(sans.) šestý z deseti stupňů cesty k buddhovské dokonalosti podle mahájány. Osmidílná cesta, jak ji znal raný buddhismus, je zde rozpracována do deseti bhúmi, čili stupňů. O těchto dokonalostech se předpokládá, že se začínají vyvíjet po tom, kdy se stoupenec buddhismu vzdá rodinného a společenského života a odejde do bezdomoví, aby se věnoval vývoji duchovních kvalit svého osobního života. Pak se předpokládá vnitřní vývoj, který je dále popsán.
Abhidhammapitaka
(sans. abhi – nad, dhamma – učení, pitaka – koš) „to, co je nad učením“. Je to sbírka buddhistických traktátů metafyzického obsahu o psychologické etice, metafyzice a filozofii. Pitaky – koše jsou tři; názory sestavené v této pitace přednesl podle buddhistické tradice nejučenější z Buddhových žáků Kassapó krátce po Gautamově smrti (Buddha Gautama) na koncilu v Rádžagrze u Magadhy. Jsou doplněním původního prostého Buddhova učení, zaměřeného pouze k problému osobní strasti, který mistrně řešilo. Lidstvo ovšem problémy strasti vždycky dost netíží, proto vznikají abstraktní otázky. Ty však nikdy nemohou být zodpovězeny naprosto autoritativně, protože když ne v současnosti, tak jistě v budoucnosti mohou být zodpovězeny podstatně jinak. Co ovšem žádná doba nemůže řešit podstatně jinak než přítomnost, je právě otázka strasti. Proto je Buddhovo učení úplné, kdežto metafyzické problémy jsou pouze dočasným abstraktním nazíráním. Kromě „čtyř Buddhových pravd“ můžeme proto považovat vše ostatní v buddhismu za dočasné nebo doplňkové učení. (O dalších dvou pitakách viz pitaka, Suttapitaka, Vinajapitaka.)
Květoslav Minařík: MALÝ MYSTICKÝ SLOVNÍK NÁUČNÝ – Úvodné slovo (obsah)
Malý mystický slovník naučný původně zamýšlený jako soubor vysvětlivek k vlastním pracím o mystice se Květoslavu Minaříkovi pod rukama rozrostl v populárně vědecké dílo přístupné každému zájemci o duchovní nauky. Vysvětluje základní pojmy duchovních nauk a jejich vztahy k ostatním vědám. Tematický záběr 1800 hesel je nesmírně široký: styčné body mezi psychologií, fyziologií, neurologií, fyzikou a mystickou praxí; křesťanství, buddhismus a další orientální náboženské i filozofické směry, tibetská mystika a různé evropské filozofie; astrologie. Základní pojmy jógické praxe různých jóg, postupy jejich realizace a problémy, na něž narážejí lidé, snažící se žít podle duchovních mravních zásad, a ještě mnohé jiné. To vše vysvětleno ze zorného úhlu mistra mystiky, praktika, který všechny návody sám vyzkoušel.