O genech, DNA a evoluci se lze poslední dobou dočíst spoustu nesmyslů - frekventované a působivě znějící termíny zneužívá nejeden šarlatán. Pěkně napsaná zpráva o významném úspěchu českých vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR současně srozumitelně vysvětluje, jak tyhle věci fungují doopravdy.

Jednovaječná dvojčata mají stejnou sadu genů. Ale proč pak jedno z nich je prolezlé nemocemi, a druhé ani jednou nekýchlo? Naše zdraví tedy závisí nejen na tom, co zdědíme po rodičích, ale i na dalších faktorech. Epigenetika dokázala, že člověk může změnit to, co mu „bylo dáno“, tedy svoji DNA. Jak?

V budúcnosti budú ľudia schopní odkopírovať mimozemské formy života a vytvoriť takéto organizmy na biologickej 3D tlačiarni. Tvrdí to Craig Venter, ktorý pomáhal pri mapovaní ľudského genómu a je prvým človekom, ktorý v laboratóriu použitím chemikálií a vložením DNA do bunky baktérie vytvoril prvú syntetickú formu života.

„Historie vzniku člověka je opičí divadlo. Je to detektivka s tisíci otevřenými otázkami a tisíci pseudologickými odpověďmi.“
Erich von Däniken
Otázka, odkud vlastně člověk pochází a jakou cestou vznikl, se dnes ukazuje jako dosud nedostatečně zodpovězená. V temné prehistorii probleskují jen minimální náznaky, které zatím nelze uspokojivě spojit v jeden souvislý celek.