Obrázok používateľa CEZ OKNO
JEŠTĚŘÍ MUŽ Z BISHOPVILLE

Jednou v noci, blízko Bishopville, 30. června 1988, zastavil 17ti letý chlapec Christopher Davis své auto, aby vyměnil píchlou pneumatiku u místa zvaném Scape Ore Swamp, což jsou místní močály. Když práci dokončoval a vkládal prázdné kolo do kufru, uslyšel jakýsi zvuk přicházející z nedalekého pole. Jak napínal zrak do temnoty, spatřil asi 210 cm vysoké stvoření s červenýma očima, které k němu běželo po svých dvou zadních nohách a vrčelo jak se přibližovalo. Christopher rychle naskočil do auta a vyrazil na silnici.

Když si pomyslel, že jeho noční můra skončila, uslyšel praskavé zadunění nad sebou a uviděl velkou, tříprstou ruku se šupinami a s dlouhými drápy, která se natahovala přes čelní sklo auta. Druhá ruka se pokoušela páčit a otevřít dveře u řidiče. Christopher úplně zkoprněl a vyděsil se tak, jako nikdy předtím ve svém životě, smýknul vozidlem na silnici a bytost náhle spadla. Nevěděl, jaký druh zvířete běhá po dvou nohách a může dohonit jeho auto, které ujíždělo relativně vysokou rychlostí. Podařilo se mu uniknout a to bylo vše na čem mu záleželo.

Když přijel domů otřesený a uplakaný, jeho otec jej uklidňoval a Christopher začal vyprávět rodičům, co se stalo. Jeho otec věděl, že jeho syn nebyl obvykle nějaký vypravěč fantastických příběhů a Christopherův stav emocionálního vypětí jej utvrdil v tom, že mu uvěřil a že ve skutečnosti viděl něco velmi neobvyklého.

Když se místní šerif Liston Truesdale dozvěděl, co se Christopheru Davisovi přihodilo, vyslechl ho a zeptal se ho, zda by byl ochoten podstoupit detektor lži. Liston usoudil, že kdyby si chlapec skutečně příběh vymyslel kvůli pozornosti, nápad podstoupit detektor lži by jej přiměl svůj příběh stáhnout. K překvapení šerifa, Christopher s radostí souhlasil, aby byl otestován dodávaje, že si byl jistý tím, co se stalo a s tím, s čím se setkal.

Christopher nakreslil obrázek bytosti, která napadla jeho auto a zapojil se do testu. Byla mu položena sada otázek o celé události, na které odpovídal bez zaváhání. Přestože policisté věřili, že byli obětí divoké představivosti, úředníci obsluhující detektor lži a Liston si brzy uvědomili, že je vše jinak. Christopher prošel testem na výbornou.

Zatímco dobrodružství Christophera Davise končí, šerifovo právě začalo.

Během několika měsíců, které následovaly, začal šerif dostávat více a více hlášení od jedinců, kteří tvrdili, že viděli nějakou velkou divokou bestii blízko Scape Ore Swamp. Není zde neobvyklé slýchávat příběhy o tom, že tyto bažiny mají dlouhou historii co se záhad týče a správ o strašidlech, o pozorování podivných světel a o různých medvědech. Ale tyto nové zprávy byly jiné.

Začali se vynořovat mnohačetní očití svědkové. Jeho školení, jak vést vyšetřování, které obdržel na akademii FBI, jej naučilo hledat znaky emocionálního vypětí, které mu pomohou rozlišit, zda se někdo zotavuje ze skutečné traumatické události a mnozí z těch, kteří hlásili, že viděli „ještěřího muže“ vykazovali právě tyto znaky.

Netrvalo to dlouho a příhody se roznesly po celém Bishopville a dále. Tisk hledal senzaci, dychtiví mimoměští lovci a televizní štáby z celého světa se začaly předhánět. Postupně z této invaze začal profitovat i business. Mánie „ještěřího muže“ pohltila malou komunitu i národ, když se o bishopvillském „ještěřím muži“ mluvilo ve zprávách na CBS. Příběhy byly také v Los Angeles Times, v the Charlotte Observer, v the Herald Examiner a v Time Magazine. Na scénu přijeli seriózní vyšetřovatelé, mezinárodní tisk, ale i „okraj“ společnosti.

Mluvčí šerifova oddělení Billy Moore řekl reportérům, že ačkoli stovky z 3500 obyvatel Bishopville navštívilo území Scape Ore Swamp a hledalo „ještěřího muže“ vyzbrojeni brokovnicemi, většina občanů věří, že vše byl podvod. Poté, co se do toho ponořil on sám, však Moore řekl, že nemá pochyb, že tam na cestě, po které jel tehdy Christopher, bylo tu noc něco velmi reálného. Sdělil, že si myslí, že musí existovat nějaké konvenční vysvětlení.

Mezitím, George Holloman mladší, 32 let z Bishopville hlásil pozorování ještěřího muže, když sbíral vodu z artéské studny blízko Scape Ore Swampkého mostu. Holloman a nejmenovaný přítel byli vystrašeni nějakou bytostí shodující se s popisem Christophera Davise. Hollomanův bratr řekl reportérům, že George byl viditelně událostí otřesen a že přestože George prosil, aby jejich příběh nevyprávěl, protože o tom už nechtěl více slyšet, stejně o tom mluvil. Řekl, že to dost dlouho trvalo, než Georga uklidnil.

Také jistý mladý pár jménem Brian Edward (23) a Michelle Nunnery Elmore (20), informovali kancelář šerifa, že téměř narazili na mohutnou dvounohou bestii, když jeli po silnici na Cedar Creek kolem 0:30 ráno. Podali výpověď a byli úředníky vyslechnuti.

Mánie ještěřího muže brzy vylákala z lidí to nejhorší a šerif Truesdale věděl, že bylo jen otázkou času, kdy někteří z ozbrojených lovců, kteří měli políčeno na ještěřího muže, někoho omylem v bažinách zastřelí.

Stalo se však něco podobného. Jistý seržant Air Force byl spatřen, jak se převléká do kostýmu ještěra. Když se o tom dozvěděl tisk, stín pochybnosti byl vržen na celý případ ještěřího muže. Když tisk opustil Bishopville, Liston byl šťastný, že viděl, jak se jeho město vrací do normálu. Ale „normál“ se již nikdy nevrátil.

Během 90tých let do šerifovy kanceláře docházely zprávy o spatření ještěřího muže.

Jeden očitý svědek, plukovník armádního ženijního vojska, hlásil, že viděl napůl dinosaura, napůl člověka, jak běží podél jeho auta pozdě v noci. Informoval šerifa Truesdala a po vyhledání porady od právníka se rozhodl nepodat výpověď do spisu týkající se jeho pozorování. Jako důvod pro své odmítnutí uvedl, že mu právník řekl, že ztratí soukromí. Jako důstojník, který strávil léta v Pentagonu a který měl být povýšen na generála, si totiž Robert Cooper myslel, že toto hlášení by bylo rozsudkem smrti jeho vojenské kariéře.

Další opravdu zajímavý očitý svědek setkání s ještěřím mužem byla Blythersova rodina. Když jeli domů po obědě z restaurace s rychlým občerstvením, žena a její děti se vysmívaly pozorování ještěřího muže, když v jejich životech nastal náhlý, děsivý zvrat. Na silnici téměř narazili do mohutné, bezvlasé bestie. Toto setkání s nimi tak otřáslo, že okamžitě zajeli do šerifovy kanceláře a řekli Truesdalovi a ostatním policistům o tom, co se jim přihodilo. Rodina byla rozdělena do různých místností a jejich zprávy byly sepsány odděleně. Všechny informace se shodovaly.

Další podivný incident poničení Forda LTD patřícímu Tomu a Mary Wayenovým byl připsán ještěřímu muži, kvůli abnormální síle, které by bylo potřeba k zapříčinění k destrukci auta. Uprostřed noci, když Tom a Mary spali nahoře v patře domu, byly části jejich auta rozdrápány a dráty vytrhány zpoza kapoty. Pozoruhodné je, že ani Tom, ani Mary neslyšeli tu noc žádný zvuk. To se stalo v březnu 1988.

Do dnešního dne, šerif Liston Truesdala pokračuje ve svém pátrání toho, co jeho malé, ospalé město obrátilo vzhůru nohama.

Například 28. 2. 2008 přišlo hlášení místní občanky Dixie Rawson. Když přišla ráno domů: „Celá přední polovina dodávky byla „sežvýkaná“. Stopy po zubech byly jako mřížky. Na obou stranách nad koly a nádrží byly kousance, kov byl ohnut jako kus papíru. Můj manžel Bob tomu nemohl vůbec uvěřit. Na dodávce byly stopy od krve a stopy po drápech.“

Kromě toho Rawsonovi také nemohli najít kočky, které byly v boxech, kde obvykle spějí. Našli uvnitř kočičích boxů jen shrnuté ručníky. Kočky zmizely, bylo jich něco přes 20. Rawsonovi si myslí, že je něco zaplašilo.

http://www.reptoids.com/Vault/Bishopville.htm

Preklad: Karel Rašín

Zdroj: Exopolitika.cz

máj 21, 2010 18:02 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top