Obrázok používateľa CEZ OKNO
UFO na ostrově Pag?

Přistálo na ostrově Pag UFO před tisíci lety? Je obrazec orientován ke hvězdě Sírius? Nyní vás seznámím s výsledkem výzkumu, který prováděl WM magazín na ostrově Pag v létě 2010. Jde o uměle vytvořený otisk, nebo je to náhodný přírodní jev? Od objevu podivného obrazce na ostrově Pag vzniklo mnoho teorií vysvětlující jeho vznik a další vznikají téměř denně. Podle mnohých jde o kopii velkého hvězdného systému na Zemi, také orientace ke hvězdě Sírius znamená dílo dávného projektanta. Věřící zas vidí v obrazci zobrazení Nejsvětější Trojice. Výzkum podivného útvaru pod kopcem Veli Tusto Celo začal v roce 1999 a pokračuje dodnes. Ufologové vidí v útvaru řadu zajímavých věcí a imaginací se starověkem a dávnou historií lidstva.

Expedice na ostrov Pag

První expedice na chorvatský ostrov Pag proběhla v létě roku 2002 (WM magazín č. 11). Dokumentovali jsme zajímavý útvar nazývaný „kamenný trojúhelník“. Tehdy byl tento pravidelný „otisk“ ve skalnatém terénu ještě málo známý. Všeobecně se předpokládalo, že jde o uměle vytvořený obrazec starý asi 12 000 let. V následujícím období se trojúhelník stal cílem mnoha badatelů a turistů z celého světa. Ročně toto místo navštíví až 25 000 lidí. S každou novou návštěvou také vznikla nová teorie objasňující možný původ kamenného útvaru.

V tomto roce znovu navštívil chorvatský ostrov Pag WM magazín. Dokumentovali jsme současný stav obrazce a prováděli různá měření. Výsledkem je porovnání dostupných domněnek o jeho možném vzniku se skutečností.


Objev podivného obrazce

V květnu 1999 prováděl Zdenko Grbavac ze Zadaru geodetická zaměřování v oblasti Tusto Celo, poblíž vrchu Komorovac, východně od města Novalja. Při rozměřování pozemků pro nové lomy objevil něco podivného. Šlo o pravidelný otisk v pevné skále. Ať pozoroval obrazec z kterékoliv strany, v jinak členitém povrchu vždy vystupoval jeho jasný trojúhelníkový tvar. O svém objevu na ostrově Pag pak ihned informoval média.

Podle vlastních slov byl „okamžitě přesvědčen, že jde o stopy po přistání UFO“. O přeletech podivných předmětů nad ostrovem Pag bylo v minulosti podáno mnoho hlášení; poslední pozorování je evidováno z roku 1967 v oblasti Kunteja. Zářící objekty tehdy pozorovalo více než dva tisíce lidí. Navíc na místě objevil asi třicet centimetrů hluboké otvory, což vypadalo jakoby v dírách bylo ukotveno něco, co kdysi přistálo na skalách.

Krátce na to Ljubič Teo z Centra alternativního výzkumu (Split) v zadarském rádiu prohlásil:

„Stopy možného přistání UFO nejsou nic zvláštního, existují důkazy z mnoha míst na celém světě. Většinou jde o stopy v trávě, na zemi a podobně. Ale to, co se nachází na Pagu, je obzvlášť zajímavé, protože jde o něco úplně jiného. Otisk po přistání UFO v tvrdé hornině je pouze na tomto ostrově. Tak tohle je natolik zvláštní, že by se celá věc měla okamžitě prozkoumat a objasnit.“

V knize „Pag Venture Star“ Stjepan Zvonarič, geolog ze Záhřebu, předpokládá, že pagský trojúhelník vznikl při přistání kosmické lodi. Mělo k němu dojít v období neolitu před 12 000 lety. Někteří historici tvrdí, že se jedná o pozůstatek svatyně neolitických lovců, kteří postupovali z okolí Zadaru přes ostrovy Pag a Rab až na pevninu, do dnešní oblasti Gorski Kotar.


Trojúhelník na Pagu je skutečně pozoruhodný, a to v mnoha směrech. Jeho povrch pokrývají menší kameny jasnější barvy než okolní skály. Kameny uvnitř obrazce jsou menší, lehčí a hladší, jakoby je někdo uměle obrousil. Podvrh je možné vyloučit, protože do oblasti kopce Veli Tusto Celo se nedostane žádný stroj. Je zde drsný, všem strojům nepřístupný terén.

Kameny září červeně

Když kameny z pagského trojúhelníku vystavíte ultrafialovému záření, svítí červeně! Toto červené vyzařování ovšem pro geology není neznámá věc. Kameny vyzařují, pokud byly předtím vystaveny silným tepelným účinkům, jako například sopečné horniny. Nicméně, jaké teplo mohlo ovlivnit kameny uvnitř trojúhelníku?

Geologové se shodují, že v oblasti ostrova v průběhu posledních 12 000 let nedošlo k žádné sopečné činnosti. Geologické studie ukázaly, že kameny v trojúhelníku mají jiné vlastnosti, než okolní horniny. Stupeň červeného jasu byl naměřen pod 50 %. Červenou vyzařovaly jen k zemi obrácená části kamenů, zatímco horní povrch, vystavený povětrnostním vlivům, nevyzařoval nic. Odborníci podle úrovně radiace vypočítali, že tepelný efekt musel být přítomen během nějakého velkého kataklyzmatu před 12 000 lety.

Zde musím upozornit, že tato informace je dost zavádějící. Geologové totiž nezkoumali jen kameny uvnitř trojúhelníku, ale horniny v celé oblasti – všechny se stejným výsledkem.

Stopy zániku Atlantidy?

Objev trojúhelníku na Pagu vzbudil velký zájem médií a „ufologů“ z celého světa. Na místo se v létě pořádají organizované výpravy. V dubnu 2001 napsal Tomislav Marijan Bilosnič populární článek s názvem „Trojúhelník na Pagu vznikl při dopadu meteoritu, který zničil Atlantis“. V článku tvrdí, že v oblasti Tusto Čelo našel ve vápenci fragmenty meteoritu, který zničil bájnou Atlantidu. Geolog Stephen Zvonarič mimo jiné míní, že šlo o kometu, která se rozpadla nad východním pobřežím Ameriky v oblasti Severní a Jižní Karolíny. Důležité je, že se zbytky komety rozptýlily v ovzduší a část dopadla ve formě meteorického kysličníku v oblasti Pagu. Ještě dnes mohou plavci ve Velebitské zátoce nalézt limonitové konkrece, což jsou vlastně zatuhlé, kdysi tekuté horniny. Takové vzorky jsou v jiných vnitrozemských oblastech neobvyklé, zatímco v zátoce je jich velké množství. Jeden takový fragment byl nalezen uvízlý ve vápencovém povrchu pagského trojúhelníku. Podle badatelů jde o meteorit, který se velkou rychlostí zabořil do vápence.

Každý den vzniká nová teorie

Od objevu podivného obrazce na ostrově Pag vzniklo mnoho teorií vysvětlující jeho vznik a další vznikají téměř denně. Podle mnohých jde o kopii velkého hvězdného systému na Zemi, také orientace ke hvězdě Sírius znamená dílo dávného projektanta.

Výklady tohoto trojúhelníku je obtížné vyčíslit a popsat. Mnozí badatelé tvrdí, že v místě přestávají fungovat mobilní telefony, přístroje GPS a dochází k náhlému vybití baterií ve fotoaparátech. Trojúhelník prý navíc vyzařuje radiaci, která je důkazem přistání vesmírného stroje. Mystikové například cítí, že jde o symbol, který poukazuje na některé důležité události. Takřka ve všech článcích se objevuje informace, že podivný obrazec má tvar rovnoramenného trojúhelníku.

Věřící zas vidí v obrazci zobrazení Nejsvětější Trojice. Výzkum podivného útvaru pod kopcem Veli Tusto Celo začal v roce 1999 a pokračuje dodnes. Ufologové vidí v útvaru řadu zajímavých věcí a imaginací se starověkem a dávnou historií lidstva. Pag je místem přistání cizího plavidla, svatyní neolitických lovců, kamennou observatoří, otiskem obřích stop… Mnozí výzkumníci, zejména chorvatští, se shodují v tom, že pagský trojúhelník je pozůstatkem po vyspělé „dalmatské civilizaci“, která zanikla ve velkém kataklyzmatu před 12 000 lety. Někteří se domnívají, že jde o civilizaci, která přišla z vesmíru, zatímco jiní hovoří o civilizaci, která na Zemi vznikla ještě před potopou.

Jedno je zdá se jisté. Každý návštěvník pagského trojúhelníku se napřed zamyslí, jak asi mohl vzniknout. Jde o uměle vytvořený otisk, nebo náhodný přírodní jev, kdy zde zapůsobila kombinace geologické, tektonické a tepelné energie?

Kde trojúhelník najdete

Nyní vás seznámím s výsledkem výzkumu, který prováděl WM magazín na ostrově Pag v létě 2010.

Název trojúhelníku je odvozen od místa, kde byl v roce 1999 objeven. Najdete ho na chorvatském ostrově Pag, východním směrem od města Novalja. Když pojedete po místní komunikaci z Casky směrem na Metajnu, najdete před osadou Vidaliči odbočku vlevo s informační tabulí „The Pag Triangle“. Pokračujte po kamenité cestě až na přírodní parkoviště, dál musíte šlapat asi kilometr pěšky. Příjezd je pohodlný a nic se neplatí.


Celá oblast je tvořena úzkým výběžkem od obce Caska až za poslední po komunikaci přístupný bod v Metjaně. Povrch je vápencový, ve slunečním svitu jasně svítí ostré bílé kameny. Na východě odděluje ostrovní část Velebitská zátoka od pohoří Velebit. Rozdíl mezi mořem a vrcholem pohoří, které dramaticky a strmě klesá až k hladině, je 1200 metrů. Na západě je Pagský záliv.

Kamenný trojúhelník najdete pod kopcem Veli Tlusto Celo (Velké Tlusté Čelo) v nadmořské výšce cca 183 metrů. Zaměřili jsme přesné zeměpisné souřadnice pro snadnou orientaci: 44° 33,273 N / 14° 57,50 E.

Cesta drsným terénem

Od parkoviště v kopci nad vesnicí Vidaliči je možné postupovat pouze pěšky. Nejpříhodnější návštěva obrazce je v letních měsících, kdy z protějšího Velebitského pohoří nefouká studený vítr. Cesta je označena červenými symboly ve tvaru trojúhelníku. Celou dobu se budete pohybovat v náročném skrapovém terénu, po kamenech s ostrými hranami. Jakýkoliv pád může mít za následek nepříjemné zranění. Doporučuji proto pevnou obuv a dostatečnou zásobu vody, teploty se mohou v poledne vyšplhat hodně vysoko.

Terén tvoří vápencové kameny, jejichž horní části jsou vymodelovány do tvaru ostrých hrotů. Kam až oko dohlédne, uvidíte kolem sebe tisíce skalních jehel. Jsou seskupeny do viditelných, většinou dlouhých pásů. Místy připomínají miniaturní zkamenělá města z fantasy pohádek. Pokud se zaměříte na tyto formace, můžete zjistit, že nejsou rozmístěny nahodile. Jižním směrem se táhne několik širokých pásů vedle sebe a kopírují vrstevnici vrcholu až daleko za horizont. Na opačné straně mizí pás na severu v moři. Jde o geologický zlom, kdy byla původně vodorovná deska rozlomena a vytlačena vzhůru. Vytvořila se tak protáhlá kopcovitá krajina, kdy vzpomínanou dlouhou vrcholovou vrstevnici tvoří o sebe opřené vápencové desky.


Na svazích můžete pozorovat další, větší či menší pukliny a pásy, mnohdy rovnoběžně vedle sebe. Když se zastavíte u některé z nich, s podivem zjistíte, že jejich ohraničení jsou většinou přímočaré a v kontrastu se sousední horninou. Podélnou formaci tvoří větší kameny vyčnívající z podloží mnohem menších. Tyto formace představují geologické zlomy směřující k vrcholové vrstevnici. Jde opět o důsledek vyzdvižení kdysi vodorovné desky.


Necelou hodinu trvá cesta k trojúhelníku. Místy jsme potupovali po nebezpečných hrotech, jindy přes pole meších kamenů s ostrými hranami. Tato pole mají světlejší barvu, až máte dojem, že zde byly včera navezeny a rozhrnuty stroji. Takových formací, menších i větších, přejdete cestou desítky.

Klimatická anomálie

Vyrazili jsme brzy ráno, ale teplota s vycházejícím Sluncem přesto rychle stoupá. Proto je nutné mít sebou dostatek vody. Vápencový povrch se rychle zahřívá, místy je slyšet dlouhé ostré prásknutí. Prudký nárůst teploty horninu napíná a ta praská. Takto dochází ke každodenní deformaci povrchu, kdy se velké kameny postupně drobí na menší. Jak je to možné?

Včera jsem diskutoval s místním hoteliérem a počasí na Pagu. Teplota v zimních měsících ve městě Novalja dosahuje minimálně 5 až 10 stupňů a nikdy tu nenapadne sníh. Jen o 2 kilometry dál směrem na východ, například v oblasti Veli Tusto Celo, už jsou zimní teploty mnohem nižší. Na protějším pobřeží, při úpatí Velebitu, je běžně vidět sníh. Studený vzduch většinou proudí z pohoří směrem k ostrovu Pag. Proto je možné, že západní pobřežní část je mnohem teplejší, než východní strana bičovaná studenými dešti a větry vanoucími z vysokého pohoří Velebit.

Podobný proces probíhá i v letním období. Po západu Slunce je povrch ochlazován vysokými horami, přes den zahříván mírným přímořským klimatem. V takovém střídání teplot v kombinaci s častými podzimními dešti vápenec postupně eroduje na menší kusy.

Posvátné Veli Tusto Celo

Samotný „Pagský trojúhelník“ není nijak označen. Při první návštěvě se může stát, že budete pravidelný obrazec dlouho hledat. Dokonce budete přesvědčeni, že jste ho už našli, ale bude to jen další světlé pole s drobnými kameny. Nebo podobné na opačné straně kopce. Proto doporučuji vyšplhat až na vrchol Veli Tlusto Celo, odkud budete mít panoramatický pohled do širokého okolí. Nahoře najdete desítky kamenných mohyl. Kopec je podle legend po tisíciletí posvátným místem. V minulosti se zde táhla procesí z širokého okolí. Dodnes má toto místo pro mnohé doslova magickou přitažlivost.


Na všechny světové strany je ničím nerušený výhled. Můžete pozorovat lodě připlouvající od protější pevniny, můžete kontrolovat pohyb aut přijíždějících z přístavu Žigljen. Ten je shodou okolností jediným místem, kde lodě mohou přistát. Na východním pobřeží nenajdete jiné příhodnější místo. Z vrcholu lze snadno kontrolovat také pohyb na západním pobřeží včetně námořních plavidel připlouvajících z otevřeného moře. Toto místo jsem navštívil podruhé a pokaždé mám stejný pocit naprosté kontroly nad veškerým pohybem v této části ostrova Pag. Domnívám se, že stejný pocit a potřebu měli obyvatelé ostrova i v minulosti.

Trojúhelník v kameni

Ideální pozice pro pozorování trojúhelníkového obrazce je z vrcholu kopce Tusto Celo. Dole pod ním, je severním směrem zcela zřetelně vidět obrazec trojúhelníkového tvaru. Poznáte ho snadno díky jasnějšímu odstínu kamenů. Dívejte se pozorně, snadno může dojít k záměně s vedlejší světlou plochou, která je více na západ. Byl jsem svědkem takové záměny, přičemž nadšení nad objevem údajného „otisku kosmického plavidla“ nebylo na místě. Mnoho návštěvníku obrazce zaměňuje a popisuje významné energetické vlivy a vlastnosti na nesprávném místě…


Světlých ploch s malými kameny je zde několik desítek

Po ostrých balvanech sestupuji dolů a zastavím se uprostřed plochy tvořené drobnými kameny. Stojím uprostřed obrazce. Zřetelně vidím rozdíly v barvě, velikosti a detailu kamene. Hranice trojúhelníku tvoří vápencové formace, větší než drobné kamení uvnitř. Povrch trianglu má délku základny přibližně 22 m a strany 32 m. Vůči okolnímu terénu je jeho plocha mírně zapuštěná, jakoby ji do tvaru „rovnoramenného“ trojúhelníku stlačil obrovský tlak. Tento dojem na první pohled potvrzují do obrazce vtisknuté kameny. Při podrobnějším průzkumu zjistíte, že plocha není rovina, jak se píše, ale kopíruje přirozené zvlnění terénu. Východní část obrazce spadá po svahu dolů.




Celý článok nájdete na tejto adrese

Jiří Matějka


Elektronická verze na 1 rok + přístup na tejto adrese

Zdroj: WM Magazín 106


WM magazín na českých poštách na tejto adrese

november 10, 2010 10:17 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top