Obrázok používateľa CEZ OKNO
„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 10

V minulém dílu Experiment 9 jsme se seznámili se dvěma základními technologiemi, které Egypťané měli k dispozici při stavbě pyramid – těžbou v lomu nebo s využitím geopolymeru, pokud nebyla ještě jiná technologie, o které zatím nevíme. Obě technologie byly Egyptu blízké, dlouhodobě se používaly, proto se nabídla možnost k jejich kombinaci a vzájemnému doplňování. Kdo bude chtít, může se vydat na procházku se stavitelem, který nás provede stavbou, jak od začátku probíhala. Uvidíme, jak se jednotlivé technologie jevily při stavbě.

Motto: Inventární stéla praví: Chufu „Založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu Sfingy...“

Jak probíhala stavba Velké pyramidy

Svá přání uvedl faraon v projektu.

Projekt byl připraven, tajné vědomosti o tvorbě směsi pro tvorbu kamenných bloků všeho druhu měl k dispozici hlavní stavitel. Ten podle projektu věděl, že si faraon přál vytvořit uvnitř pyramidy komory - Králova komora, Královnina komora a Podzemní komora.

Z každé měly vést šachty 20×20 cm, z Královy komory na povrch, z Královniny k povrchu do komůrky směrem jižním a severním. Dále to byly přístupové chodby a velká galerie. Faraon si přál pyramidu obložit bílým leštěným vápencem, který by překrýval kamenné stupně jádra pyramidy, na vrchou pyramidion. Opravdu neměl faraon malá přání.

Přípravné práce

Pokud by tvorba a přeprava kvádrů přesahovala 2 tuny, nebo kvádry neodpovídaly možnostem těžby v lomu, připravil stavitel v areálu pyramidy pracoviště, ve kterém by se vytvářely běžné, ale i netypické umělé bloky z různých druhů kamenů, dokonce i nepálených cihel pro stavbu rampy a cesty. Práce na takovém pracovišti nebyla pro Egypťany žádná novinka, protože vytváření forem a vkládání materiálu prováděli dělníci při výrobě nepálených cihel, jenomže tentokrát do forem vkládali směs pro výrobu kamenných bloků. Stavitel musel nechat vyrobit 24 velkých a 45 malých saní, vybudovat rampu v lomu pro vytěžené kvádry a cestu k pyramidě.

Pozemek byl vyměřen tehdejšími geodety s dokonalou přesností (±2,5 cm) s orientací na sever s přesností 0,05 stupně, výkopové práce spojené s podzemní komorou byly provedeny, mohlo se začít stavět. Byl srovnán pahorek uprostřed čtverce základny pyramidy.

Vytvoření základové plošiny

Přesnost provedení základové plošiny byl základní předpoklad zdárného průběhu stavby a stability pyramidy. Uprostřed čtverce pyramidy byla 7 metrová vyvýšenina, která musela být upravena tak, aby ji bylo možné obstavět vápencovými bloky.

Stavitel dal příkaz ke srovnání pahorku do horizontu, aby bylo možné na něj vkládat kvádry.

Těžba v lomu a přeprava

Bloky pro plošinu měly hmotnost do 1 tuny s pravoúhlým tvarem a byly těženy v nedalekém lomu. Kvůli stabilitě a zachování přesného tvaru a plochy, byly v rozích umístěny mohutné vápencové desky 6×6 m. Vzhledem k obtížnosti těžby, opracování a přepravě, stavitel nechal desky vytvořit z geopolymeru. První vrstva tvořila přesnou vápencovou plošinu z kvádrů výšky 50 cm pocházejících z lomu, části plošiny byly vyplněny geopolymerem. Vápencová plošina byla narušena 7 m od středové čáry pyramidy sever-jih otvorem pro chodbu do podzemní komory.

Na obrázku 1 si všimněte, jak na prvním stupni sedí osoba, na obrázku 2 je nízká plošina patrná po celé délce hrany pyramidy. Na druhém a třetím stupni jsou nepravidelné kvádry, příčinou může být právě střídání technologií, když se v lomu nepodařilo vylomit pravidelný kámen.

Vidíme, že i před zahájením a přípravou základové plošiny to neměl stavitel jednoduché a přišly další problémy.

Druhou a třetí vrstvu kvůli stabilitě tvořily mohutné kvádry hmotnosti až 15 tun bez možnosti použití výplňového materiálu, protože základ nesměl být sypký. Znamenalo to mít k dispozici kromě malých saní pro přepravu standardních stavebních kvádrů také těžkotonážní saně, které s nákladem neutáhli 4 lidé, ale do svahu nejméně 60.

Aby se celá stavba stihla za 20 roků, museli denně vyrobit a přepravit alespoň 315 kvádrů, a to i těch velkých. V případě, že by se tempo těžby a přepravy nestíhalo, měl stavitel připravenou záložní variantu, a to tvorbu bloků pomoci geopolymerů přímo na staveništi společně s těžbou v lomu. Musel vzít v úvahu, že na druhou a třetí vrstvu se muselo položit 2×25.000 kvádrů a při denním výkonu 315 by to trvalo 160 dní.

Zde ale problémy neskončily. Těžba v lomu byla 30 m pod úrovní základů pyramidy, to znamená, že stavitel musel nechat postavit rampu. Ta byla ze sušených cihel, které se musely vyrobit, nebo z kamenné drti. Stavitel si musel spočítat, kolik na přepravu potřebuje lidí, saní, jakou má přepravní cesta denní kapacitu, kolik lidí potřebuje v lomu a kolik při tvorbě geopolymerů a kolik při stavbě podle dělby mezi lomem a geopolymery.

Při 10% stoupání by to znamenalo délku rampy z lomu 300 m a 15 tunový kvádr by muselo z lomu táhnout 60 dělníků. Pokud by se používala přímá rampa jako cesta od lomu k pyramidě, s výškou pyramidy by se rampa stále prodlužovala daleko za úroveň lomu.

Když odhadneme délku spřežení na 20 m a 20 m mezeru, vešlo by se na přístupovou cestu 8 spřežení tam, 8 zpět a 8 spřežení by se nakládalo a transportovalo po rampě z lomu. To znamená, že jenom na přepravu by se spotřebovalo 1400 tažných dělníků, 24 malých a 24 velkých saní. Velké saně by byly potřeba po celou dobu výstavby, protože velké kvádry byly instalovány podle potřeby v celém rozsahu stavby, jak dále uvidíme.

Na obrázku 3 to vidíme všechno v jednom – nízkou základovou plošinu jako první stupeň, velké kvádry v druhém a třetím stupni a také obkladové kvádry, o kterých bude dále řeč. Není ale pravidlem, že se kvádry s výškou zmenšují. Uvidíme, jak rozhodne stavitel.

Již na začátku stavby musel stavitel rozhodnout o tom, jakým způsobem bude prováděn obklad jádra bílým vápencem. Měl dvě možnosti:

1. Buď 15-tunové kvádry vylámat v lomu Tura, přepravit je na staveniště na lodi a vlečením od Nilu nahoru na staveniště, jejich zasazením s přesností na milimetr do příslušného stupně a zkosením hran v úhlu 52° hrubým řezem, který by musel být proveden shora po dokončení stavby. Ukázka, jak by zkosené kvádry vypadaly, je na obrázku 3. Tak by to musel provést stavitel. (Takto si to představuje egyptolog Mark Lehner viz publ. Pyramidy str. 42, jak dopravit 40 tunový pyramidion na vrchol neuvádí). Pokud by se stavěl pyramidion, rozhodně by jeho vyzdvižení na vrchol při váze 40 tun nebylo reálné ani při velkém mistrovství stavitele.
2. Druhá možnost je dokončtit celé jádro, pyramidion a obložení provádět zhora pomoci geopolymeru. Znamenalo by to dopravit bílý sypký měkký vápenec z Tury lodí a v koších na staveniště pro přípravu substrátu. Od nejvyššího stupně postupně stavět bednění pro pyramidion a obkladové bloky, v koších vynášet připravený substrát a postupně s milimetrovou přesností vytvořit obkladové bloky a zároveň leštit povrch na konečný stav.

Stavitel si vybral druhý postup. I při svém stavitelském mistrovství si netroufal 100.000 15-tunových kvádrů přepravit z Tury, vyzvednout do výše až 146 m a tam je obrovským řezem otesávat a vyhladit v úhlu 52° do úplné dokonalosti, aby odpovídaly požadavkům faraona.

Závěr

Poznali jsme, že i začátek stavby může být velmi dramatický. Vidíme, že při stavbě metodou zvedání a posouvání kvádrů, může mít problémy, často nepřekonatelné, i ten největší mistr stavitel.

Příště budeme postupovat dále, resp. výše do nitra pyramidy...

Mojmír Štěrba

exkluzívne.cez.okno


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

O mýtoch v egyptológii
http://www.cez-okno.net/rubrika/o-mytoch-v-egyptologii

Geopolyméry
http://www.cez-okno.net/geopolymery

Pyramídy
http://www.cez-okno.net/stitok/pyramidy


Sekcie: 
august 17, 2014 22:04 popoludní

 

 

Top