Tento příběh je největší a nejznámější setkání 3. druhu v Polsku, které se týkalo UFO. V roce 1978, 71letý rolník Jan Wolski, občan vesnice Emilcin blízko Opola Lubelskiego ve východním Polsku, přežil blízké setkání s mimozemšťany. Na cestě na pole, poblíž lesní cesty, po které jel povozem taženým koňmi, byl osloven bytostmi, které ho doprovodily k objektu připomínajícím domek visící ve vzduchu ve výšce 4-5 metrů, stříbrného vzhledu s hladkými stěnami bez žádných oken. Pod ním na trávě byla malá jakoby nástupní plošina. Náhle se před ním objevila další postava, která ho zvala k návštěvě daného objektu. Po nástupu na plošinu se náhle zvedli a vstoupili do vznášejícího se objektu. Vnitřek byl tmavý, ale osvětlený, bez žádného viditelného zdroje světla. Byly tam také malé lavičky. Kolem byly další bytosti. Byly trošku menší, než je známe, měli temně zelené tváře. Jejich oblečení byl černošedý overal pokrývající celé tělo bez jakýchkoliv spojů nebo zipsů. Měli šikmé oči a místo úst tenkou štěrbinu. Mezi prsty měly tenké blány. Kolem sebe měly obtočený prstenec připomínající trávu. Hovořily neznámým jazykem. Pana Wolského zaskočilo tempo dialogu: „zdálo se mi nemožné, aby sobě rozuměly“. Náhle vstoupila do místnosti vážnější osoba, po jejímž příchodu ostatní ztichly.
Posunky mu bylo řečeno, aby se svlékl. Poté se ho dotýkaly „nějakýma dvěma velkými talíři na různých částech jeho těla“. Při této proceduře entity jedly zvláštní potravu připomínající zmrzlý rampouch. Po pár minutách jejich „bádání“ mu dovolily se obléci. Návštěva tímto skončila. Dále jsem se rozloučil tím, že jsem sundal z hlavy svůj klobouk a řekl nashledanou a oni se rozloučily s tím že se uklonily. Celý čas se chovaly velice důstojně a chtěly mi i nabídnout jejich „slizké“ jídlo, které jsem ale odmítl. Bez problému jsem sjel dolů po plošině a co nejrychleji jsem spěchal domů povědět všem co mě potkalo. Pan Wolski byl léta zkoumán odborníky a vědci, kteří potvrdili jeho pravdomluvnost a také potvrdili tento incident. Dnes je na tomto místě památník této události.
Badatelé byli schopni nalézt dodatečné svědky. Našli Adase Popioleka, šestiletého chlapce, který si hrál se svou čtyřletou sestrou na farmě, která je vzdálena asi 800 m západně od místa setkání. Matka dětí, která byla uvnitř domu a připravovala jídlo, si vzpomíná, že slyšela “jakési děsivé hromobití” toho rána 10. května. “Krátce potom,” podle hlášení WCPE-UFO, “její syn Adas vešel dovnitř, aby jí řekl, že viděl letadlo připomínající autobus, jak letí velmi nízko nad stodolou. To letadlo mělo jen jedno okno a skrze něj viděl Adas pilota… Když se loď přiblížila blízko dvorku farmy, letadlo vertikálně stoupalo vzduchem a zmizelo. Bylo to v tu chvíli, kdy bylo slyšet ‘hrom’, který slyšeli dva další lidé kromě Adase a jeho matky.”
Nedávno polský ufolog Piotr Cielebias poslal přepis rozhovoru s Wolskim, který v roce 1990 zemřel. Rozhovor vedl Henryk Pomorski v červenci 1978, pouze dva měsíce po incidentu. V roce 2005 ufologická organizace Nautilus se sídlem ve Varšavě zdvihla pomník na vzpomínku Wolskeho případu, který zobrazuje kovovou krychli balancující na vrcholu kamene, čímž se stává prvním pomníkem mimozemského únosu na světě.
Umělecké ztvárnění svědecké výpovědi Jana Wolskiho
Preklad: Radim Žárský
Zdroj: Exopolitika.cz
