M. Faraday: O Přátelství

Michael Faraday je jedním z nejvýznamnějších fyziků v historii člověka. Díky němu člověk začal používat elektrickou energii v denním životě, v tomto rámci přišel na mnoho důležitých objevů. Za svůj život se zasloužil o 16,042 poznatků skrze bádání zejména ve fyzice a chemii, z nichž čerpalo další množství významných badatelů, včetně A. Einsteina, a prohlubovali tak lidské poznání a technologický vývoj člověka. A to vše dokázal bez akademického vzdělání a znalosti matematiky. Michael Faraday byl taktéž člověkem význačných kvalit a přírodní vědy, tedy i fyzika byla v Anglii 19. století obecně považována jako filozofie – a M. Faraday se za něj sám označoval. Michael se narodil ve velmi chudé rodině, kdy častokrát musel přežít s krajícem chleba na celý týden. Byl blažen také velikou úctou a službou Ježíši Kristu. Byl členem Sandemaniánské církve a ve svých pozdějších letech dokonce kázal. Jeho příběh je velice zajímavý. Tento článek je ale věnován jeho filozofii o přátelství. Představený úryvek je citací z jeho dopisu Benjaminu Abbottovi z 11. října 1812, kdy mu bylo 21 let.

Jak hluboko vězíme v Platónově jeskyni?

Všichni jsme se ve škole učili podobenství o Platónově jeskyni. O jeho duchovním rozměru asi měl tenkrát málokdo z nás ponětí. Vykládáno může být a taky je všelijak. Třeba i jako alegorie k NWO. Já to chápu jako prostý lidský úděl a přišlo mi dobré si představit, jak hluboko v takové jeskyni vězím asi já. Jsem ještě v úplně tmě? Nebo už mžourám? Nebo dokonce vidím odraz slunce? Nebo se vracím zpátky ke spoluvězňům? Není to tak lehké, pocity jsou smíšené. Zdá se mi, že je možno zaujímat několik postavení současně. Zkuste to třeba taky v rámci novoročního rozjímání...

Etika úcty k životu - Albert Schweitzer

V etických konfliktoch môže človek prísť iba k subjektívnym rozhodnutiam. Nikto za neho nemôže určiť, kde v tom či onom prípade leží najvzdialenejšia hranica možnosti zotrvať na stanovisku život uchovať a podporiť. Musí to posúdiť iba on sám, keď sa pri tom nechá viesť krajnou zodpovednosťou za druhý život. Pravá filozofia musí vychádzať z najbezprostrednejšieho a najširšieho fakticky daného obsahu vedomia, ktorý znie: „Som život, ktorý chce žiť uprostred života, ktorý chce tiež žiť.“ Etika teda spočíva v tom, že prežívam naliehavú potrebu mať ku každému životu rovnakú úctu, ako k svojmu vlastnému. Tým je mi daný aj myšlienkový základ mravnosti. Dobré je život uchovávať a podporovať: zlé je ho ničiť a obmedzovať.

VIERY A ICH ENERGETICKÉ SYSTÉMY (Filozofia Komory č. 4)

Všetky viery majú energetické systémy, ktoré fungujú ako pôrodné sály pre manifestáciu viery. Vo vnútri týchto energetických systémov sú prúdy, ktoré smerujú vaše životné cesty. Vedome, alebo podvedome o týchto prúdoch viete a umožňujete im, aby vás niesli ku sféram skúseností, ktoré najlepšie dokazujú pravdivosť vášho systému viery.

Stránky

Top