Mezitím pokračují 60leté snahy o meteorologické zbraně. Zatímco „čmelák“ nemůže nést těžký náklad, do bezpilotního UAV Predator se dá nacpat více submikroskopických částic sloužících k modifikaci počasí než se vejde chemické břečky do leteckého tankeru velikosti DC-10. Podle studie vypracované americkými leteckými silami, zvané Owning the Weather in 2025 (částečný překlad zde: Vlastnit počasí v roce 2025) budou mraky z těchto extrémně malých přístrojů rozprašovány do hurikánů a dalších meteorologických systémů, aby se promíchaly s bouřemi a oznamovaly si mezi sebou v reálném čase údaje a dodávaly je do rozsáhlejších systémů. Pak budou tyto částečky použity pro zvětšení či zmenšení rozsahu a intenzity bouře – a budou směrovány na „specifické cíle“.
Nanochemtrails 1. část
Pokud nemáte rádi „tradiční“ chemtrails, které na vás prší z nebe, nebude se vám líbit ani jejich nová verze, která, jak slibují americké letecké síly, naplní letecké sklady programovatelnými „chytrými“ molekulami v řádu desestitisíců menšími než ty, které už ženou lidi na jednotky intenzívní péče s dýchacími, srdečními a gastrointestnálními potížemi. Jsou vyvíjeny od r. 1995 a jejich vojenským účelem je instalovat mikroprocesory obsahující počítačovou kapacitu několik giga do „chytrých částic“ o velikosti jediné molekuly. Jsou viditelné pouze pod zvětšením výkonného mikroskopu a jsou řízeny radiově. Nyní se dělají na základě monoatomických zlatých částeček. Na zemi či ve vzduchu vytvářejí síť a spojí-li se jich tisíce, vytvoří superpočítač o velikosti zrnka písku.