Věda jako celek: Propojení hmoty & ducha I.

Dnešní věda je jako dvousečný meč. Na jedné straně poukazuje směrem k realitě. Na straně druhé nevědomky blokuje naši přímou zkušenost s touto realitou. To vyžaduje trochu vysvětlení. Od doby, co Fritjof Capra v roce 1970 napsal Tao fyziky, bylo napsáno mnoho knih, které popisují nápadné paralely mezi skutečností popsanou moderní fyzikou a skutečností popsanou mystiky. Obě hovoří o vzájemné propojenosti, celistvosti, „tanci energie“ a zásadní roli vědomí. Zároveň však věda vede k blokování určitých druhů reality, protože se omezuje pouze na fyzické poznání. Sleduje a studuje pouze fyzické aspekty světa a lidského bytí.

NEHOMOGENNÍ VESMÍR (část 2.)

“Krásným obrazným jazykem, dostupným porozumět mu kterémukoliv člověku, ať už žil před čtyřiceti tisíci léty, nebo dnes, naší předkové informovali o uspořádání Vesmíru. Udivují přesností a rozsahem předávané informace. Náš současný Vesmír, který je jen částečně znám současným vědcům, ukazuje jak je to malá část, jako zrnko písku na břehu nekonečného oceánu.”

NEHOMOGENNÍ VESMÍR

“Experimenty prováděné Dr. Ludginem Wangem v prinstonském vědeckovýzkumném institutu přinesly ohromující výsledky – paprsky světla se ve specifickém plynovém prostředí pohybovaly rychlostí 300x vyšší, než je teoretická maximální rychlost světla. Druhá skupina fyziků v Itálii získala informace o šíření mikrovln rychlostí o 25% vyšší, než teoretický možná.”

Teorie vesmíru versus objektivní realita (část 2.)

V případě náboženství, Bůh je “postaven“ na vrchol; z v případě moderní vědy, “mini-bohové“ jsou základem všech teorií. Avšak kam umístíme Boha, nehraje roli, v jednom případě zde máme monoteismus (víru v jednoho Boha), kdežto v případě vědy máme polyteismus (mnoho postulátů).

Stránky

Top