Zecharia Sitchin tvrdí, že z planety Nibiru přišly před asi půl milionem let na Zemi bytosti, jimž Sumerové říkali AN.UNNA.KI – „ti, kteří sestoupili na Zemi od Ana“ (vládce „nebe“). Svá tvrzení přesvědčivě dokladuje dlouhými pasážemi původních sumerských textů. Uveďme si malou ukázku: Když bohové ještě byli jako lidé, pracovali a dřeli, měli velkou námahu, přetěžkou práci a mnoho problémů. Sčítali léta dřiny: sto a dvacet tisíc let ve dne v noci pracovali. Stěžovali si a naříkali. Vzbouřili se proto bohové a vydali se k příbytku boha Enlila… (epos o Enkim a Ninlil)

Nebudeme se zabývat množstvím forem a tvarů vnější části očí různých pozemských živočichů, které se stavbou velmi liší. Protože vycházíme z předpokladu, že jsme stvořeni k „obrazu“ Tvůrců, zaměříme se na zrakový orgán podobný oku člověka. Oko je komplikovaný systém sloužící k vnímání a zpracování optických jevů. Samotné oko (bulva) nic nevidí – je pouze optickým zařízením, do jisté míry podobným barevné televizní kameře. Místo CCD čipu je na sítnici množství senzorů, tyčinek a čípků (souhrnně receptorů), citlivých na vnímání paprsků omezené části spektra elektromagnetického záření. (Srovnání s kamerou ovšem značně pokulhává; systém plně odpovídající schopnostem vidění ještě nebyl a patrně nebude tak brzy zkonstruován.)

Mnoho autorů sci−fi románů se snažilo popsat možný vzhled mimozemšťanů. Některé konstrukce jsou velmi odvážné, jiné jen nápadité a do poslední kategorie se řadí ty odvážně nesmyslné. Věnujme se v této kapitole konkrétním bytostem, jejichž činy jsou popsány v sumerských textech a bibli. Literatura z oblasti non sci−fi vychází z poznatků, které jsou pro ortodoxní vědu stále ještě „out of limits“. Autoři se zabývají nejen bádáním, sběrem, vyhodnocováním a publikací seriózních důkazů a indicií, ale mnozí se až křečovitě snaží prokázat existenci inteligentního mimozemského života a jeho návštěvu na Zemi. V mnohdy neurčité směsi informací čtenář rychle ztrácí orientaci, což mu znemožňuje vyhodnotit cokoli.