Karel Wágner | Při pročítání domácích vědec­kých statí z různých periodik a nejrůznějších publikací jsem na­razil na podivnou absenci popisu projevů fe­noménu, poměrně populárního mezi laiky. Fe­no­ménu, který je ve vědeckých publikacích zabý­vajících se hypnózou a projevy hyptotického transu, po­cházejících z pera českých hypnologů, psychologů a psychiatrů dnes (až na občasné zmínky některých autorů v populárně-naučné literatuře) prak­ticky tabuizován.

Ožehavé téma. Tradice většinou radí jasně – ne. Ale jaké tradice? Máme tu naopak tradice, které drogy používaly a používají na duchovní cestě jako samozřejmou součást. Pro to, abychom o tomto tématu mohli vůbec smysluplně uvažovat a diskutovat je nutné si vymezit, co to ony drogy vlastně jsou. Každý má totiž jinou představu. Osobně si myslím, že nemá vůbec smyslu hovořit zde o opiátech, barbiturátech atd. Tyto moderní chemické drogy tuším nikomu nic dobrého na cestě poznání nepřinesly...

VEĽKÁ EPOCHA | Eben Alexander byl typický neurochirurg. Jako pevný zastánce vědeckého redukcionismu (metoda zjednodušování složitých jevů, pozn. red.) se domníval, že všechny myšlenky pocházejí z mozku. To se ale změnilo roku 2008, kdy se poprvé setkal se zážitky blízké smrti...

VEĽKÁ EPOCHA | Po staletí lidé uvažovali nad spojením mysli a mozku, aniž by došli k nějakým závěrům. Někdo se domnívá, že mozek je mysl, přičemž druzí si myslí, že jsou to dvě oddělené entity. V posledních 50 letech se do pozornosti lidí dostal úkaz nazývaný zážitky blízké smrti (NDE). Lidé, kteří byli prohlášeni za mrtvé nebo kteří se dostali blízko smrti, hovoří o zážitcích, kdy opustili svá těla, odešli do jiných říší nebo se setkali se zemřelými osobami.