Jak se Lakšmí snažila zaostřit zrak, aby si ty skvosty, vyrobené s dokonalou řemeslnou zručností, mohla lépe prohlednout uviděla, kdo ten chrám s poklady obývá. Všemi směry se tam plazily tucty hadů. Plazi vylézali otvory ve vnitřních stěnách kráteru, bohatě zdobenými bránami a okny a zase v nich mizeli. Z otvorů se šířilo světlo, jako by hromada zlata uprostřed kráteru byla pozůstatkem nějakého zasypaného města. Ještě zvláštnější bylo, že někteří z nich byli hady jen napůl, spodní část jejich těla končila hadím ocasem, zatímco horní patřila muži nebo žene.

Nicméně zdatných bojovníků bylo v oněch dávných časů málo. Elnelók byl plný starších Avastů, kteří udržovali kulturu a obyčeje jejich světa prostřednictvím meditace, avšak pozvednout zbraň v takových bitvách nebyli schopni. Byly tam i ženy, které oděny v brnění bojovaly po boku svých mužů, a také hrstka dětí. Vlajkonoši, nosící zástavu Kalabhamských a Elnorských, se s malou skupinkou nizamových stráži stáhli za hlavní bránu. Olofon viděl, že nadešla hodina zkázy.

„Posláním legend je sdělovat pravdy, které nelze říkat přímo.“ Poselství vyspělé civilizace Zlatého věku pro období přípravy na nový Zlatý věk. Napínavý, dějově bohatý příběh pátrání po klíči k rozluštění záhady tajemného Dagad Trikonu, v němž se důmyslně prolíná rovina reality a fantazie, současnost a minulost, je příběhem odvěkého boje dobra a zla, příběhem putování zvídavých duší za nejvyšší Pravdou, dosažením vlastního Já.