Chyawanprash si mě našel. Kolega v práci se mi o tomto džemu, který se skládá z velkého množství ovoce, bylinek a koření, zmínil (nutno dodat, že velmi bollywoodskou formou) a následně mi ho na mou žádost přímo z Indie dovezl. Poprvé 250g a podruhé už 750g. Ani nevím, co jsem od něj čekal, spíš nic a jen jsem si jej chtěl vyzkoušet. Užíval jsem čajovou lžičku ráno a večer.

Hluboko v kolumbijských horách Sierra Nevada de Santa Marta žije obklopeno džunglí, teroristickými guerillami a drogovými dealery něco přes dvacet tisíc příslušníků etnika zvaného Kogiové. Jejich společnost žije bez kontaktu s ostatní civilizací již od dobytí Jižní Ameriky Španěly. O to intenzivněji je ale spjata s přírodou. S přírodou, kterou podle nich my ve "vyspělém" světě ničíme.

Nemá rád civilizaci Západu, indiány posílá zpátky do lesa a málem se stal šamanem. Jméno Atapana dostal od svých duchovních rodičů a od té doby se cítí členem jejich kmene Jawalapiti. "Z kontaktů s bělochy nevzešlo pro indiány nikdy nic dobrého," říká etnograf a antropolog Mnislav Zelený.

S Ruedigerem Dahlkem jsem strávil nejlepší dovolenou svého života. Během jedenadvacetidenního hladovění loni v červenci mi byly jedinou potravou i útěchou čistá voda a jeho Velká kniha půstu. Cesta do zákoutí duše a k pochopení vlastního těla coby jejího „chrámu“ v doprovodu skvělé knihy tohoto slavného německého lékaře, jenž má za sebou i čtyřicetidenní biblický půst, byla neocenitelnou zkušeností. Je jasné, že Dahlke nekáže vodu a nepije víno.