Když nahoře nebesa nebyla pojmenována, dole země jménem nebyla zvána, tu prastarý Apsú, jejich zploditel, a životodárná Tiámat, rodička veškerenstva, své vody smísili dohromady… Tak začíná babylonský epos o stvoření světa „Enúma eliš“.

Jak vystihnout obyčejnými slovy zrození neobyčejných bytostí, jejich vývoj a účel? Dá se slovy hmotného světa vyjádřit láska, moudrost a vůle se zdrojem v nekonečnu? Seriózně vysvětlit historii Boha a jeho tvorby od samého (ne)počátku, to znamená seřadit do souvislostí všechno podstatné...