Libor Čermák | ESA postupně zveřejňuje snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková. A objevila se na nich jedna zajímavá záhada. Stojící kameny. Největší z nich má průměr až 30 metrů. Jak se na kometě objevily? To je zatím pro vědce nevyřešená záhada.

Libor Čermák | Nejznámější zemí, kde se záhadné obrazce vyskytují je pochopitelně Anglie. Ta svůj první obrazec v obilí přivítala již 9. dubna 2015. Stalo se tak u známého hradiště z doby železné u Barbury Castle v hrabství Wiltshire. V okolí této pravěké památky se objevilo v minulých letech hned několik zajímavých obrazců v obilí. Mezi nimi vyčnívají dva. Jednak tzv. „matka piktogramů“ z roku 1991 a pak spirála z června 2008 (viz „Výlet za novými kruhy v obilí“), která doslova svými zuby tvarovala hodnotu čísla pí. Letos se tu v řepce objevila kružnice s kruhem a jakým si výběžkem. Mne osobně připomíná jablko ze šťopkou a lístkem. Ale mnozí badatelé si všimli i toho, že poloha výběžku a poloha kruhu na kružnici odpovídá začátku a konci oné spirály z roku 2008. Náhoda? Nebo že by další poukázaní na číslo pí?

Libor Čermák | Když se řekne Sfinga, nejčastěji se nám vyjeví největší dochovaná socha starověku, která stojí u egyptských pyramid v Gíze. Je vytesaná do zdejšího vápencového podloží. Stejně jako všechny tři hlavní pyramidy, tak i ona je orientovaná podle světových stran. Její osa vede přesně ve směru východ západ. Má přímý vztah k Chefrenově pyramidě. Jižní strany obou monumentů na sebe navazují tak, že vlastně vytvoří přímku. Vlastně by se tak podle ní dala určit i rovnodennost.

Libor Čermák | Kdo by neznal alespoň část báje o Prométheovi, titánovi, jenž lidem, které stvořil, přinesl oheň. Za trest ho nechal Zeus přikovat ke skále. Každý den tam k němu přilétal orel Ethon a vyrvával mu játra. Játra mu další den vyrostla, a tak měl orel každodenně co jíst po dvanáct generací. Toto je prastará řecká báje. Asi se nikdy nedozvíme, jak je vlastně stará a kdo s ní přišel.