symbolizovaly poslední dva. Velmi vzácně stávala třetí čapka symbolizující Eu (Enki) v místě jeho hole s hlavicí ve tvaru hlavy berana. Styl boží čapky se občas měnil podle módy. Buď měla tvar kopule nebo byla její střecha plochá, někdy byla lemována peřím nebo ji završoval knoflík či fleur-de-lis (lilie).
[4] [1], str.210: Aspekty Šamaše z válečkových pečetí z akkadského období.
[5] [1], str.142: Gudeu, prince z Lagaše, uvádí k bohu Enkimu jeho osobní božstvo Ningišzida. Na obrázku s rohatými hady (bašmú) vystupujícími z jeho ramen. detail z Gudeova vlastního válečkového pečetidla, novosumerské období.
[6] www.uned.es/geo-1-historia-antigua-universal/MESOPOTAMIA/kudurru3.htm
[7] www.mingyuen.edu.hk/history/1baby/17nimrud/6nimrud-genie/Mesopotamian Mythology Listing.htm
[8] [1], str.195: Hůl nebo šavle s hlavou lva (nebo spíš lva-démona, s oslíma ušima) se vyskytuje jako motiv od akkadského po novobabylonské období. Z nápisů na jednom kudurru a novobabylonské stéle je patrné, že je to symbol boha podsvětí Nergala. Žezlo s dvouhlavým lvem je obvyklým atributem a symbolem v novosumerském umění a je zde spojováno s různými božstvy, mužskými i ženský- mi. Na kassitských a novoasyrských památnících to zřejmě byl symbol konkrétního božstva... mohl by to být Nergal, Ninurta nebo Nusku. Nergal je nejpravděpodobnější možností vzhledem k nápisům.
[9]
[10]
[11]
[12] Hraniční kámen (Boundary stone) - kudurru
kassitská dynastie (cca.1125-1100 př.n.l.) asi jižní Irák
The British Museum, Museum Number: ANE 102485
www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/print?OBJ4618
[13] Hraniční kámen (Boundary stone) - kudurru
babylonské umění (cca.978-943 př.n.l.) Sippar, jižní Irák
The British Museum, Museum Number: ANE 90835
www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/print?OBJ4585
[14] Hraniční kámen (Boundary stone) - kudurru
babylonské umění (cca.1125-1104 př.n.l.) Sippar, jižní Irák
The British Museum, Museum Number: ANE 90858
www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/print?OBJ4587

... pokračování příště ...
Pavel Mat
Zdroj: MÝTY.info

Sekcie: 
september 30, 2009 23:17 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top