Obrázok používateľa CEZ OKNO
Pyramidy - Mars - Sirius 11: Mrtvá města Brazilie - Kolonie Atlantidy

Atlantidu a Lemurii nám dnes připomíná množství rozvalin, soch a pyramid na celém světě. Robert Scharru ve své knize „Zmizelé světy“ píše, že na většině ostrovů Mikronezie a Polynesie se nacházejí rozvaliny měst, soch a přístavů, jejichž rozměry a architektura svědčí o civilizaci bezesporu více rozvinutou, než ta, která existuje na těchto ostrovech dnes. Korálové ostrovy oplývají rozvalinami osad, přístavů i chrámů.



Na ostrově Ponape je 800 staveb, 400 čedičových osad, zvedá se tu chrám a kovové přístaviště a kanály. Chrám je postaven nad sítí komor a sklepů spojených kanály a v centru je místnost ve tvaru pyramidy. Na ostrově Kusas je cyklická ohrada a kanonický chrám a vše je obehnáno vysokými stěnami. Na jiných ostrovech jsou pyramidy stejné, jako na ostrově Soglasia. Ohromný megalitický blok na ostrově Tungatabu s výškou 20 stop a váhou 95 tun. Na fotografiích Thora Heyerdala na Maledivách jsou dlouhouché modly jako na Velikonočních ostrovech. To jsou Lemurijci. Také zde vyfotografoval pozůstatky kamenných tabulí se znakem svastiky - starým symbolem ponoření se Ducha do hmoty a také starým symbolem člověka. Také jsou zde znaky mandaly - symbolem Slunce, znaky nekonečnosti jako ležaté osmičky, znaky ryb a jakéhosi létajícího stroje nebo ptáka. Patrně je to výtvor prvních podras Lemurijské rasy. Také odhalené tabulky v Indii, které dostaly název „Svatý alfavit Lemurie“ (státu Mu) obsahovaly již více než jemné znaky podobné písmu. Uprostřed nich je symbol Slunce - tečka či bod v kruhu. Také strom života - kříž uzavřený v kruhu, prostý kříž, svastika a znaky již více upravené a podobné písmu byly nalezeny v Tichých (mrtvých) horách Brazílie. Znaky patřily pozdním rasám Lemurijců nebo prvním rasám Atlanťanů.

Také v Indii byly nalezeny tabulky Naakalů plukovníkem Jamesem Churchwardem, který zde žil plných třicet roků, v jakémsi chrámu, který nejmenuje. Rozšiřování tabulek hovoří o tom, že před 50 tisíci léty v Tichém oceánu existoval kontinent Lemurie a jeho 40 milionů obyvatel bylo zničeno jakýmsi kataklyzmatem. Podrobně o tom píše Robert Sharru ve své knize „Sto tisíc let neznámé historie lidstva“.

Plukovník hovoří o 2600 tabulkách, které byly nalezeny nedaleko Mexica geologem Nivenem. A tyto tabulky se shodují se „Svatým alfavitem“ země Mu - Lemurie. Písmena pak jsou podobná runovému alfavitu, odhalenému na Měsíci americkými astronauty. Jaká civilizace je tam zanechala? O tom se píše v kapitole „Znaky a symboly Seleny“. Mariánské ostrovy v Mikronézii - vulkanické, byly vystaveny velkým tajfunům a zemětřesení, ale i zde jsou rozvaliny Lemurie. Na ostrově Rota je velká plošina obehnaná sloupy. Na ostrově Tipian jsou sloupy pyramidálního tvaru, některé z nich jsou obehnány kopulovitými (polosférickými) kameny.

Na všech ostrovech jsou pyramidy. Na ostrově Samoa je pevnost ze sklovitých kamenů. Na Havaji, kolem Haiti, v Austrálii, na Markézách - všude jsou rozvaliny pyramid. Podivuhodné Rudé hrady v pouštích Ameriky se vztyčují na stovkách metrů na IDEÁLNĚ PYRAMIDÁLNÍM ZÁKLADU. Věda neobjasní tyto stavby, vše připisuje přírodnímu zvětrávání nebo vulkanické činnosti. Ale to je příliš nepřesvědčivé. Znalci historie Atlantidy je zcela jasné, že jsou to pozůstatky chrámů Atlanťanů na pyramidálním základu. A co takové viklany, které na sobě stojí a dotýkají se jen špičkami. Jak se takový balvan drží na malinkaté základně? Zde je funkční zákon gravitace nebo symetrie naší civilizaci zatím neznámý. Stejně tak i bumerang s jeho překvapivým geometrickým tvarem, vytvořen starou civilizací planety. Proč se bumerang vrací k tomu, kdo jej poslal, jestliže nedosáhl cíle? Do jeho konstrukce je vložena pro nás neznámá matematická závislost.

Gigantické koule ve státě Arizona v USA se drží jen na jednom bodu základny a je možné je rozkutálet, ale nepadají. A čím objasníme celý ostrov na Shetlandách, složený z ideálně pravidelných šestiúhelníků? Jmenovitě takový tvar mají mnohé krátery na odvrácené straně Měsíce. To znamená stará intelektuální rasa do nich vkládala zákony vlivu tvaru na prostor a čas.

Podivuhodné skalní tvary v kaňonu Tinajani v Peru a „Věž ďáblova“ ve státě Wyoming - věda také přirovnává ke zvětrávání a vulkanické činnosti. Ale nemálo vědců se přiklání k tomu, že Ďáblova věž se svojí výškou 390 metrů byla prací rukou člověka a uznávají její věk asi tak na 200 milionů let.

Odpověď na všechny tyto otázky zatím nemáme, ale v prospěchu Atlantidy a Lemurie je příliš mnoho neprověřených faktů.

Na Kanárech na ostrově Grand Kanaria jsou kameny s obrázky, jako jsou spirály, kruhy, kříže a hadi. Nadpisy na kamenech připomínají latinská písmena B.H.C.I (nebo V.N.S.I). O podobných nápisech píše americký badatel G. Wilkins ve své knize „Zapomenutá města Jižní Ameriky“. V roce 1938 v archívech královské knihovny v Rio de Janeiro se dostal k podivnému rukopisu na starém pergamenu. Wilkins strávil velmi mnoho svého času na překladu tohoto díla a setkal se tak s jinými prameny, které se zmiňují o zasypaných a ztracených mrtvých městech Jižní Ameriky a s jejich tajemnou historií.

Mrtvá města Brazilie - kolonie Atlantidy

Uvedu úryvek z rukopisu G. Wilkinse: „Historická studie o starém a tajuplném velkém městě bez obyvatel, které bylo nalezeno v roce 1753 v Americe... my v hloubi krajiny, přiléhající k... Mistr Kan... a jeho oddíl se 10 roků posunují po této divoké houštině a pátrají po starých stříbrných dolech...

My jsme vyšli do horního pásma, které bylo natolik vysoké, že se sbíhalo s nadzemskými prostorami... Třpyt hory ještě z dáli probouzel naše nadšení a zvláště, když ji slunce osvětluje, ukáží sluneční paprsky na sta barev na třpytících se krystalech...

Jeden z našich černochů náhodou odhalil cestu procházející mezi dvěma horami. Dobré tři hodiny jsme vystupovali po této staré cestě, vábily nás začarované krystaly, které se tam na skalách třpytily a leskly barvami duhy... Na vrcholku jsme udělali přestávku a před námi se otevřelo nádherné panoráma, uviděli jsme veliké město... Potom nám bylo jasné, že je město neobydlené...

Do mrtvého města jsme vešli po jedné cestě... přes 3 vysoké oblouky. Pod hlavním obloukem jsme viděli jakási písmena, ale nemohli jsme je přečíst ani napodobit pro jejich velikou výšku nad zemí.

Dále šla ulice široká jak 3 oblouky, tu a tam byly rozhozené domy, masivní fasády již časem zčernaly. Na stranách byly nápisy odhalené k prohlídce, ale těžké pro chápání. Zdálo se, že nepatřily ani k jedné kultuře, ale k mnohým kulturám. Byly tu i terasy odkryté a bez stříšek. Ty byly pouze v domech. V některých domech byla spálená podlaha a v jiných již rozmáčené desky. S pocitem strachu a neklidu jsme zašli do některých domů, ale ani v jednom jsme nenašli zbytky zařízení nebo jakéhokoliv nábytku podle kterého by bylo možné něco zvědět o lidech v nich žijících. Uvnitř domů bylo temno, jen stěží tam mohlo proniknout denní světlo, a když klenby odrážely naši řeč ozvěnou, tak jsme se lekli svého vlastního hlasu.

Bylo to podivné město a my jsme šli dlouhou ulicí vedoucí ke krásnému náměstí v jehož středu byla neobyčejně veliká a majestátní kolona asi sta sloupů z černého kamene a na nich , na jejich vrcholku se rozprostírala socha člověka... jedna jeho ruka spočívala na stehně a druhá byla natažena vpřed a ukazovala na sever. V každém koutě náměstí stály obelisky ze stejného černého kamene, ale nyní byly silně poškozené a byly na nich znát zásahy blesků.

Po pravé straně náměstí se nacházela velikánská budova, která byla viditelně tou hlavní ve městě... za vchodem byl veliký sál. Hejno netopýrů vzlétlo přímo před námi. Když jsme opět se vypravili na ulici, nad hlavním vchodem jsme objevili vyobrazení mladíka, který byl vytesán ze stejného kamene, stál napůl otočený s obnaženým tělem do půl pasu a v ruce držel štít. Hlava byla ověnčena vavřínovým věnečkem, tvář byla bez vousů a boky mu obepínal pás, oblek byl rozhalen na štíhlé postavě. Pod štítem se podařilo rozlišit napůl setřené znaky.

Na levé straně náměstí je druhá, plně rozbořená budova, ale ruiny hovořily o tom, že zde očividně byl chrám, neboť se zachránila veliká fasáda a uvnitř stály kamenné sochy. Tento chrám zaujímal velký prostor a v jeho zničených sálech zůstalo množství překrásných předmětů, kamenných soch a kříže rozličných tvarů...

Za touto budovou ležela velká část města v rozvalinách, pohřbená pod masami půdy nebo rozpukané velkými puklinami. A v tom dopuštění nebylo ani travičky, ani keře, ani stromy. Kolem byly jen hromady kamení...

Z jedné strany náměstí protékala velmi klidná řeka dostatečně široká a plná vody. Pole za řekou zarostla zelení a květinami... My jsme byli nadšení celou řadou jezer, kolem kterých rostly divoké růže a hemžila se hejna kachen... Tři dny jsme šli dolů po řece dokud jsme nenarazili na bouřlivou, ohlušující a pěnivou peřej. Dále se řeka rozlévala doslova jako oceán. Celý prostor byl plný poloostrůvků pokrytých zelení.

Na východě této peřeje jsme odhalili různé podzemní jeskyně a úžasné propasti. Za rozbitými kameny jsme našli pruty stříbra, které mohly být vytěženy v dávno zavalených šachtách. Některé jeskyně byly přikryty kamennými deskami a označené tajnými značkami.

Mimo toho nad portálem chrámu jsme uviděli další písemné vyobrazení. Na vzdálenost výstřelu z děla od mrtvého města se nacházela budova podobná záhadnému domu, který byl dlouhý 250 stop a pyšnil se velkým přístřeškem ze kterého schody z různobarevného kamene... vedly do velkého sálu a odtud do 15 menších komnat. V každé z těchto místností byla fontána... s jejíž pomocí se vody stékaly ve vnějším dvorku... kolonády na jihu ve tvaru pravoúhelníka, ručně opracovaná, byla korunována také zvláštními znaky. Tak tedy, opustili jsme tuto podivnost a sešli jsme ke břehům řeky k průzkumu zlata.

A tak 41 znaků tohoto tajemného rukopisu ne víc jak 20 je téměř stejné jako písmena řeckého alfavitu. Dva znaky jsou podobné arabským cifrám. Tyto záhadné nápisy na deskách, které byly odhaleny v daleko vzdálených místech jako je Teylor a Brazilské pobřeží, skutečně patří staré civilizaci Atlantidy nebo Lemurie.

O třináct roků později po odhalení tohoto mrtvého města Brazílie - dne 23.3.1773 v archívech gubernátora jižní brazilské provincie San Paolo se objevil zápis o náhodném odhalení druhého mrtvého města neznámého původu. Město bylo nalezeno a odhaleno v ohbí řeky Rio Pekari.

V mnohých mýtech a rukopisech z Jižní Ameriky se dozvídáme o bílých vousatých Indiánech se světlými vlasy a modrýma očima. G. Wilkins přepisuje vyprávění účastníka druhé expedice v roce 1926 k mrtvému městu Jižní Ameriky.

Cesta nás přivedla do dlouhého tunelu, který procházel skrze skálu. Tajil se až dech... mrtvé město s rozvalinami a chrámy, ozdobené množstvím sloupů, neobyčejné pyramidy pokryté letitými stromy a utopené v džungli. Velkolepé sochy zpustly, fontány byly zanedbány. Pod námi byla stará stěna tak vysoká, že lesní stromy sotva dosahovaly jejího vrcholku. Prošli jsme se dál po starém městě a došli jsme tam, kde stály dvě fantastické vysoké věže. Jedna připomínala FALUS a druhý vrcholek byl podoben hrušce zaoblené u úpatí. Přímo u paty dvou dalších stěn se rozprostíralo množství kamenných domů.

Tady se nám podařilo vystopovat a zajmout jakéhosi trpaslíka (pidimužíka). Měl hustou chundelatou bradu (vous) dlouhou až po pás, ruce měl silné a velké. Opásán byl podivuhodným řemenem ozdobeným přezkami z čistého zlata. Jinak byl nahý. Setkali jsme se i s jiným Pygmeji - ale u všech byla bílá - až nezdravě bílá pokožka. Měla barvu jako velmi stářím zažloutlá slonová kost.

Viděli jsme i jejich ženy, které měly velmi hezké črty ve tváři, měly dlouhé vlasy a krásné světle modré oči. Tyto ženy byly také obnažené a vlasy jim splývaly až k nohám, ruce měly ozdobené zlatými náramky a šíje zlatými náhrdelníky.

My jsme se zajímali o průzkum obrovského chrámu - pyramidy, která uvnitř celá zářila zlatem. Pozlacené byly i sloupy, stropy i stěny. Na zlatých plátech byla vyražena písmena. V některých chrámech - pyramidách, kde jsme chodili, šly nám vstříc hluboké mramorové s modrým žilkováním oltáře potřísněné starou krví nebo rzí… Tady ale bylo tolik zlata!...

Vysoko nad hlavou byly niky či galerie zaplněné zlatými předměty, nádobami, řetězy, řády či jakási rozlišení a také štíty a tabulkami hustě pokrytými hieroglyfy. Úplně jsem ztuhnul před 8 okouzlujícími slunci ze zlata. Na stěnách tohoto mauzolea byly vyobrazeny skupiny nádherných mužů a překrásných žen a nad jejich hlavami jako svatozář zářily hvězdy a měsíc ze zlata... Vše bylo popsáno záhadnými znaky.

Mnohé expedice měly později zájem projít mrtvými městy Brazílie, ale byly zničeny Indiány. Zobrazení nádherní mužové a ženy náleželi k rase Atlanťanů daleko jemnějších tvarů nežli kamenné tváře gigantů Lemurijců. Nápisy v těchto městech jsou velmi podobné (snad identické) řecké abecedě.

Francouzský badatel Frott se setkal s tímto písmem v jeskyních Kanárských ostrovů a obrázky mrtvých brazilských měst jsou na pilířích - totemech nacházejících se v Britské Kolumbii.“

Zdroj: Will Landa, „Vesmírná tajemství pyramid a Atlantidy“

Čerpané z: Matrix-2001.cz


október 23, 2008 23:56 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top